Má OSN a její orgány v rukou nějaké legislativní páky, kterými by ČR mohla donutit ke zrušení babyboxů?
Taky jsem se na to ptal. Je to prý závislé na míře ochoty naší vlády na dopis Výboru OSNreagovat. To jsem se dozvěděl
Mluvil jste s někým z vlády? Reagoval někdo z příslušných ministrů?
Nemluvil a myslím, že to není ani potřeba. Je to jen doporučení, ale v dopise OSN, v němž kritika zazněla, se k babyboxům vztahovaly jen 2 články z celkových 75. Ale nemyslím si, že by se k tomu museli vyjadřovat, je to jen doporučení.
Co OSN na babyboxech kritizuje?
Oficiální důvod je, že jsou v rozporu s Úmluvou o právech dítěte. Jsem si jist, že babyboxy jsou ve shodě se všemi 54 články Úmluvy o právech dítěte a Úmluvu ctím. Především souzní s právem dítěte na život, jež stavím shodně s Úmluvou nade
Co vás inspirovalo k myšlence zřídit první babybox?
Není to myšlenka zdaleka nová. Odkládáním dětí a pomocí malýma bezbranným je prolnuta celá historie lidstva. Jenom to slovo babybox je nové a moje,mámna něj dokonce ochrannou známku Úřadu průmyslového vlastnictví. Apak - bedýnka bývala vystlaná senem, dnes je vyhřívaná, ventilovaná a čítá přes tisícovku elektronických součástek.
Existují podobná zařízení někde jinde na světě, nebo jde o váš unikát?
Podobná zařízení existují skoro všude ve světě. V Japonsku, v Evropě je to Itálie, Slovensko, Maďarsko, Švýcarsko. Nejvíc je jich v Německu. Myslím, že jsme počtem bedýnek na druhém místě, nepočítám-li Pákistán, kde jsou prosté plechové zásuvky a denně se do nich odkládají děti zcela běžně.
Jinde babyboxy Organizaci spojených národů nevadí?
Jsem v kontaktu pouze se zakladatelkou slovenských babyboxů. Ale nemám informaci, že by to nějak kritizovala
Proč jim tak vadí u nás?
Myslím, že zatím jsou zavádějící informace českých odpůrců babyboxů. Dokonce vím jméno konkrétního člověka, který za tím stojí…
Jak řeší problém odložených dětí v USA, kde je sídlo OSN? Mají nějaký lepší systém?
Pokud vím, v několika státech unie mají uzákoněno, že nechtěné děti je možno beztrestně odkládat na policejní či hasičské stanici… Určitě vím, že to tak je ve státě Ohio, ale je jich určitě víc.
Inspiroval se někdo při zřizování babyboxů u vás?
Zcela jistě na Slovensku novinářka Anna Ghannamová, jejíž babyboxy se jmenují „hniezda záchrany“. Je jich tuším čtrnáct a odloženo do nich bylo třicet dětí. Inspirací jsme jistě třeba pro Litvu, lékaři z Rigy semnoupřed zřízením bedýnky jednali.
Podle poslední informace bylo do babyboxů umístěno už 52 dětí. Kolik se jich podařilo umístit do rodin?
Prakticky všechny. Nesleduju je soustavně, nemám na to žádná práva. Jenom zřizuju bedýnky.
Setkal jste se někdy se ženou, která dítě do babyboxu přinesla?
Ano, setkal. S více ženami. Po odložení dítěte. Těm, které se mi ozvaly předem, jsem odložení vždycky rozmlouval.
Jak se vám podařilo se s nimi zkontaktovat? A jak na vás působily? Existuje nějaký společný jmenovatel, proč se rozhodly vzdát se mateřství? Třeba sociální situace, problémy s partnerem, rodinou, citová absence?
Ozvaly se pomocí mailu nebo SMS, když zjišťovaly, zda jsou jejich děti v pořádku. Já bych společného jmenovatele shrnul pod pojem nešťastnice. Skutečně jde o nešťastné, zoufalé ženy. Do velké míry stojí za problémem sociální situace, jistě v tom svou roli hraje i nestandardní psychika.
Ale víte, já nepovažuji za svůj hlavní úkol mluvit s maminkami, primární je pro mě záchrana dětí, zřízení babyboxů. Teď jsem si dal ještě jeden cíl. Zřízení azylového domu pro ženu, která přinese dítě do babyboxu, ale sama třeba nemá kde spát. Jakousi první pomoc, aby třeba nevykrvácela, ostatní, to znamená zřízení azylových domů pro matky s dětmi, je už úkolem státu.
Setkáváte se s názorem, že vznik babyboxů může vést k nezodpovědnému chování žen, pro něž je odložení nechtěného dítěte tímto určitě snazší, než když musí absolvovat pohovory v porodnici, když se chce dítěte oficiálně zříct. Co odpovíte na tento názor?
Žena, která o odložení dítěte uvažuje, se nesporně chová nestandardně. Věřím, že je pro její děťátko lepší, když získá náhradní rodinu. Zřeknout se dítěte oficiálně musí být traumatizující, pro některou ženu zcela nepřijatelné.
Pak děti pokládají po chodbách nemocnic. Existuje skupina žen, které oficiální kontakt s úřady považují pro sebe za nebezpečný. Třeba cizinky, které v České republice nejsou legálně.
Jistě mohou být i jiné důvody, proč se obávají komunikovat s úřadem. Jsem starý člověk, ale jenom jít na poštu je pro mne mnohdy problém. Věřím, že jsou pošty, kde jsou pracovníci vlídnější, ale raději se s nimi nedohaduju. A tak si dovedu představit, že jednání se sociální pracovnicí o vzdání se dítěte je pro mnohou ženu nepřijatelné