Zdravotníkům by nyní stačily tři miliardy

2. 10. 2003 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Ministryně zdravotnictví Marie Součková plánovala, že do konce září dostane od státu 12 miliard, které měla státní pokladna vyplatit za pohledávky, které od roku 1993 shromáždily zdravotní pojišťovny a nemocnice. Dodnes však nic nedostala...


Ministryně zdravotnictví Marie Součková plánovala, že do konce září dostane od státu 12 miliard, které měla státní pokladna vyplatit za pohledávky, které od roku 1993 shromáždily zdravotní pojišťovny a nemocnice.

„Byla bych nejraději, kdyby peníze byly do konce září,“ řekla Marie Součková Hospodářským novinám v polovině srpna. Dodnes však nic nedostala. „Peníze nedáme, dokud ministryně nepředloží návrh na změnu systému,“ řekl koncem září mluvčí ministra financí Jaroslav Dědič.

Součková: všechno zdržují kraje

Součková tvrdí, že koncepce reformy bude v nejbližší době předložena vládě a sněmovně. Všechno prý zdržují kraje, se kterými měla ministryně podle zadání sněmovny na přípravě reformy spolupracovat. „Některé však dosud koncepci neschválily,“ říká Součková.

Kraje se k tomu ani nechystají. „Nemyslím si, že bychom ministryni dali koncepci,“ říká například náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Lubomír Šmíd. Není to podle něho ani možné, dokud Součková neoznámí, jaký druh péče pokryjí velké státní nemocnice. Také není možné vymýšlet plány, dokud ministerstvo neřekne, jestli uhradí aspoň část dluhů nemocnic, převedených na kraje. „U nás jde o částku přes miliardu,“ upozorňuje Šmíd.

Součková ještě předminulý víkend žádala premiéra Špidlu o osm miliard, které nutně potřebuje dominantní Všeobecná zdravotní pojišťovna. Dnes VZP v účtech chybí pět miliard, a proto hradí lékařům jejich výkony dvacet dnů po lhůtě splatnosti.

Protože do konce roku bude muset vrátit předsunuté platby za státní pojištěnce, může schodek vyrůst o další tři miliardy. Tím se platby lékařům ještě zdrží.

„Už jsme museli pomoci v několika ordinacích, kde kvůli zdržení neměli na platy sestřiček, na energii a na telefon,“ říká místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů Jana Uhrová.

Pokud peníze budou chodit o třicet či čtyřicet dnů později, mohou být podle ní takových případů desítky.

Klidnější jsou dosud nemocnice. „Situace je složitá,“ připouští sice zástupce ředitele Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze Petr Mach, jeho ústav však bude schopen zajistit mzdy zaměstnancům, i když pojišťovny své platby ještě zdrží. S dodavateli prý bude možné domluvit splátkové kalendáře.


Jak vznikají zdravotnické dluhy
Růst výdajů zdravotních pojišťoven 1998-2002 (v procentech) 35,4
toho: Nemocnice 38,3
Ambulance 33,6
Léky na recept 29,8

Kolaps hrozí hlavně ordinacím

Prezident České lékařské komory David Rath potvrzuje, že kolaps hrozí především ordinacím. „Problémy už přerostly možnosti Ministerstva zdravotnictví, měla by pomoci vláda,“ míní prezident. Upozorňuje, že nikdo nedokáže odhadnout zlomový okamžik, po kterém by nastala skutečná krize.

Rath od vlády nečeká, že v nejbližší době připraví reformu, která zastaví další zadlužování systému. Předpokládá však, že se najdou dvě až tři miliardy, a tím se finanční propad pojišťoven načas zastaví. Ministr financí zatím vylučuje i takovou pomoc - dokud nebude reforma.


Růst HDP v běžných cenách 1998-2002 (v procentech) 23,7
Výdaje zdravotních pojišťoven rostou rychleji než příjmy, které jsou závislé na růstu HDP. Rozdíly dorovnává státní rozpočet.
Zdroj: IZPE

Zdravotnické dluhy rostou, protože pojišťovny pravidelně utrácejí víc peněz, než připouštějí jejich pojistné plány. Dokazují to údaje Institutu zdravotní politiky a ekonomiky. „To se nezmění, dokud za to nebude někdo odpovědný,“ upozorňuje ředitel institutu Petr Háva.

Na odpovědnosti za současné dluhy se ale nemohou domluvit pojišťovny s ministerstvem. Podle VZP schodky způsobují ministři zdravotnictví, kteří v posledních letech pravidelně vydávají takzvané úhradové vyhlášky, které nutí pojišťovny více platit nemocnicím a také za léky. „Sami můžeme ovlivnit tak dvacet procent svých výdajů,“ tvrdí mluvčí VZP Jiří Suttner.

„Například letos musíme na příkaz ministerstva dávat nemocnicím o osm procent nad pojistný plán.“

Součková tvrdí, že vyhlášky nejsou jedinou příčinou zadlužení. Na zvýšení úhrad se pojišťovny samy dohodly například s ambulantními lékaři. Pojišťovny odporují s tím, že účty za nemocnice a léky tvoří tři čtvrtiny jejich výdajů.

Petr Holub, Hospodářské noviny, 2.10.2003

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?