Brusel - kde má výhrady Rakousko.
Oba body se týkají celkového balíku 50,82 miliardy eur (zhruba 1,4 bilionu korun), které unie vyčlenila na vědecký výzkum pro léta 2007 až 2013. Schůzka Rady pro konkurenceschopnost, na níž bude ČR zastupovat náměstkyně ministryně školství Alena Štěrbová, by měla obě otázky vyřešit, aby mohl Evropský parlament peníze na výzkum na podzim schválit ve druhém čtení.
Parlament v prvním čtení schválil rozpočet v červnu jen velmi těsnou většinou s dodatky, které mezi jiným zakazují lidské klonování.
Proti společnému financování jakéhokoli výzkumu kmenových buněk jsou především Německo a hlavně katolické země jako Rakousko, Polsko, Slovensko, Malta, Litva a Slovinsko, které mají společně dostatek hlasů, aby - i když těsně - návrh zablokovaly. Velké katolické země Itálie a Španělsko naopak společné financování podporují, stejně jako ČR.
Na výzkum kmenových buněk vyčleňuje unijní rozpočet poměrně malou částku, ale téma je politicky a ideologicky pro mnoho lidí a zemí velmi citlivé. Tento týden ve Spojených státech například prezident George Bush vetoval zákon uvolňující federální prostředky na takový výzkum.
Kritici tvrdí, že výzkum je neetický, protože pracuje s lidskými embryi. Stejně tak by společné prostředky EU neměly být používány na činnost, kterou některé členské země zakazují. Podle stoupenců však výzkum může přinést lék na řadu nemocí, jako Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. Připomínají také, že se k výzkumu používají „nadbytečná“ embrya z klinik pro umělé oplodňování.
Návrh, s nímž přišlo Finsko jako předsednická země unie, vylučuje financování lidského klonování, genetické modifikace u lidí a umělé vytváření embryí jen pro výzkum.
Podle diplomatů však některé země - například Slovinsko - váhají a nakonec by návrh mohly podpořit.
V případě výzkumu kmenových buněk stačí, aby jej Rada EU (členské země) schválila kvalifikovanou většinou. Pokud jde o financování výzkumu v rámci Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom), musejí však ministři rozhodnout jednohlasně.
Proti nynějšímu návrhu rozpočtu se staví podle diplomatů jako jediné Rakousko, které nechce, aby unijní peníze byly používány na širší jaderný výzkum. Usiluje o to, aby jako v minulosti byl zaměřen pouze na jadernou bezpečnost a na otázky spojené s jaderným odpadem.
ČTK