Ministr nyní řeší odvolání firem a zdravotních pojišťoven k několika stovkám léků, jsou to podle něj ale přípravky buď málo užívané nebo ty, u nichž se stejně větší změna v ceně neočekává. Za zpoždění kritizuje Hegera Česká lékařská komora (ČLK).
Revize cen a úhrad léků trvaly místo jednoho roku čtyři, z více než 9700 kódů nejsou dořešeny zhruba 3000, což vzhledem k variantám v počtu balení a lékových forem je asi 800 léků. Podle komory přišlo české zdravotnictví kvůli zpožděním revizí o miliardy korun.
„Léková politika je pro lékařskou komoru dobré politikum, ale problém s léky v současné době nevidíme,“ řekl Heger ČTK. Připomněl, že poslední dva roky je ČR kritizovaná za to, že ceny léků má relativně nízké. I proto zhruba pětinu léků z českého lékového trhu distributoři kupují za české ceny a se ziskem prodávají v cizině.
Pomalejší nárůst výdajů za léky než za ostatní péči potvrzují data Českého statistického úřadu (ČSÚ). V roce 2010 daly domácnosti za zdravotní péči 41,867 miliardy korun, tedy o 1,3 miliardy méně než v roce předchozím. Téměř dvě třetiny byly za léky a zdravotnické prostředky, přes 26 miliard. „V roce 2010 utratily domácnosti přes 20 miliard korun za léky, je to stejně jako v roce 2008,“ uvedla Vladimíra Kalnická z ČSÚ.
Výdaje domácností za léky na předpis stoupaly do roku 2008, kdy dosáhly 9,9 miliardy korun. Po zavedení regulačních poplatků klesly až na 8,6 miliardy v roce 2010. Výdaje domácnosti za volně prodejné léky rostly do roku 2008, v dalším roce byl pokles o 13 procent, v roce 2010 zaznamenali statistici nárůst téměř o jednu čtvrtinu. „Hodnota 11,77 miliardy za volně prodejné léky je zatím nejvyšší od roku 2000,“ uvedla Kalnická.
Výkyv zaznamenali statistici i ve výběru regulačních poplatků, které platí lidé za léky na recept. V roce 2010 za ně dali pacienti přes 5,6 miliardy, je to o tři procenta méně v roce předchozím. Další snížení očekávají statistici po změně z letošního ledna, kdy pacienti už neplatí za každou položku na receptu, ale jen za recept.