Tak hovoří většina zdravotních sester a dalšího středního zdravotnického personálu Slezské nemocnice v Opavě.
Podle předsedkyně profesní a odborové unie zdravotnických pracovníků (POUZP) a zdravotní sestry opavské nemocnice Dany Dresslerové jsou nyní sestřičky ve stávkové pohotovosti. „My jsme ochotny přijmout zmrazení svých platů, ale ne jejich snížení. Ve hře jsou navíc stále i změny tarifů,“ říká šéfka odborů.
Jak uvádí, zdravotní sestra opavské nemocnice má plat stanoven podle odpracovaných let a stupně vzdělávání.
Z tabulek vyplývá, že pokud bychom vzali v úvahu průměrný plat zdravotních sester ve výši 19 950 korun, mohly by po snížení přijít až o 5 580 korun.
„Paradoxní na tom je fakt, že čím více odpracovaných let a praxe, tím větší snížení. A to dokonce až o čtyřicet procent, tedy o 6 220 korun,“ ukazuje v tabulkách členka odborové rady Simona Streitová, která pracuje jako zdravotní sestra na neurologii.
„Zkušené sestry nám zmizí, protože budou na úrovni nástupních platů,“ přitakává jí Dana Dresslerová.
Obě poukazují i na skutečnost, že v nemocnicích, včetně opavské, pracují manželé či páry. Takže snížení platů bude mít na jejich rodiny dvojnásobný dopad. A co se stane, když vláda neustoupí vyjednávání ani stávce naplánované na první den voleb, tedy na 15. říjen? Sestry opavské nemocnice neuvažují zatím o kolektivní výpovědi, ale říkají, že i toto je ve hře.
„Jsou sestry, které nemají kam jít, ale jsou i takové, které odejdou. A vzhledem k tomu, že nás je už tak málo, každý takový odchod pocítíme. Pro nás je hrozbou i to, že by po své výzvě Děkujeme, odejdeme! mohli hromadně odejít i doktoři. Nenechají si to líbit.
Někteří lékaři opavské nemocnice tuto výzvu už podepsali, jiní si třeba otevřou soukromou praxi,“ míní Dana Dresslerová. Podle slov Simony Streitové jen na neurologii pracuje pět nových mladých lékařů: „Nic je tady nedrží. Naši lékaři mají dobrou pověst, za mnohem větší peníze je do svých nemocnic loví například Německo.“
Dobrou pověst však mají i české zdravotní sestry. Většina z nich zvládá fyzicky i psychicky náročnou práci, mnohé mají vysokoškolské vzdělání, celoživotně a na vlastní náklady se musejí vzdělávat. „Máme ale také svou hrdost. Politikové naši práci neznají, vůbec nevědí, co obnáší, a tak často říkají věci, jimiž záměrně a účelově matou veřejnost, aby ji dostali na svou stranu, tedy proti nám. To když například tvrdí, že nemáme žádnou společenskou odpovědnost a jde nám jen o to, abychom si mohli podržet své leasingy na drahá auta. A to je přece absurdní,“ dodává Simona Streitová.