Záchranáři při 8483 výjezdech oživovali pacienty se zástavou oběhu. Počty výjezdů stouply meziročně zhruba o šest procent, za pět let o 30 procent.
„Příčinou je stárnutí populace, ale i postupné ubývání praktických lékařů, jejich nedostupnost v odpoledních a večerních hodinách, centralizace specializované péče, nefunkční systém lékařských pohotovostí, ale bohužel i pohodlnost a neochota řady občanů jakkoli se aktivně podílet na péči o své zdraví,“ řekl ČTK předseda asociace Marek Slabý. Z celkového počtu výjezdů bylo 76.389 k dětem a 844.688 k pacientům starším 18 let.
Výrazný nárůst výjezdů záchranek potvrdilo i ministerstvo zdravotnictví, a to v souvislosti se zavedením regulačních poplatků od ledna 2008. Zatímco na pohotovosti musejí lidé vydat 90 korun, záchrance neplatí nic.
Slabý doplnil, že čísla ukazují počty výjezdů posádek, nikoli počty ošetřených pacientů, protože v systému tzv. rendez-vous vyjíždějí někdy i dvě posádky naráz. Na všechna volání přijede vůz se záchranáři, k vážným případům také sanita s lékařem. Data podle Slabého nicméně potvrzují, že dostupnost péče zajišťované rychlou záchrannou službou se zlepšila.
V průměru na každý den loňského roku připadá 2590 výjezdů, což je 108 výjezdů každou hodinu a 1,8 výjezdu každou minutu. Ze statistik asociace také vyplývá, že počet výjezdových základen stoupl od roku 2008 o 20 na současných 293 a počet výjezdových skupin dokonce o 70 na současných 546.
„V souladu se zákonem a našimi snahami být u pacienta co nejdříve se dostupnost posádek zdravotnické záchranné služby v posledních letech zlepšila, a tím samozřejmě došlo ke zkrácení dojezdových časů, nikoli k jejich prodlužování, jak nám bylo podsouváno v souvislosti se vznikem zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodloužil limit dojezdu z 15 na 20 minut,“ dodal Slabý.