Praze by podle Šuty pomohly například nízkoemisní zóny, které omezují vjezd automobilů s vysokými emisemi. Magistrát už na jaře zřídil pracovní skupinu, která by se zónami měla zabývat.
„Tyto zóny se osvědčily zejména v Německu nebo Dánsku, ale uplatňují se i v několika dalších zemích. Praha se rozhodla zadat zpracování studie proveditelnosti takových zón,“ řekl ČTK Šuta, který se zúčastnil jarního zasedání pracovní skupiny. Od té doby se prý ale odborníci nesešli.
Podle mluvčí pražského magistrátu Terezy Králové zatím nejsou specifikovány konkrétní návrhy rozsahu zón, ani případných objízdných tras. Městské části budou vyzvány, aby se k návrhu nízkoemisních zón vyjádřily až po ukončení veřejné soutěže na zpracování studie proveditelnosti. „Jedním z možných výstupů studie může být i to, že zavedení takové zóny není efektivní,“ uvedla mluvčí.
Čistšímu ovzduší v Praze by přitom mohlo napomoci i zavedení mýtného, míní Šuta. „Nebo filtry prachových částic u vozidel městské hromadné dopravy, komunálních služeb nebo u stavební techniky, bagrů, buldozerů a podobně,“ dodal. V současné době existují v hlavním městě zóny zákazu vjezdu nákladních automobilů nad 3,5 a šest tun a autobusů.
Podle Šuty je v současnosti část obyvatel Prahy nucena v důsledku silné automobilové dopravy dýchat vzduch zamořený prachem častěji, než odpovídá stanovené roční hranici 35 dnů, v nichž je denní limit pro znečištění prachem překročen. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu byl limit překročen na stanici Veleslavín už v červnu. V Karlínu, Vršovicích a v Legerově ulici v Praze 2 byl limit překonán nyní v listopadu.
„Pražané dýchají ovzduší zamořené škodlivinami natolik, že překračuje nejen doporučení Světové zdravotnické organizace, ale i platné limity stanovené směrnicí pro kvalitu ovzduší. Politici proto požádali Evropskou komisi o výjimku pro překračování hodnoty pro znečištění prachem. Platnost výjimky však vypršela už v červnu 2011,“ uvedl Šuta. Praha má podle něj dlouhodobě problémy i s překračováním limitu pro oxid dusičitý. V Bruselu se jedná o nových podmínkách, pokud si je ČR nevyjedná, hrozí jí sankce.
Podle Státního zdravotního ústavu zemřelo vloni kvůli znečištění ovzduší v Česku předčasně asi 6400 lidí. Problém ale trápí celou Evropskou unii; ročně zde vlivem znečištěného vzduchu předčasně zemře na 300.000 lidí.