Ohrazuje se proti plánovanému zeštíhlení v síti zdravotních ústavů.
„Následek? Likvidace většiny ústavů a jejich zaměstnanců,“ píší pracovníci v dokumentu. Petiční arch má být kompletně vyplněný dnes, drtivá většina lidí se však pod něj už podepsala.
„K plánovanému sloučení zdravotních ústavů se stavíme jednoznačně nesouhlasně. Ministerstvo je navíc zdůvodňuje tím, že některé ústavy už existují jen z formálních důvodů. Vyzvedává naopak ústavy v Praze a v Ostravě,“ vadí lékařce Anně Přívorové, která je jednou ze signatářek petice.
Ve zdravotním ústavu působí jako vedoucí oddělení očkování a cestovní medicíny v Centru zdravotních služeb v Gorkého ulici. Právě díky očkování zná zařízení dobře i řada Brňanů, jeho součástí jsou však například i centra klinických či hygienických laboratoří.
Ústav zaměstnává asi osm desítek lidí. A to, co mezi nimi v posledních dnech vyvolalo takový rozruch, je návrh poslanců pozměnit zákon o ochraně veřejného zdraví.
„Nikdo netuší, co se bude dít. Pokud však navrhovaná novela projde, pravděpodobně se staneme součástí zdravotního ústavu v Ostravě. Jsme přitom ekonomicky zcela soběstační. A ačkoliv jsme příspěvkovou organizací ministerstva, nepřispívá nám ani korunu,“ podotkla Přívorová.
Jen ředitelství
Ministerstvo zdravotnictví připouští, že pokud novelizace zákona projde, všechny dosud fungující ústavy se zkoncentrují do dvou umístěných v Praze a Ostravě. „Rozhodně to ale neznamená zánik pracovišť zdravotního ústavu v Brně,“ ubezpečil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň. Sloučení se totiž podle něho týká jen ředitelství.
Namísto čtrnácti ředitelů tak zdravotní ústavy povedou pouze dva šéfové. Užší propojení dosud samostatných pracovišť má v praxi přinést například menší náklady za administrativu. Ale hlavně lepší vyhlídky na získávání zakázek v republice i Evropské unii. „Nabídnou ve výběrových řízeních komplexnější služby,“ dodal Sršeň.
I tak o křeslo v Brně zřejmě přijde několik administrativních pracovníků. A také vedení ústavu. Stanovisko ředitele včera redakce Brněnského deníku Rovnost nezískala, je totiž nemocný. Na neschopence je i jeho zástupce.
Co přesně od změn čekat zatím neví ani vedení krajské hygienické stanice, která s ústavem úzce spolupracuje. „Klíčové je, abychom nadále měli přístup k činnostem, které ústav zajišťuje. Potřebujeme zcela určitě měření hluku.
A dále například řadu laboratorních metod,“ nastínil ředitel jihomoravské hygienické stanice Jan Mareček.