Lékaři v olomoucké Fakultní nemocnici se však potýkají i se zneužíváním špičkové péče
Zejména pacienti v ohrožení života jsou tak podle odborníků ošetřeni v mnohem kratším čase. V posledních měsících se ale lékaři musejí potýkat také se zneužíváním této špičkové péče.
„Za prvních šest měsíců jsme ošetřili takřka dvanáct tisíc pacientů. Šest set třicet z nich bylo v akutním ohrožení života, tedy v průměru čtyři lidé denně zranění při nehodách, po resuscitaci v terénu, s těžkými popáleninami či s mozkovou příhodou. Dalších více než deset tisíc pacientů ošetřily naše čtyři specializované ambulance,“ popsal primář OUP Petr Hubáček.
Nejvíce je podle jeho slov vytížena interní ambulance, kde se měsíčně věnují zhruba sedmi stům pacientů, kteří mají akutní potíže se srdcem, tlakem, dýcháním nebo třeba s akutním onemocněním ledvin.
Zatíženy jsou i neurologická, chirurgická a urologická ambulance. „Původně jsme odhadovali, že OUP ošetří během roku na dvacet tisíc pacientů, bude to ale zřejmě mnohem více,“ konstatoval primář.
Zřízením oddělení, které se mezinárodně označuje jako emergency, získali lékaři možnost ošetřit pacienta mnohem efektivněji a především v daleko kratším čase, což je pro záchranu života jeden z nejdůležitějších faktorů.
„Pacient, kterého přepravuje vrtulník, u nás teď díky střešnímu heliportu může být o minuty a ze vzdálenějších míst až o desítky minut dříve. Všechny vážné stavy směrují na jedno pracoviště a odpadají tak převozy sanitkou mezi budovami. Navíc tým lékařů specialistů přichází přímo za pacientem,“ podotkl Hubáček.
Lépe jsou na tom podle něj i jednotlivé kliniky, kam personál OUP předává pacienta už s kompletní diagnózou, akutně ošetřeného, zajištěného a také se započatou léčbou.
Specializovanou péči ale v posledních měsících zneužívají pacienti, kteří na OUP míří s běžným akutním onemocněním nebo dokonce s dlouhodobými potížemi.
„Jde o lidi, kteří mají chřipku nebo je například týden bolí záda. Obcházejí tak stupňovitý charakter zdravotní péče, kdy by měli jít k praktickému lékaři, odtud k terénnímu specialistovi a pak do regionální nemocnice. Zvláště citelné je to nyní, kdy mají praktičtí lékaři dovolenou, a pacienti si na urgentní příjem chodí dokonce i pro recepty,“ uvedl náměstek pro léčebnou péči ředitele FN Čestmír Neoral.
Lidé si také podle něj často pletou urgentní příjem s lékařskou službou první pomoci (LSPP). „Žijí v omylu, že byla pohotovost zrušena. Ale ta stále do půlnoci funguje. Nemocnice tuto péči supluje až od půlnoci do sedmi hodin ráno. Lidé chodí na urgentní příjem s banalitami třeba už od čtyř hodin odpoledne,“ zdůraznil Neoral.
Od dubna, kdy byla LSPP v kraji omezena, tak personál OUP musel ošetřit více než dva tisíce podobných případů. „Nemůžeme je odmítnout, ale musí si uvědomit, že zdravotnictví funguje na principu vzájemné solidárnosti. Neúměrně se tak jejich vinou prodlužují čekací doby na ošetření. Zahlcením čekáren na pracovištích, kde se ošetřují neodkladné stavy, mohou být na zdraví poškozeni pacienti, kteří péči urgentního příjmu skutečně potřebují,“ dodal náměstek.
Vlasta Hradilová,
Právo