Týmy nejvýkonnějšího českého transplantačního centra – Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) – v loňském roce provedly v průměru více než jednu transplantaci denně. Celkem 373 pacientům zde transplantovali 396 orgánů. „Velmi mě těší úspěchy lékařů ve velkých či unikátních transplantačních programech.
Navíc také programy jako transplantace srdce, transplantace slinivky břišní nebo Langerhansových ostrůvků drží svůj standard, který je nad průměrem oproti ostatním transplantačním centrům v ČR,“ říká ředitel institutu MUDr. Aleš Herman, Ph. D. I on je poměrně novým „projektem“ IKEM. Ministr zdravotnictví jej (po prošetřování korupčních skandálů kolem bývalého ředitele ústavu Jana Malého) jmenoval do funkce v říjnu roku 2011.
Nejvíc transplantací ledvin od živých dárců
Kvantitativně největším programem v IKEM jsou transplantace ledvin. „I když nejvíce ledvin získáváme od zemřelých dárců (loni to bylo 183 orgánů), podařilo se velmi výrazně rozvinout program transplantací od živých dárců. Ledvinu tak někdo příbuzný, známý nebo kamarád loni daroval nemocnému v 52 případech, což je nejvíce v celé historii programu,“ říká přednosta Transplantcentra IKEM MUDr. Pavel Trunečka, CSc. O zvýšení počtu orgánů od živých dárců IKEM usiluje dlouhodobě.
Letos by mu měl napomoci nový zákon (č. 44/2013 Sb.), který mění tzv. transplantační novelu. Zákonem Česko do svého právního řádu zapracovalo směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/53/ EU o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci, jež v ČR spadají především do gesce Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Lehké schvalování a orgány cizinců
Navrhované změny prošly legislativním procesem hladce, protože reflektovaly již prováděnou praxi. Navíc ale zákon nově stanovil například kompenzační mechanismy pro živé dárce a otevřel také cestu k dárcovství orgánů od zemřelých občanů jiné národnosti, k získání finančního příspěvku pozůstalým i živým dárcům, k úhradě výkonů spojených s transplantací zdravotní pojišťovnou dárce nebo k zajištění vyšší jakosti a bezpečnosti transplantací lidských orgánů dle platných směrnic Evropské unie.
„Nově připravený transplantační zákon má dárcům orgánů například poskytnout výhody a kompenzace za čas strávený v nemocnici či úhradu léků, které musejí kvůli odběru orgánů užívat. Povolení převozu orgánů přes hranice se v urgentních případech zjednoduší a převoz v těchto případech bude umožněn prakticky okamžitě,“ uvedl současný ředitel SÚKL a Koordinačního střediska transplantací (KST) MUDr. Pavel Březovský, MBA, poté, co nový zákon schválila vláda.
Možnost transplantovat orgány od všech zemřelých dárců jiné národnosti se týká jak těch, kteří na území České republiky žijí trvale, tak například i od turistů, kteří navštíví Českou republiku v rámci krátkodobé návštěvy. Počet možných dárců orgánů jiné národnosti odborníci odhadují na statisíce. Zákon dále nově začlenil Koordinační středisko transplantací pod SÚKL. „Ve fungování KST nedojde k žádné změně, efektivně se využije společné účetnictví, IT, výběrová řízení a tak dále.
Současně se sníží počet organizačních složek státu ve zdravotnictví tak, jak navrhuje ministerstvo financí,“ uvedl před časem pro naši redakci Pavel Březovský, který si do doby před sloučením obou institucí zachovával jako nový ředitel SÚKL také 0,1 úvazku v KST. Sloučením úřadů jej však dle svých slov ukončil.
Mezinárodní portál
Šanci na získání vhodného orgánu k transplantaci začal letos zvyšovat také nový projekt Koordinačního střediska transplantací, které uvedlo do provozu mezinárodní portál Coorenor. „V nabídce jsou přebytečné orgány, pro které není v zemi původu momentálně možné najít vhodného příjemce. Zveřejňují se zde rovněž poptávky po orgánech pro pacienty, kteří jsou v akutním ohrožení života a potřebují transplantaci v řádu několika málo dnů,“ popisuje ředitel Koordinačního střediska transplantací.
Portál funguje pro celou Evropu a do jeho využívání je zatím zapojeno 8 zemí (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Lotyšsko, Litva, Francie, Itálie), další se přidávají. Úspěch projektu potvrzuje výměna, která proběhla počátkem srpna. Koordinační středisko transplantací vložilo do nabídky dětské srdce, jehož dárcem byl ani ne rok a půl starý chlapec, který zemřel na následky vážného úrazu. „Během několika minut se ozvali lékaři z kliniky v Římě, kteří měli v péči pacientku, jejíž organismus mohl takové srdce akceptovat. Srdce se k ní dostalo v řádu několika málo hodin a bylo úspěšně transplantováno.
Od počátku roku 2012 jsme v rámci mezinárodní výměny poslali také plíce do Vídně. Ze zahraničí jsme k transplantaci pro naše pacienty zatím dovezli 9 orgánů. Lze očekávat, že tato aktivita se po spuštění provozu portálu Coorenor ještě zvýší a přispěje tak k záchraně více životů jak u nás, tak v Evropě,“ potvrzuje přínos tohoto druhu spolupráce Pavel Březovský.
Kulový blesk každé tři měsíce
Nezvyklým počinem transplantačních týmů IKEM byla první řetězová transplantace ledvin u nás. Během ní darovalo 6 lidí orgán 6 pacientům z jiného páru. Po 9měsíčních přípravách bylo během 2 listopadových dnů loňského roku provedeno celkem 12 operací.
„Na prvním operačním sále jsme s Jiřím Mendlem prováděli odstranění ledviny od žijících dárců miniinvazivní laparoskopickou technikou. Na vedlejším operačním sále v přesně určený čas operační tým Libora Janouška a Tomáše Marady provedl postupně všech 6 transplantací. Celkem jsme tuto šestisměnu operovali 20 hodin,” popisuje průběh operací přednosta Kliniky transplantační chirurgie IKEM MUDr. Jiří Froněk, Ph. D.
Druhá řetězová výměna orgánů proběhla letos v únoru. Při deseti operacích si během 2 dnů v IKEM vyměnilo ledvinu 5 dárců a 5 příjemců. Na počátku řetězce, stejně jako u první řetězové operace, stanul altruistický dárce, který ledvinu daroval komukoli, kdo ji potřebuje. „Plánování nyní bylo lehčí než napoprvé, už jsme měli zkušenosti z listopadové výměny.
Navíc nám tentokrát pomáhali předvýběr provést i matematici pomocí přesných algoritmů. Teprve na základě jejich propočtů pak shodu u pacientů ověřovali naši imunologové, nefrologové a další lékaři. Tím jsme významně zkrátili čas přípravy,“ popisuje přednosta Froněk, který je zároveň vedoucím týmu transplantací od živých dárců.
Renální selhání se nepodchytí ve 40 %
Řetězové transplantace ledvin chce IKEM provádět optimálně každé 3 měsíce. „Počtem dvojic nechceme lámat rekordy, jde nám především o bezpečnost a pomoc pacientům. Je ale pravdou, že se nám ozývá stále více nemocných a jejich příbuzných nebo známých, kteří by chtěli transplantaci od živých dárců podstoupit. Například už teď vyšetřujeme dalších 14 dvojic,“ doplňuje přednosta Kliniky nefrologie IKEM prof. MUDr. Ondřej Viklický, CSc.
Transplantace ledvin představují nejlepší metodu léčby nezvratného selhání ledvin. Tím v Česku trpí přes 6 tisíc lidí, kteří jsou vesměs léčeni především dialyzačními metodami.
„Jen 12 procent z nich je zařazeno do programu transplantace ledvin, z toho více než polovina z nich jsou pacienti IKEM. Proto se naši nefrologové i speciálně vyškolené sestry snaží pacienty z ostatních zdravotnických zařízení co nejvíce informovat o tom, jaké jsou jejich další možnosti a že se díky transplantaci jejich stav může výrazně zlepšit. V IKEM se je pak k transplantaci snažíme co nejlépe připravit,“ popisuje týmovou práci u transplantací ledvin přednosta Viklický.
Zároveň upozorňuje na fakt, že pacientů se selháním ledvin stále přibývá, odhalení renálního selhání však podle něj stále není podchyceno včas. „Alarmující je fakt, že v naší zemi stále máme vysoké procento (až 40 procent) lidí, které se selhanými ledvinami musí přivézt do nemocnice až sanitka. Jen v 60 procentech tuto diagnózu podchytí lékař již v počátcích,“ dodává profesor Viklický.
Nejvíc transplantací jater u dospělých i dětí
O téměř 20 transplantací více než v roce 2012 (celkem 83) zachránilo život pacientům s nefunkčními játry. Výjimečné úspěchy zaznamenal i program dětských jaterních transplantací, který IKEM provádí jako jediné centrum v republice. Nová játra dostal rekordní počet 11 dětí. Počty nejmenších pacientů také zvýšila změna alokačních kritérií a aktivnější přístup ke zmenšení štěpu jater, případně k hledání příbuzenských dárců. V IKEM si při transplantacích jater nejmenším pacientům pomáhají buď redukcí, tedy odpovídajícímu zmenšením orgánu, nebo výhodnějším rozdělením (split) na dvě funkční části.
Tyto postupy zvyšují šanci dětí na transplantaci. „U nejmenších pacientů chceme provádět zejména příbuzenské transplantace jater ještě ve větším počtu, i když se jedná o enormně náročné výkony materiálově i odborně. Pro naše malé příjemce nabízejí nejlepší možnost úspěšného výkonu,“ vysvětluje vedoucí programu dětských transplantací jater v IKEM MUDr. Libor Janoušek, Ph. D.
Nejmenší pacientka po 10 letech
Na konci roku 2012 v IKEM po 10 letech provedli u dítěte historicky třetí transplantaci jater od živého dárce. Roční pacientce, jejíž stav se při čekání na játra od zemřelého dárce rapidně zhoršoval, byl transplantován štěp jater jejího otce. „Odebrat část životně důležitého orgánu zdravému člověku a tu pak transplantovat malému dětskému příjemci je jedna z nejobtížnějších transplantací. O to větší radost je vidět, že se po měsíci od operace oběma – otci i dceři – daří dobře,“ dodává Jiří Froněk.
Přestože se v IKEM specializují především na dospělé pacienty, pro ty dětské je zde speciálně vyškolený personál. „U dětských pacientů s tak těžkou diagnózou, jakou jsou jaterní onemocnění, je velmi náročná jak operační, tak i pooperační péče. Proto veškerý personál naší kliniky prošel vysoce specializovaným výcvikem, jsme pro tyto pacienty plně vybaveni, máme pro ně přizpůsobeny všechny přístroje jak na sálech, tak na klinice, kde jsou například umístěny vždy v samostatném boxu,“ doplňuje přednostka Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní péče Transplantcentra IKEM MUDr. Eva Kieslichová, Ph. D.
Financování v troskách
Připravené balíčkové ceny, jak je definovali odborníci v transplantologii, stanovují celkové náklady na transplantaci srdce na 1,7 milionu, jater na 1,68 milionu, ledviny na 0,53 milionu a ledviny společně s pankreatem na 0,58 milionu korun. Podle ředitele IKEM Aleše Hermana je zohlednění skutečné ceny transplantací a individuální způsob úhrady s využitím systému DRG řešením, jak současné podfinancovaní transplantačního programu narovnat.
„Zatímco v minulých letech jsme finanční výpadky v transplantačních programech hradili z výsledků některých programů Kardiocentra IKEM, letos to již kvůli jinak nastavenému finančnímu ohodnocení některých kardiologických programů není možné. A tím by mohl vzniknout velký problém,“ varuje ředitel Herman a vyjmenovává tři oblasti, kde zdravotní pojišťovny výkony zdravotníků nehradí.
Patří sem některé výkony a roztoky pro odběr a udržování orgánů, práce transplantačních koordinátorek, ale i některé léky. „Celkem jsme tuto ztrátu spočítali u 360 transplantací přibližně na 160 milionů korun, kde nehrazená péče činí 60 milionů a podfinancování transplantací vede ke ztrátě dalších 100 milionů korun. Intenzivně jednáme s ministerstvem zdravotnictví a pojišťovnou jak o krátkodobém, tak o dlouhodobém, systémovém řešení tohoto problému právě formou balíčkových cen,“ uzavírá ředitel Herman.