Podle dostupných údajů žije v České republice 152,7 tisíce osob trpících demencí. Tento počet autoři předpokládají, jak ale dodávají, jde zčásti jen o kvalifikovaný odhad. Zdaleka ne všichni lidé s demencí ji totiž mají diagnostikovanou a kvantifikaci ztěžuje i nedostatek statistických informací. Lze ale oprávněně předpokládat, že v České republice je nižší prevalence demence, než je obvyklé v zemích Evropské unie. Vyspělejší státy vykazují obvykle relativně vyšší zastoupení této nemoci a spolu s ekonomickým a společenským rozvojem tak můžeme očekávat, že onemocnění demencí u nás bude dále narůstat, a to v absolutním i relativním vyjádření.
Nejvíce v Praze
Nadále platí i to, že riziko vzniku demence narůstá s věkem a častěji postihuje ženy. Mužů trpících demencí je ve všech věkových skupinách odhadováno 49,6 tisíce, žen pak 103 tisíc. Zatímco do 65 let věku trpí demencí každý 866., nad 65 let je to každý 13. člověk. V nejvyšších věkových kategoriích nad 80 let věku pak každý pátý, nad 90 let dokonce téměř každý druhý občan. Lidí s demencí s ohledem na stárnutí populace neustále přibývá. V roce 2020 u nás bude žít téměř 183 tisíc lidí s tímto syndromem, v roce 2050 pak pravděpodobně 383 tisíc lidí.
Nejvyšší podíl lidí s demencí mají kraje s nejstarší věkovou strukturou – relativně nejvíce lidí s demencí žije v Praze (1,572 %), Královéhradeckém kraji (1,560 %) a kraji Jihomoravském (1,540 %). Naopak relativně nejméně lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence žije v kraji Ústeckém (1,264 %), Karlovarském (1,322 %) a Středočeském (1,323 %). Celorepublikový průměr činí 1,449 %. Regionem s absolutně nejvyšším počtem lidí s demencí zůstává Praha, v níž žije 19 795 lidí s Alzheimerovou chorobou či jiným typem demence.
Kdo se o potřebné stará?
Zpráva za rok 2015 je již druhá v pořadí, první autoři vydali za rok 2014. Přestože již v loňské zprávě upozornili, že o nabídce služeb pro lidi s demencí toho víme velmi málo, situace se nezlepšila. Naopak Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přestal sbírat a publikovat příslušná data a aktuálních informací je tak stále méně. Dozvědět se, kdo se o potřebné stará a jaké služby jsou lidem s demencí poskytovány, je tak s ohledem na neexistující statistiky velmi obtížné.
Standardizovaná data přitom ukazují, že přibližně čtvrtina (26 %) osob trpících demencí využívá ambulantní zdravotní péči, necelých 6 % zdravotní péči lůžkovou, pětina (19 %) osob trpících demencí bydlí v domovech pro seniory, více než 6 % pak v domovech se zvláštním režimem. Péče o lidi s demencí se odehrává v navzájem oddělených a i přes nesčetné pokusy dosud stále nepropojených sektorech. Část péče je poskytována prostřednictvím systému zdravotnictví, část prostřednictvím sociálních služeb. Specifické rozhraní těchto systémů v podobě dlouhodobé sociálně-zdravotní péče je i přes opakované pokusy stále neukotvené.
Podstatná část služeb je dále zajišťována na neformální bázi rodinnými příslušníky a dalšími pečovateli v domácnostech. O této oblasti přitom nevíme téměř nic. Okrajová část je pak předmětem komerčního zájmu v rámci šedé ekonomiky. Této oblasti se v poslední době intenzivně věnuje veřejný ochránce práv, který se zaměřuje především na ubytovací zařízení poskytující služby sociální péče bez oprávnění a usiluje o ochranu práv osob, které v nich žijí.
Ekonomický kontext
Lidé s demencí vyžadují náročnou a nákladnou péči. Potřeba péče tak přináší značné nároky na veřejné i soukromé rozpočty. Náklady společnosti na řešení problémů spojených s demencí jsou odhadovány v průměru na 1 % HDP. Celkové náklady na Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění byly v rámci dvaceti sedmi států Evropské unie v roce 2005 odhadnuty na zhruba 130 miliard eur za rok. Celosvětové náklady spojené s demencí jsou pak organizací Alzheimer’s Disease International aktuálně odhadovány na 818 miliard amerických dolarů. Projekce této organizace přitom uvažují, že do roku 2018 tyto náklady vzrostou na 1 bilion a do roku 2030 na 2 biliony amerických dolarů.
Náklady na demenci jsou ve vyspělejších zemích tvořeny zejména náklady na neformální péči (45 %) a na profesionální sociální péči (40 %). Náklady na lékařskou péči pak tvoří mnohem menší podíl (15 %). Tyto náklady jsou odhadovány zhruba ve výši 21 tisíc eur na osobu s demencí za rok.
Některé palčivé problémy boje proti demenci se snaží na celostátní úrovni řešit připravovaný plán. Česká republika na něj čeká už nejméně pět let. Přes veškerou snahu jeho slabinou zůstává příliš obecná podoba a často deklaratorní charakter resortních úkolů. Na přípravě plánu se bohužel nepodílelo ministerstvo financí, plán tak zůstává oddělen od reality schvalování státního rozpočtu, a to i přesto, že náklady spojené s demencí jsou odhadovány na 42,6 miliard korun a bez intenzivnějšího zapojení veřejných prostředků se zásadních změn v kvalitě péče a možnostech pečujících hned tak nedočkáme.
Co na to veřejnost?
Jak ukazuje do zprávy nově zařazená kapitola o postojích široké veřejnosti a informacích přinášených médii, přibližně 77 % internetové populace se domnívá, že stát by měl věnovat onemocnění Alzheimerovou chorobou více pozornosti než dosud. Veřejnost zároveň hodnotí Alzheimerovu nemoc jako stejně závažnou jako vybraná onkologická onemocnění a závažnější než klíšťovou encefalitidu či žloutenku typu B.
Celá zpráva je uveřejněna na: www.alzheimer.cz