BUKUREŠŤ - píše rumunský list Ziua.
Na 53 procent dotázaných přitom prohlašovalo, že s poskytováním peněz nesouhlasí, a 60 procent z nich to označilo přímo za úplatek a korupci. Přesto více než 64 procent Rumunů dává lékařům různé peníze a většina z nich navíc tvrdí, že z vlastní vůle.
Suma 360 milionů dolarů, tedy odhadovaná výše loňských úplatků, činí asi deset procent peněz, které šly loni do zdravotnictví ze státního rozpočtu. Výsledek šetření Světové banky také ukázal, že chudé rodiny platí lékařům podstatně více než bohaté. Vysvětlení je poměrně snadné: bohatí mají lepší a dražší pojištění, a tak využívají drahé soukromé kliniky, kde už není třeba dávat úplatek.
„Ukázalo se také, že zhruba dvě třetiny lidí dávají úplatek pouze proto, aby jim věnoval lékař o něco více pozornosti, než je běžné. Přitom tato pozornost lékařů by měla být samozřejmá,“ poznamenal k dalšímu poznatku šetření Bogdan Lazarescu, šéf projektu Světové banky.
Dodal, že přibližně sedm až osm procent lidí si úplatkem zajišťuje zkrácení čekacích lhůt v nemocnicích. Dávání úplatků naprostá většina lidí vysvětlovala tím, že je to zaběhnutý systém a „tradice“, prý se to tak dělalo vždycky.
Pozoruhodné je, že jen pět procent dotázaných jednoznačně tvrdilo, že úplatek od nich vymáhali sami lékaři. V rámci projektu bylo zjišťováno také to, jakému systému by Rumuni dali přednost.
Více než polovina byla pro zachování bezplatného zdravotního systému. Na 46 procent lidí by považovalo za vhodné, aby za služby, které nejsou hrazeny pojišťovnami, lékaři vybírali peníze na místě přímo v ordinaci.
Jen menší část, zhruba dvacet procent, souhlasila s představou, že by kromě
povinného zdravotního pojištění bylo ještě určité dodatkové soukromé pojištění, což by umožnilo zlepšení zdravotnických služeb.
Odborníci na základě zjištěných skutečností tvrdí, že v případě Rumunska by nejlepším řešením pro odstranění úplatků bylo snížení podílu úkonů hrazených pojišťovnami a zvýšení podílu služeb placených přímo pacienty.
Alespoň v poměru padesát ku
padesáti. Lékaři by si oficiálně přišli na podstatně vyšší peníze
než dnes a byly by minimalizovány úplatky, čili peníze
nekontrolované a nezdaněné. Zároveň by bylo zapotřebí zavést
systém, který by přísně trestal braní úplatků, shrnul výsledek
projektu Lazarescu. Přiznal, že zavedení tohoto systému by ale
snížilo přístup nejchudších vrstev obyvatelstva k zdravotním
službám, protože mnoho Rumunů nemá na to, aby na zdravotní
pojištění vydávalo víc peněz než nyní.
ČTK