Poslanci dokázali, že rčení o kaprech, kteří si nevypustí rybník, nemá zcela univerzální platnost. Je-li rybník zanesený tak, že v něm není k hnutí, i kapři povolí. Proto míříme k předčasným volbám. Mnoho toho před nimi zatím jasného není, ale něco snad přece.
Zdravotnické těžké váhy na Hradecku
Například to, že zatímco oči většiny pozorovatelů a analytiků budou během voleb mířit ku Praze, kde se chystá barvotiskový střet knížete s odborovým bossem, případně na střed Čech, my se slabostí pro zdravotnictví budeme hledět východněji.
V Královéhradeckém kraji se to sešlo skutečně nevídaně, jako by se strany domluvily. Za TOP 09 se tu bude bít exředitel hradecké fakultky, exministr zdravotnictví a za chvíli už i exposlanec Leoš Heger, soupeřem mu bude současný ředitel hradecké fakultky Roman Prymula hájící barvy zemanovců a přidá se i stínová ministryně zdravotnictví z KSČM Soňa Marková. Stavební inženýrka a dlouholetá poslankyně zaměřená na lidská práva a dopravní politiku Hana Orgoníková z ČSSD se bude se svými soupeři v debatách zjevně tématicky míjet.
ODS zatím nemá kandidátky hotové, ale pro Hradecko by měla lovit v prořídlých řadách svých zdravotnických expertů. Kdyby se chtěl Tomáš Julínek pokusit o politický návrat, lepší kraj by si nemohl vybrat.
Pozvolná zatáčka doleva
Další jistotou, na niž si můžeme vsadit (i když součet hlasů z předčasných voleb je ještě daleko v mlze), je, že se zdravotnictví stejně jako celá země zatočí doleva. Zdravotnictví je v tomto případě oproti jiným sférám veřejného života v mírné výhodě. Zatímco v některých oblastech, jako jsou daně, sociální systémy či fiskální politika, lze očekávat spíše vášnivé stržení volantu k levé straně, zdravotnictví zřejmě zažije jen pozvolnou zatáčku.
Můžeme-li totiž soudit z dostupných programových dokumentů (s výhradou, že finální programy pro nacházející volby ještě nejsou hotové), levice nemá pro zdravotnictví nic, co by připomínalo nějakou vášnivou koncepci, cíl, k němuž je třeba se pídit. V zásadě se jí líbí, jak zdravotnictví funguje teď, a potřebuje-li systém vůbec něco, tak zrušit poplatky a přilít trochu peněz.
Nic pro fanoušky reforem
Odvážné plány na redukci počtu zdravotních pojišťoven, což by jistě byl krok, jejž by bylo možné nazvat koncepčním, můžeme téměř pominout. Nedokázal to ani Robert Fico na Slovensku (a to je jinačí páka než ČSSD), přestože to měl jednodušší, protože slovenské pojišťovny alespoň mají jasného vlastníka. Ale nějaký nesmělý pokus asi čekat můžeme, protože redukci počtu zdravotních pojišťoven a osekání jejich provozních výdajů na 2 procenta příjmů opsali od ČSSD i zemanovci.
Jinak jsou programy samá chvála současného uspořádání a dodejme, že z čistě cynického pohledu „cena/výkon“ chvála oprávněná. Zemanovci, nahlédnou-li do sněmovny a do strakovky, jsou také velkými propagátory nadstandardů, takže by se mohlo stát, že to, co zmrazil Ústavní soud, se zase trochu pohne.
To stěží uškodí. Stručně řečeno, nepřátelé jakýchkoli změn ve zdravotnickém systému mohou na předčasné volby čekat celkem s klidem. Milovníci reformních vizí budou muset chvíli vydržet v ústraní.