PAŘÍŽ - Organizace to uvedla ve studii, kterou zveřejnila v Paříži.
Tyto výdaje pohltily v roce 2001 v celé OECD 8,3 procenta HDP, zatímco v roce 1970 to bylo jen pět procent, konstatuje studie. V České republice bylo podle ní v roce 2001 na tyto účely věnováno 7,3 a na Slovensku 5,7 procenta hodnoty HDP.
Za hlavní cestu ke zvládnutí tohoto problému označuje OECD zvýšení efektivnosti zdravotní péče, jinak bude třeba krýt zvýšené náklady zvyšováním daní a dávek.
Zvýšená spoluúčast pacientů na krytí nákladů může břemeno státu ulehčit, ale je málo pravděpodobné, že bude znamenat výrazné úspory, tím spíš, že sociálně slabí z toho musejí být vyňati, uvádí se ve studii.
OECD v ní dále klade důraz na prevenci a na změnu politiky v oblastech například stravování, spotřeby alkoholu a tabáku, bezpečnosti v dopravě a dalších, které mají na zdraví obyvatel přímý vliv. Upozorňuje, že na opatření zaměřená na to, aby lidé zůstali zdraví, se teď vydává jen pět procent celkových výdajů na zdravotnictví.
V dokumentu se konstatuje, že v letech 1960-2000 se průměrná délka života v členských zemích organizace zvýšila v globálu o 8,6 roku. V České republice to bylo 4,4 a na Slovensku 2,7 roku.
Za novou hrozbu pro veřejné zdraví v zemích OECD označuje studie obezitu. Počet případů obezity se v posledních dvaceti letech v Austrálii a v USA zdvojnásobil a ve Velké Británii dokonce ztrojnásobil.
V USA se na péči o obézní loni vydalo 75 miliard dolarů, což bylo asi pět procent celkových nákladů na zdravotnictví v zemi.
Studie byla vydána v zahajovací den mezinárodního fóra pořádaného OECD pod názvem Zdraví národů. Fórum končí ve čtvrtek, kdy v sídle organizace začíná dvoudenní zasedání ministrů zdravotnictví členských zemi.
Současně budou jednat i ministři financí, hospodářství a obchodu. Česká republika bude na těchto jednáních zastoupena na úrovni náměstků ministrů.
ČTK