O možnosti snížení počtu zdravotních pojišťoven hovoří také koaliční smlouva ČSSD, hnutí ANO 2011 a KDU-ČSL na volební období 2013-2017. „Případné snížení počtu ZP bude realizováno až po projednání a se souhlasem koaličních stran,“ zavázaly se vládní strany.
Tento návrh dlouhodobě podporuje například také prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. V pořadu Hyde park na jaře letošního roku jmenoval právě trojici VZP, ZPMV, VoZP. „Zástupci státu mohou rozhodnout, že se ty pojišťovny sloučí. Tím pádem se sníží náklady,“ uvedl prezident Kubek.
Postoj ministerstva zdravotnictví vyjádřila jeho mluvčí Štěpánka Čechová: „Odborný útvar MZ na zmiňované fúzi nepracuje - při současné právní úpravě nemůže o fúzi rozhodnout nikdo jiný než správní rady slučovaných zdravotních pojišťoven.“ VZP se podle mluvčího pojišťovny Oldřicha Tichého neúčastní žádných jednání, která by se zabývala slučováním zdravotních pojišťoven a ani nemá žádné oficiální informace o tom, že by taková jednání probíhala. „Také z toho důvodu nepovažuje VZP za relevantní, aby se k uvedenému tématu vyjadřovala,“ sdělil naší redakci Oldřich Tichý.
Konec plurality
Obavu z tohoto sloučení vyjádřila nyní ve svém stanovisku správní rada ZPMV. „Správní rada největší zaměstnanecké Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR s 1,25 milionem klientů odmítá občasné návrhy sloučení s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a Vojenskou zdravotní pojišťovnou. Správní rada ZPMV k tomu dospěla na svém jednání ve středu 10. září 2014. Uvedené sloučení by vyústilo v rozkolísání celého systému zdravotního pojištění v ČR, postaveného na pluralitním základě, a navíc by zdražilo celý systém o téměř sedm miliard korun ročně,“ komentoval tuto skutečnost generální ředitel pojišťovny Jaromír Gajdáček.
Sloučení by podle členů správní rady ZPMV zcela popřelo význam resortních zdravotních pojišťoven, které kromě běžných činností, spojených s úhradou nejkvalitnější a nejmodernější zdravotní péče všem svým klientům, podporují i své specifické skupiny pojištěnců. U ZPMV jde především o posílení zdraví policistů a hasičů z fondu prevence.
„Z uvedených důvodů požadují členové Správní rady ZPMV naopak posílení postavení samostatných zdravotních pojišťoven, zrovnoprávnění výchozích podmínek pro všechny a především zachování principů pluralitního systému konkurence veřejného zdravotního pojištění,“ dodal předseda správní rady Jaroslav Hruška.
Sloučení za sedm miliard
Podle výpočtů ZPMV vynakládá VZP v současnosti na péči o jednoho klienta v průměru o 3900 Kč více než zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Přitom jde o péči zcela srovnatelnou, rozdíl v platbách je dán historicky a také vyjednávacími schopnostmi.
„Pokud by se zmíněné pojišťovny sloučily, lékaři by mohli požadovat platby na úrovni VZP. Pokud rozdíl v platbě (3900 Kč) vynásobíme počtem pojištěnců, pak by sloučení mohlo znamenat zvýšení plateb na zdravotní služby celkem asi o sedm miliard korun ročně. Neumím si představit, odkud by se tyto prostředky vzaly,“ dodala mluvčí ZPMV Hana Kadečková.
Podle ředitele ZPMV Jaromíra Gajdáčka to vypadá, že hlavním motivem návrhu prezidenta ČLK nejsou ani tak stamilionové úspory na provozu pojišťoven ani zázračná léčba všech nešvarů českého zdravotnictví, jako právě představa o několik miliard vyšších úhrad, kterých by se lékařům dostalo.