Téměř osmi tisícovkám pacientů na Opavsku poskytnou ročně první ošetření a pomoc členové rychlé lékařské péče a rychlé zdravotnické péče. Za uplynulé čtvrtstoletí se počet lidí ošetřených „záchrankou“ blíží číslu 125 tisíc. „Když byla v květnu 1976 zřízena na ARO nemocnice v Opavě první výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci, měla jednoho stálého řidiče, jednu stálou zdravotní sestru a od srpna dva stálé lékaře. Doktorku Blanku Marethovou a mne,“ ohlíží se zpět na začátky dnešní primář opavské rychlé lékařské péče a odborný ředitel pro přednemocniční neodkladnou péči MUDr. Milan Ticháček. „Zpočátku se na naší činnosti podíleli lékaři téměř všech oddělení nemocnice. Především ARO, chirurgie, interny, ortopedie, ale také gynekologové a zubaři. S nostalgií jsme vzpomínali na naše první auto Škodu 1203, kdy jsme při jízdě do Hrabyňského kopce uhýbali ke krajnici, vypínali výstražná znamení a ukázněně, třicetikilometrovou rychlostí, se šinuli nahoru. Tyto pocity skromnosti už dnes s naším vozovým parkem nezažíváme,“ připouští lékař, který záchrance věnoval velký kus života. Právě čtvrtstoleté jubileum se před nedávnem stalo příležitostí k setkání s bývalými lékaři, sestrami, řidiči a dalšími spolupracovníky. Podle Ticháčka ušla záchranná služba za zmíněné roky pořádný kus cesty. Střídaly se prostory, které byly záchranářům přidělovány, přibývalo lékařů, sester i řidičů. Vznikaly další výjezdové skupiny v Hlučíně, v Zábřehu a ve Vítkově. „V roce 1992 se splnilo to, v co jsme mnozí řadu let doufali. Vznikla zdravotnická záchranná služba jako samostatná organizace. V různých oblastech činnosti zaměstnává kolem 160 lidí, provozuje deset záchranářských vozidel na pěti místech okresu. Dnešní podmínky pro práci a technické vybavení se s minulostí samozřejmě nedají srovnávat,“ míní primář Ticháček. Co se však podle něj srovnávat dá, je kvalita lidí. U záchranné služby pracují „zvláštní“ lidé. „Musí umět improvizovat, být nekonfliktní, tvořiví a komunikativní. Pracují v terénu a v nejrůznějších podmínkách, někdy uprostřed davu. Spolupracují s policií a hasiči, musí si umět poradit v neobvyklé situaci a zvládnout stres. Přitom pracují pod velkým dohledem veřejnosti,“ tvrdí Ticháček. Opavská záchranka podle něj na takovéto „zvláštní“ lidi vždycky měla a stále má štěstí.
MILENA KŘÍSTKOVÁ, Moravskoslezský den, 21.06.2001