Společnost, ve které se angažuje i třinecký ocelář Tomáš Chrenek, přitom začínala v malé nemocnici na okraji Třince. Zhruba po deseti letech lékaři začali skupovat zadlužené nemocnice v kraji. Ruší nevýhodná oddělení, nemocnice specializují. Prý to jinak nejde.
„Krizový stav nutí manažery soustředit se na řešení nejdůležitějších onemocnění srdce, rakovinu, porodnictví, úrazy, život zachraňující výkony,“ říká šéf Euromednetu - bývalý anesteziolog - Marek Potysz.
„Jako logické řešení se jeví uzavírání některých oddělení. Naopak méně zákroků či snižování počtu lůžek na zachovaných odděleních připomíná vyhazování sedaček z jedoucí tramvaje. Fixní náklady jsou totiž vysoké.“
Starostové obcí, kde Euromednet „ozdravuje“ nemocnice, si jeho kroky - včetně rušení oddělení - chválí. Dokonce i starosta Bruntálu Stanislav Navrátil, přestože je tamní nemocnice v konkursu: „Konkurs nemusí být jen destruktivní strašidlo. I díky němu lze dosáhnout ekonomické stability.“
Bruntálská nemocnice se po ozdravení stane centrem porodnictví a gynekologie, věří Navrátil. Přijde ale o rehabilitaci, která se přesune do dvacet kilometrů vzdáleného Rýmařova.
Kroky Euromednetu v regionu si pochvaluje i náměstek moravskoslezského hejtmana pro zdravotnictví Jiří Veverka.
„Slučování nemocnic a vytváření sítí je pro pacienta dobrá zpráva,“ tvrdí Veverka. „Já také raději pojedu dvacet kilometrů do vzdálenější nemocnice, kde budou špičkoví lékaři se špičkovým vybavením, než bych šel do nemocnice za rohem, která není tak kvalitní.“
Kraj se rozhodl, že i své nemocnice převede na obchodní společnosti. Jejich slučování zatím nechystá, možná až v budoucnu.
Netradiční podnikání Euromednetu má ale i svá rizika. Podle některých expertů si firma „vyzobává“ lukrativní obory. „Ty, které nevynášejí, zůstávají na krajských či fakultní nemocnici. Stejně jako složitější případy,“ tvrdí Martin Sedláček, krajský koordinátor Lékařského odborového klubu a chirurg z havířovské nemocnice.
Soukromé firmy se specializují například na výnosné diagnostiky, ozařování, moderní chirurgické metody. Nemusejí však provozovat běžný servis včetně tradiční chirurgie nebo interny, které nejsou tak dobře placeny.
| DÁLE ČTĚTE: |
|---|
| Potysz: Je možné léčit i vydělávat |
Obavám dal za pravdu skandál, který zažila v polovině loňského července ostravská fakultní nemocnice. Pacienti čekající na ošetření několik hodin s bolestivými úrazy napadali personál.
Vedení nemocnice problémy vysvětlilo: chirurgové traumatologického centra byli zaměstnáni případem horníka ze závalu a složitými zraněními nepozorného řidiče.
Na běžné případy - poranění hlavy či zlomené nohy - nebyl čas. Soukromé nemocnice přitom prý úrazy léčí nerady a pacienti musí jezdit právě do fakultní nemocnice.
Soukromé nemocnice se brání. „Máme i běžná oddělení, jako jsou interní, dětská či běžná chirurgie. Nevybíráme si,“ dodal Potysz.
| Které nemocnice ovládá Euromednet : |
|---|
|
majetkový podíl x od roku Nemocnice Podlesí Třinec 100 % x 1993 Nemocnice Český Těšín 100 % x 2003 Nemocnice Ostrava-Jih 100 % x 2002 Hornická poliklinika Ostrava 48 % x 2003 Radioterapie Nový Jičín 58 % x 2004 Nemocnice Valašské Meziříčí 100 % x 2004 Nemocnice Šumperk 51 % x 2004 Nemocnice Rýmařov 100 % x 2005 Nemocnice Vítkovice 100 % x 2005 Nemocnice Bruntál 100 % x 2005 Zdroj: Euromednet |
Aleš Vojíř, Petr Holub, Miroslav Petr, Hospodářské noviny