„Není to tak, že když zrušíme 15 procent akutních lůžek, uspoří se 15 miliard korun. Restrukturalizace by měla rovnoměrně postihnout malé i velké nemocnice. Protože část péče by se přesunula do jiných nemocnic, odhadujeme, že úspora by byla zhruba pět miliard korun,“ řekl Heger.
Na zvýšení platů lékařů jsou přitom zapotřebí zhruba tři miliardy korun ročně. S těmi se ale nedá okamžitě počítat, protože rušení lůžek by mělo probíhat několik let a ve dvou fázích. První je administrativní. Ihned vznikne komise, v níž vedle zástupců ministerstva zdravotnictví budou i zdravotní pojišťovny a zástupci krajů.
Komise určí potřebu akutních lůžek v jednotlivých krajích, kde a v jaké kapacitě zařízení budou, a to s ohledem na současné rozložení sítě a potřeby obyvatel. Ve druhé fázi, která proběhne v příštím roce, ministerstvo připraví úhradovou vyhlášku tak, aby peníze šly za pacientem.
Až dosud nemocnice dostávají paušál peněz a každý pacient, zejména ten drahý, je pro ně nevýhodný a snaží se ho přesunout do jiného zdravotnického zařízení. V novém systému to bude naopak. Čím víc budou nemocnice léčit, tím víc dostanou peněz.
Marek Šnajdr (ODS), předseda správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny, která navrhla zrušení lůžek, uvítal iniciativu ministerstva, aby se všechny zdravotní pojišťovny do rušení lůžek zapojily. Podotkl, že to ale musí být i zájem všech zřizovatelů včetně krajů.
Proti rušení akutních lůžek je lékařská komora, odmítl je i středočeský hejtman David Rath (ČSSD), podle něhož by to způsobilo obrovský chaos v nemocniční péči. Ministerstvo ale už podepsalo spolupráci s hejtmanem Jihomoravského kraje Michalem Haškem, který je předsedou Asociace krajů, o redukci lůžek v uvedeném kraji.