Dle údajů Českého statistického úřadu je nyní v ČR pět set tisíc tzv. migrantů, osob, které u nás žijí a pracují. Jak uvedl ředitel Kanceláře zdravotního pojištění JUDr. Ladislav Švec, většina z nich je pojištěna v systému českého veřejného zdravotního pojištění. Migranti ze zemí EU jejichž čerpání zdravotní péče na našem území vypořádává Kancelář zdravotního pojištění. „Agenda se zabývá migrací osob a pacientů v rámci evropských zemí. Každý rok administrujeme 300 tisíc případů zdravotní péče poskytnuté migrujícím pracovníkům mezi ČR a jinými státy EU, a to v celkové hodnotě 2 miliard korun nových závazků a pohledávek,“ uvedl ředitel Ladislav Švec.
Uprchlíci k nám pouze v 6 %
„V kontextu České republiky je třeba si uvědomit, že naprostá většina uprchlíků ve světě nemá snahu putovat do Evropy. Ve světě je nyní 60 milionů migrantů, kteří byli nuceni opustit svá bydliště, ale 40 milionů z nich je pouze vnitřně vysídleno – tedy neopustilo zemi, nebo žijí v bezprostřední blízkosti za hranicí svého domovského státu. Pouze 6 procent z nich se touží dostat do Evropy,“ uvedla na konferenci Zdravotnictví 2017 Hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministerstva zdravotnictví Mgr. Eva Gottvaldová. Citovala přitom aktuální data Organizace spojených národů pro uprchlíky (UNHCR) ze září 2016.
Jak hygienička dodala, po jednání s kolegy hygieniky z Itálie, Řecka a dalších zemí, které byly v posledních letech uprchlickou vlnou zasaženy, překvapivě nebyly zásadní skladbou nemocí infekční choroby. Zdravotní stav těchto osob byl více ovlivněn cestou – únavou, dehydratací, úrazy a válečnými traumaty, která tyto osoby zažily, ale také sexuálním násilím a u žen nechtěným těhotenstvím z toho plynoucím. „Vedle vysokého zatížení zdravotních systémů v těchto zemích, zde odpovědné osoby referovali o problémech se sdílením zdravotní dokumentace uprchlíků a také nedostatku informací o jejich proočkovanosti,“ uvedla hlavní hygienička.
Žádné drama ale rizika jsou
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula zdůraznil, že migrace je v současné době politicky významně zneužívána, ale urgentní ohrožení nám nehrozí. „Rizika nejsou dramatická. Na druhé straně, ať se onemocnění dostanou do jakékoli země EU, je hrozbou pro všechny státy, protože sledujeme cesty, odkud a kam uprchlíci migrují, to je pro nás alfou a omegou. Můžeme tak předpokládat, jaké nemoci by mohly být z těchto oblastí do Evropy zavlečeny, například tuberkulóza či spalničky, záškrt či HIV,“ podotkl prof. Prymula.
Připomněl také, že šíření běžných infekčních onemocnění může probíhat i v tzv. kapsách – tedy neočkovaných částech populace. „To se sice probíhá i bez migrace, ale u uprchlíků může být toto riziko větší. Odhadujeme imunizaci těchto osob na 18 – 50 procent. Týká se to například polia (dětské obrny). Riziko zavlečení ale v tomto případě nepředstavují uprchlíci ze Sýrie či Afghánistánu, kde byla před konflikty proočkovanost celkem dobrá. Paradoxně jde o Ukrajinu, kde bylo ještě nedávno proočkováno pouze 18 procent populace, to je i ve srovnání se zeměmi předního východu, nesrovnatelně nízké číslo a demograficky nás taková situace ohrožuje daleko více,“ uzavřel vakcinolog Prymula.