„Jejich rušení přišlo v situaci, kdy nemocnice bojují s penězi a lidé si už na ně zvykli. Je to nešťastný krok,“ uvedl pro regionální Deník mluvčí pardubické nemocnice Dušan Karel.
Pardubické hejtmanství už spočítalo, že zrušením regulačních poplatků za návštěvu ambulance a za recepty přijdou jeho nemocnice o patnáct milionů korun za rok. O ještě větší peníze však přicházejí zrušením poplatků za hospitalizaci, které byly zrušeny už v lednu.
S výpadkem se musejí poprat také nemocnice ve Zlínském kraji. „Letos očekáváme výpadek za zrušení regulačních poplatků za hospitalizaci asi 60 milionů korun pro nemocnice Zlínského kraje,“ vypočítal náměstek hejtmana Lubomír Nečas. O dalších patnáct milionů korun pak zdravotnická zařízení přijdou zrušením ambulantních poplatků.
Náměstek na druhou stranu počítá s tím, že tyto ztráty vyrovná stát přes zdravotní pojišťovny. „Výpadek bude kompenzován postupně od července 2014, a to zpětně přes zdravotní pojišťovny,“ vysvětlil s tím, že náhradu už schválila vláda i parlament. Výpadek za ambulantní péči by pak měl být podle ministerstva zdravotnictví pokryt zvýšením záloh ze zdravotních pojišťoven.
Regulační poplatky v roce 2008 zavedla vláda Mirka Topolánka. Od té doby se o jejich zrušení pokoušeli komunisté a sociální demokraté. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) uvedl, že poplatky označil za nespravedlivou překážku v přístupu lidí ke zdravotní péči, přičemž svou úlohu, tedy efektivnější využívání zdravotnických služeb, nesplnily.
Bývalý šéf resortu Leoš Heger (TOP 09 a Starostové) ovšem namítl, že platby poplatků jsou potřebným příjmem zdravotnických zařízení. Navíc je může bez problému hradit devět z deseti lidí.
Obavy z výpadku ale mírní místopředsedkyně Senátu a pacientská ombudsmanka Alena Gajdůšková. „Díky dohodě vlády, asociace krajů a ministerstva zdravotnictví by nemocnice měly získat kompenzace a o tyto peníze by v žádném případě neměly přijít,“ řekla s tím, že zrušení poplatků nesmí způsobit snížení zdravotní péče.
Jenomže odbourání těchto plateb přineslo i nečekaný efekt. Jak si všimla MfD, lidé nechávají svoje příbuzné déle v léčebnách dlouhodobě nemocných, takže ty jsou teď, v době prázdnin, přeplněné. Ještě před zrušením poplatku totiž rodina platila kvůli stokorunovému poplatku za den tři tisíce korun měsíčně. To nyní padlo. „Vůbec se tomu nedivím, takový výsledek rozhodnutí politiků se dal očekávat,“ řekl listu předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich.
Tato praxe však zřejmě nefunguje všude. S prodlužováním hospitalizace se například nesetkali šéfové ústavů ve východočeském Žamberku, v Hradci Králové nebo v Rybitví. „Nic takového jsme nezaznamenali,“ tvrdí shodně.
Ten, kdo ale kvůli zrušeným poplatkům „křičí“ nejvíce, jsou lékárny. „Samozřejmě to nevnímáme nikterak pozitivně, protože to představuje nezanedbatelnou částku pro příjmy lékárny,“ řekla například zástupkyně vedoucí jedné ze zlínských lékáren Šárka Chlebanová. Vypočítává, že ceny léků klesly až o třicet procent, takže poplatky představovaly značnou část příjmu lékáren.
Bez kompenzace by to byl značný skok v jejich příjmech. Zrušení poplatků by nemělo příliš uškodit velkým lékárenským řetězcům, které v rámci konkurenčního boje peníze zákazníkům vracely. Pro menší apatyky by však podle jedné ze zlínských lékárnic mohlo být zrušení poplatků likvidační.