Ačkoli se kraj Vysočina pyšní tím, že je jednou z nejčistších oblastí v České republice, vliv životního prostředí není tím nejzásadnějším faktorem pro zdraví člověka. Uvedl to ředitel Zdravotního ústavu v Jihlavě.
Materiál „Jak jsme na tom se zdravím v kraji Vysočina“ zpracoval ZÚ ve druhém pololetí minulého roku. Jedná se o analýzu nejdůležitějších a nejvýznamnějších ukazatelů zdravotního stavu obyvatel v kraji a jeho jednotlivých okresech.
Rozhoduje životní styl
S publikací, která by se měla na počátku března dostat k dispozici řadě institucí včetně těch samosprávně politických, úzce souvisí i další významná činnost ZÚ: systém monitorování zdravotního stavu obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí.
V této oblasti je výsledek práce ZÚ nepoměrně veselejší. Jihlava je podle oborového specialisty Jiřího Kose téměř ve všech ukazatelích v nejlepší, první čtvrtině hodnocených míst.
„Je nutné zdůraznit, že odborníci všeobecně považují životní prostředí pouze za jeden z rizikových faktorů v dopadu na zdraví člověka. Jeho podíl v celkovém hodnocení představuje 15 až 20 procent.
Daleko vyšší procento vlivu, až 50 procent, představuje životní styl, což ovšem statistiky nezachycují stejně jako další významný faktor - genetickou výbavu,“ upozornil na obecnost údajů ředitel ZÚ Jihlava Stanislav Wasserbauer. Dalším z významných faktorů je i zdravotní péče.
Obyvatelé jsou delší čas v nemocnici
Analýza praví, že například muži na Vysočině žijí v průměru o 0,8 roku déle, než je český průměr, ženy žijí déle o půl roku nad průměr. Průměrný věk života muže je tak v kraji téměř 73 let, u žen 79 let.
K zamyšlení může sloužit, proč nejvyššího věku dosahují muži na Žďársku, zatímco Jihlavsko v tomto smyslu mužům nepřeje. Zato ženy se právě na bývalém okrese Jihlava dožívají nejvíce let.
Novorozenecká a kojenecká úmrtnost v posledním desetiletí trvale klesá, Vysočina si ale mezi kraji nevede nejlépe - ze 14 regionů v ČR je na 12. místě. Mezi okresy kraje je na tom nejlépe Havlíčkobrodsko, nejhůře Jihlavsko a Pelhřimovsko.
Podobně nelichotivé místo si kraj Vysočina vysloužil počtem úmrtí žen na kardiovaskulární onemocnění - je až 13. V ukazateli úmrtnosti na nádorová onemocnění je Vysočina pod republikovým průměrem, nejméně příznivá čísla vykazuje Třebíčsko.
Obyvatelé Vysočiny také zůstávají ležet déle v nemocnici, než je v českých zemích zvykem: kraj má druhou nejvyšší hospitalizovatelnost a trvalý nárůst je patrný na Žďársku a na Jihlavsku - na rozdíl od Havlíčkobrodska.
Pracovních neschopností má Vysočina rovněž mírně nadprůměrný počet, ale rozdíly už nejsou významné.
V průměrné délce doby pracovní neschopnosti vede Žďársko, opakem je okres Jihlava. Ve statistice nádorových onemocnění zaznamenala vysočinská analýza potěšující stagnaci v posledních třech letech, z hlediska 20leté periody však není důvod k přehnanému optimismu.
Například u zhoubných nádorů konečníku se muži z Havlíčkobrodska ocitli v roce 2000 na pátém místě mezi okresy ČR, ženy z Pelhřimovska se dostaly s novotvary tlustého střeva ještě o stupínek výš. Nejvyšší počet diabetiků dlouhodobě vykazuje okres Žďár nad Sázavou.
Mezi chorobami z povolání vévodí na Vysočině kožní nemoci a úrazy. Nejvíce prokázaných nemocí z povolání bylo na Havlíčkobrodsku, nejméně na Pelhřimovsku.
Jana Pechová, Právo