Západní Čechy -
„Asi budu muset skončit. Statisíce na rentgen a další přístroje nemám,“ míní zubařka z Tachovska, která nechce ze strachu z kritiky zveřejnit jméno.
Ašský stomatolog Pavel Pavlečka si v současnosti zařizuje novou ordinaci.
„Snažím se už řídit podle norem Evropské unie. Je to rozhodně finančně náročnější než dříve. Například čistička odpadních vod na odlučování amalgámu přijde na sto tisíc korun. Rentgen odpovídající předpisům je rovněž drahý,“ uvedl. Jeho kolega z Domažlicka investice odhaduje na pět set až šest set tisíc.
Viceprezident České stomatologické komory Pavel Chrz upozorňuje, že přísné evropské normy mohou zhoršit dostupnost zdravotní péče.
„Pokud má vesnický zubař dvě ordinace a zjistí, kolik musí investovat, jednu zavře a lidé budou muset za ošetřením jezdit desítky kilometrů,“ uvedl. Podle něho poslanci chrlí zákony s cílem sladit českou legislativu s normami Evropské unie, ale už se neohlížejí na dopady na menší podnikatele.
Podle pracovnice plzeňského vodoprávního úřadu, která nechtěla být jmenována, protože nemá mandát hovořit s tiskem, dala velkou ránu zubařům zejména směrnice k vodnímu zákonu.
Stomatologové si podle ní musí pořídit odlučovače rtuti, která je součástí amalgámu používaného na plomby. Pokud si všichni čeští zubaři příslušný přístroj koupí, udělají obchod zhruba za tři čtvrtě miliardy korun.
V republice totiž pracuje šest tisíc zařízení s osmi tisíci zubařskými křesly, na každé je třeba investici nejméně za 60 tisíc korun. Většina ordinací je přitom už vybavena zařízeními se 70 procentní účinností, v unii je ale předepsaná účinnost 95procentní.
„V Čechách však mají zubaři zachycovat dokonce víc než 95 procent rtuti. Chceme být zřejmě papežštější než papež,“ míní zubaři.
Plzeňský deník, 20.2.2003