„Po 1. lednu bylo aplikováno nařízení vlády, kterým se platy zaměstnanců rozpočtové a příspěvkové sféry zvyšovaly obecně o šest procent, pedagogickým pracovníkům o osm procent a zdravotnickým pracovníkům o deset procent,“ připomněl v pondělí novinářům předseda Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Jiří Schlanger.
Dodal, že šlo o úpravu formou právního předpisu, kdy vznikají individuální nároky zaměstnanců a všichni zaměstnavatelé, kteří si navykli plnit právní předpisy, tak prý učinili. Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem a vykonává zdravotnické povolání, byl přiznán platový tarif zvýšený o deset procent platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
Přitom nebylo zcela jasné kdo má nárok na zvýšené platové tarify, uvedl Schlanger. Platová úprava se týkala i jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví, pokud splňují způsobilost k výkonu povolání podle vydané vyhlášky, kdy výkon zdravotnického povolání musí vyplývat z pracovních činností uvedených v katalogu prací.
Další otázkou podle Schlangera je, do jaké míry se zvedaly příjmy jednotlivých kategorií zaměstnanců, jak obecně v rozpočtové sféře, tak zdravotnických pracovníků. „Neodvažujeme se odhadnout, že je vše bez problémů, nemáme situaci zmapovanou. V průběhu ledna i února ještě pokračovalo kolektivní vyjednávání, kolektivní smlouvy nebyly uzavřeny před prvním lednem, právě kvůli řadě problémů s financováním u jednotlivých zaměstnavatelů. Budeme se moci k tomu vyjádřit, až budeme mít kompletní statistické údaje a to za poslední čtvrtletí loňského roku a za první čtvrtletí roku letošního,“ řekl Schlanger.
Upozornil, že největší obavy mají zdravotnické odbory z financování v tomto roce, protože valorizované finance jsou předpokladem naplnění jak závazků, tak povinností neboli nároků, které zaměstnanci mají směrem ke svému zaměstnavateli.
(jšd), Haló noviny, 6.3. 2001