Zemřel autor první transplantace srdce Christian Barnard

3. 9. 2001 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Slavný jihoafrický kardiochirurg Christian Barnard, který v roce 1967 jako první na světě provedl úspěšnou transplantaci lidského srdce, zemřel včera na Kypru ve věku 78 let. Kyperský ministr zdravotnictví Savvides potvrdil agentuře Reuters, že smrt nastala včera ráno a její příčinou byl srdeční infarkt... V čele týmu lékařů nemocnice Groote Schuur v jihoafrickém Kapském Městě provedl Barnard 3. prosince 1967 první pětihodinovou transplantaci srdce, kterou se přes noc proslavil po celém světě...


Slavný jihoafrický kardiochirurg Christian Barnard, který v roce 1967 jako první na světě provedl úspěšnou transplantaci lidského srdce, zemřel včera na Kypru, kde trávil dovolenou, ve věku 78 let.

Kyperský ministr zdravotnictví Frixos Savvides potvrdil agentuře Reuters, že smrt nastala včera ráno a její příčinou byl srdeční infarkt. Chirurg přijel na Kypr, své zamilované místo, ve čtvrtek večer. Podle internetového vydáni listu Süddeutsche Zeitung chirurg podlehl infarktu u bazénu hotelu v oblasti Coral Bay asi 15 kilometrů od Pafosu. „Ležel na lehátku a četl si svou knihu Padesát cest ke zdravému srdci. Najednou zakřičel bolestí a chytil se za hruď. Několik hostů se ho masážemi srdce pokoušelo přivést k životu, ale bez výsledku,“ uvedl jeden z hostů. V čele týmu lékařů nemocnice Groote Schuur v jihoafrickém Kapském Městě provedl Barnard 3. prosince 1967 první pětihodinovou transplantaci srdce, kterou se přes noc proslavil po celém světě a začal být oslavován jako „muž se zlatýma rukama“. První příjemce cizího srdce, 55letý obchodník s potravinami Louis Washkansky, zemřel 18 dnů po operaci na zápal plic. Mnozí kolegové nepřijali Barnardův triumf s nadšením - operaci považovali za předčasně provedenou a upozorňovali, že Barnard kvůli prestiži spěchal, aby porazil svého hlavního konkurenta, spolužáka ze studií Normana Shumwaye z Kalifornské univerzity. Ten se zpozdil o tři dny. „V sobotu jsem byl málo známým lékařem z Jižní Afriky. V pondělí se mi klaněl svět. Byl to skok po hlavě do studené vody,“ řekl Barnard později. „Srdce je spojováno se životem, smrtí, láskou a duší. Pro mě jako lékaře to však není nic jiného než pumpa.“ Zubní lékař Philip Blaiberg, druhý Barnardův pacient, žil téměř 20 měsíců. Brzy pak lékaři odmítavou reakci těla po transplantaci zvládli a do dneška bylo už na celém světě provedeno přes 45 tisíc takových operací. Někteří pacienti žili s novým srdcem déle než 20 let. V roce 1983 musel Barnard po 50 provedených transplantacích srdce skalpel odložit - kvůli artróze. Barnard se narodil v pouštním městečku Beaufort West jako syn protestantského misionáře původem z Nizozemska. Medicínu vystudoval na univerzitě v Kapském Městě, první dva semestry chodil na přednášky každý den devět kilometrů pěšky. Po získání diplomu pokračoval ve studiu v USA na Minnesotské univerzitě v Minneapolisu, kde změnil specializaci ze všeobecné chirugie na srdeční chirurgii. Dobře vypadající a šarmantní lékař se jako obdivovaný elegán často dostával do bulvárního tisku. Přispěly k tomu i jeho avantýry se známými kráskami - patřila k nim mj. herečka Gina Lollobrigida. V roce 1969 se s ním po 21 letech manželství rozvedla jeho první žena, zdravotní sestra Louwtjie, která už nechtěla snášet jeho zálety. Krátce nato se oženil s 19letou továrníkovou dcerou Barbarou Zöllnerovou. Manželství vydrželo 12 let. V roce 1988 si vzal Karin Setzkornovou, o 41 let mladší než on. V posledním manželství se podle vlastních slov uklidnil a užíval si pohody rodinného života. K nejtěžším chvílím jeho života patřily okamžiky po sebevraždě jeho jediného syna Andreho. Barnard si to velmi vyčítal: „Po rozvodu jsem ho zanedbával. Měl jsem pořád příliš mnoho práce a příliš málo času. Kdybych se mu víc věnoval, možná že by si nevzal život“.

(vpl), Právo, 3.09.2001

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?