poznamenává.
Jestliže pojištěnec neuhradí včas zdravotní pojistné, je povinen platit penále ve výši 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. Není přitom rozhodující, zda se jedná o firmu či podnikatele nebo ženu v domácnosti. Pokud se jedná o promlčecí lhůtu, ta je ze zákona pětiletá jak na předepsání pojistného ode dne splatnosti, tak i na jeho vymáhání, tedy od právní moci platebního výměru.
Zjistíli pojišťovna, že plátce nehradí pojistné, zákon jí ukládá zahájit správní řízení, k němuž se plátce může vyjádřit. Jestliže se na základě jeho námitek neprokáže, že pojistné zaplatil, pojišťovna vystaví platební výměr na dlužné pojistné i penále. Plátce se může proti oběma výměrům odvolat.
Pojišťovna však nikomu nemůže placení pojistného prominout. V případě penále, ve zvlášť odůvodněných mimořádných případech, žadatelem řádně doložených, je možné požádat o zmírnění tvrdosti zákona. Pojišťovna odvolání posoudí a pokud nemůže žadateli vyhovět v plném rozsahu, postoupí je rozhodčímu orgánu.
V tomto nezávislém desetičlenném orgánu jsou zástupci správní a dozorčí rady, zástupci ministerstev práce a sociálních věcí, financí, zdravotnictví a zástupce VZP ČR. Rozhodčí orgán je jen jeden a odvolatelů tisíce, proto trvá vyřízení poměrně dlouho. Prověří platební výměr včetně výpočtu a pokud je správný, potvrdí jej. Jestliže odvolatel předloží doklady o úhradě pojistného, doloží nové skutečnosti či skutečně byl výpočet chybný, rozhodčí orgán platební výměr změní popřípadě zruší.
Staneli se, že plátce dobrovolně dluh neuhradí, nečeká jej nic jiného, než že pojišťovna podá návrh na soudní výkon rozhodnutí. Soud potom nařídí exekuci zákonem stanovenými způsoby, a to srážkami ze mzdy nebo z jiných příjmů, prodejem movitého majetku či dokonce nemovitosti.
JAROSLAV KLÁŠTERSKÝ, Českolipský deník, 21.8.2001