KIŠINĚVGheorghi Ungureanu sedí pod vinnou révou obrostlou pergolou před svým prostým stavením ve vesnici Mingir, 80 kilometrů jižně od moldavské metropole Kišiněv. Většina jeho sousedů se lopotí na polích svých malých hospodářství. Ale osmačtyřicátník Gheorghi už nemůže těžce pracovat.
Nemůže se namáhat od té doby, co v roce 1999 prodal za 3000 dolarů ledvinu. Bylo to něco, co původně neměl v plánu.
„Odjel jsem pryč, protože mi slíbili práci v továrně, kde jsem si mohl vydělat slušné peníze,“ líčí. „V Moldavsku je to velmi těžké.“
Gheorghi očekával, že získá zaměstnání v Izraeli, ale místo toho skončil v Turecku.
„Odvezli nás do Istanbulu, kde nás vyšetřila spousta doktorů a kde nás podrobili celé řadě krevních testů. Vzali nás do nemocnice,“ vypráví. Nakonec mu dali podepsat papír, že souhlasí s prodejem vlastní ledviny.
„Bál jsem se. Ani nevím, jak jsem se k tomu odhodlal. Po operaci to bylo moc těžké, stěží jsem se hýbal. Probral jsem se v hrozných bolestech.“
Zoufalá ekonomická situace v Moldavsku je živnou půdou obchodu jak s lidskými orgány, tak lidskými bytostmi. Odhaduje se, že pod hranicí chudoby tu žije 80 procent obyvatel.
Zdravotníci v Mingiru říkají, že ze 7000 obyvatel této vesničky prodalo svou ledvinu šestatřicet lidí. |
Za sovětské éry měli lidé traktory, s nimiž mohli obdělávat půdu. Teď jsou šťastní, mají-li koně a povoz. Podle jednoho zdravotníka se v Mingiru říká, že ze 7000 obyvatel jich ledvinu prodalo 36.
Pašeráci prodávají ledviny do arabských států či Izraele
Podle zpravodajky Parlamentního shromáždění Rady Evropy RuthGaby Vermot-Mangoldové, shromažďující informace o nezákonném obchodování s lidskými orgány v Evropě, je načase skoncovat s tabuizováním této nezákonné činnosti.
„V sázce je mnoho,“ říká. „Tohle hrůzné obchodování ustane teprve tehdy, až se zlepší ekonomická situace v Moldavsku. Lidé v bohatých státech udělají pro získání ledviny téměř cokoliv a Moldavané zoufale potřebují peníze.“
Podle Ruth-Gaby Vermot-Mangoldové vede stezka pašeráků lidských orgánů z Moldavska do Turecka, kde se ledviny prodávají Izraelcům, Arabům a zájemcům ze západních zemí.
V současné době musejí zájemci o ledvinu sáhnout do kapsy pro 165 tisíc až 250 tisíc dolarů. |
Gheorghimu řekli, že jeho ledvinu dostala jistá Izraelka. „Její manžel mi později poděkoval,“ pokyvuje hlavou, „já si ale pomyslel, že za tu ledvinu určitě zaplatili mnohem víc, než jsem dostal já.“
Moldavská vláda nyní pracuje na novém trestním zákoníku, který poskytne právní základ k boji proti nezákonnému obchodování s orgány.
Vesnici Mingir se teď s reputací centra obchodování s orgány nežije snadno.
Šedesátiletá Maria v zářivě žluto-červeném šátku potřásá hlavou. „Znám mladíka, je to náš soused, který prodal ledvinu. Teď se vrátil a je na tom špatně,“ říká.
„Nemůže nic moc dělat, je schopen jen lehké práce. Myslím si, že prodat vlastní orgány není dobré. Nejsme příliš zdraví ani se všemi orgány, takže co
pak, když jeden z nich prodáte? Za peníze si zdraví zpátky nekoupíte.“
Většina lidí je schopna jen s jednou ledvinou víceméně normálně žít, ale někteří trpí, když se zbývající ledvinou nastanou problémy.
Gheorghi vynaložil získaných 3000 dolarů na rekonstrukci domu a na svatbu dcery. Ale jeho žena Ilia si myslí, že s prodejem ledviny neměl nikdy souhlasit.
„Teď jsou všechny ty peníze fuč,“ krčí rameny Gheorghi.
DÁLE ČTĚTE: Britští lékaři vyzvali vládu, aby legalizovala prodej orgánů
|
ČTK