Její náměstek Marek Šnajdr doplnil, že „není od sociálních demokratů snaha se dohodnout. Zřejmě chtějí, aby se do voleb nic nestalo, tvářit se, že problém neexistuje a po volbách v případě, že by soc. dem. vyhrála, rozhodnout o opatřeních nových“.
Šnajdr dodal, že ministerstvo se přesto bude snažit část balíčku prosadit tam, kde nepotřebuje souhlas Sněmovny.
Jde například o přesunutí finančních prostředků z provozních fondů zdravotních pojišťoven do základního fondu zdravotního pojištění, což by letos mělo přinést asi 600 miliónů a v příštím roce miliardu.
Rath: Je nedostatečný
Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD Právu řekl, že ČSSD protikrizový balíček odmítá.
„V podobě, v jaké ho navrhuje ministerstvo, je pro nás nepřijatelný. Nejde o protikrizová opatření, ale o opatření spíše prokrizová, která jednoznačně poškodí lidi a pomohou jen farmaceutickým firmám,“ řekl Rath.
Dodal, že návrh vytvořil náměstek Šnajdr ještě před nástupem Juráskové do funkce. „Zdá se, že je tedy jedno, kdo je ministr zdravotnictví. Pan Šnajdr zůstává a s ním i návrhy,“ prohlásil Rath.
Málo peněz za státní pojištěnce
Bývalá vláda podmínila schválení protikrizového balíčku tím, že bude pro něj získána podpora opozice. To se ale zřejmě nestane. A to ani přesto, že ministerstvo tvrdí, že hrozí výpadek až 20 miliard korun.
Propad příjmů zdravotních pojišťoven letos a v příštím roce se odhaduje ve výši 10 až 12 miliard. Navrhovaná opatření je měla pokrýt. Pokud by navíc došlo ke zrušení regulačních poplatků, pak ke ztrátě 12 miliard by se mohlo přičíst dalších 7,5 miliardy, a to by podle ministerstva byl téměř 20miliardový propad.
Rath ale tvrdí, že zdravotní pojišťovny mají na svých kontech peněz dost. Navíc ČSSD vadí velmi nízká platba státu za státní pojištěnce. Ta má od července vzrůst ze současných 677 na 727 korun. ČSSD ale chce, aby do konce roku byla platba ještě vyšší, a to přibližně 778 korun na osobu a měsíc.
Opozici podporuje i Česká lékařská komora. Podle jejího prezidenta Milana Kubka stát platí pojistné za 58 procent obyvatel, především děti, důchodce a nezaměstnané, kteří čerpají 80 procent peněz na zdravotní péči.
„Přitom příspěvek státu za ně netvoří ani 23 procent příjmu pojišťoven,“ řekl Kubek. Podle něj protikrizový balíček zdravotnictví nepomůže, naopak ho připraví o 3,1 miliardy korun, a to proto, že stát by o tyto peníze za své pojištěnce zaplatil víc, než kdyby byl balíček přijat.
Rozhodnou asi až na podzim
I když se ministryně Jurásková nevzdává v boji o prosazení protikrizových opatření ve zdravotnictví, zdá se, že Sněmovna je na tomto svém zasedání již projednávat nebude.
A protože další zasedání má být až v září a v říjnu předčasné volby, je možné, že protikrizová opatření spadnou pod stůl a bude o nich rozhodovat až nový parlament a vláda, které vzejdou z podzimních voleb.
Návrhy protikrizových opatření
* Zvýšení platby státu za jeho pojištěnce, tedy hlavně za děti, důchodce a nezaměstnané, z 677 na 727 korun - přínos letos navíc 2,5 miliardy a v příštím roce 5 miliard Kč.
* Přesunutí prostředků z provozních fondů zdravotních pojišťoven do základního fondu zdravotního pojištění - přínos letos 600 miliónů, v roce 2010 jedna miliarda.
* Přesun prostředků z fondu prevence zdravotních pojišťoven do základního fondu - letos přínos 400 miliónů, příští rok 500 miliónů.
* Zpřesnění kontrolních pravomocí pojišťoven při výběru a vymáhání pojistného - přínos 500 mil. Kč.
* Změny v lékové politice, kdy cena prvního generického léčiva (kopie originálu) by se snížila o 25 procent místo původních 20 procent a cena druhého generika pak o dalších 10 procent má přinést do zdravotnictví 2,5 mld. Kč.
Václav Pergl, Právo