Alkohol také souvisí se zhoršenou zaměstnatelností, absencemi v práci, nižší produktivitou práce a nižší mzdou. Pití alkoholu poškozuje nejen toho, kdo alkohol pije, ale také jeho okolí. Jedná se mimo jiné o dopravní nehody, domácí násilí, antisociální jednání a trestnou činnost, pracovní úrazy nebo poškození plodu, jestliže pije matka alkohol těhotenství. Celková výše škod, kterou alkohol působí zemím OECD se středními až vyššími příjmy, činí 1 % hrubého národního produktu.
Za zvláště zneklidňující považují autoři zprávy častější pití v tazích u mladých lidí a žen. Zkušenost s alkoholem u 15letých se mezi roky 2002 až 2010 pronikavě zvýšila zvláště v České republice. Čeští dospívající patří ve vztahu k alkoholu k nejohroženějším. Spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele je v Česku vysoko nad průměrem zemí OECD.
Uvedené skutečnosti by měly vést vlády jednotlivých zemí, aby přijaly ve vztahu k alkoholu energická opatření. Ta by měla zahrnovat soustavné využívání krátké intervence na úrovni praktických lékařů, zvýšení ceny alkoholických nápojů, zejména těch nejlevnějších, a omezení reklamy alkoholu.
Podle odborníků OECD by zmíněná opatření přinesla české populaci ročně navíc 23 až 29 tisíc let života a prospěla by i české ekonomice.
Prim. MUDr. Karel Nešpor, CSc.