Děkan 1. lékařské fakulty UK Štěpán Svačina, kandidát na rektora univerzity:
* Panují vážné obavy, že bude málo zubních lékařů. Je tomu opravdu tak, nebo jde jen o snahu získat víc peněz pro lékařské fakulty?
Zubních lékařů je opravdu málo. Lékařské fakulty se snaží alespoň mírně navýšit počet studentů, ale to se z ekonomických důvodů nedaří. Kdybych chtěl jako děkan tento obor rozvíjet, způsobil bych fakultě těžkou finanční ztrátu.
V první polovině devadesátých let bylo rozhodnuto, že lékařské fakulty budou dostávat na jednoho studenta všeobecného i zubního lékařství přibližně 70 tisíc korun.
Tato částka vychází mimo jiné z naivní představy, že výuka všeobecného lékaře a výuka zubaře stojí stejně. Jenže zatímco například odborný asistent nebo docent na interním oddělení může mít u lůžka pacienta několik studentů, u zubařských křesel může být jeden, maximálně dva studenti na učitele, nemluvě o spotřebovaných zubních materiálech.
Před dvěma léty vypsalo ministerstvo školství grant, který umožnil vytvořit odborné komise a vypočítat nové částky. Tehdy vyšlo, že zubní lékař stojí ve skutečnosti 200 000 a všeobecný lékař kolem 130 000 korun.
* Kolik by podle vás měly školy dodat zubařů do praxe? Neexistují úkony, kde by je mohl nahrazovat kvalifikovaný středně zdravotnický kádr?
Já myslím, že ne. Myšlenka dentisty se vrací k první republice a byla již dávno překonaná. Vezměte si i právní prostředí, v jakém dnes ve světě medicína působí: před nemocnicí tam už čekají na chybu lékařů právníci. I nejbanálnější stomatologický zákrok se může zkomplikovat a zubní lékařství se neliší složitostí od jiných lékařských oborů.
* Jaká je situace ve všech ostatních medicínských oborech?
U nás na fakultě vznikl již začátkem 90. let odhad vývoje potřeby lékařů v příštích deseti letech a více méně se výpočty potvrdily. Také Česká lékařská komora si v roce 2001 nechala zpracovat materiál o věkové struktuře lékařů a souvisejících prognózách jejich potřeby.
Lékařské fakulty v tuto chvíli produkují něco kolem tisíce všeobecných lékařů ročně. Existují odhady, které říkají, že by jich mělo být dvojnásobek. Minimální odhad počítá s navýšením alespoň o polovinu.
* Máte také mnoho zahraničních studentů. Táhne je sem kvalita výuky, nebo výhodné finanční podmínky?
Důležitou roli hraje samozřejmě renomé Univerzity Karlovy. Táhne je sem i prostředí, relativně levné živobytí a náklady na studium. Výuka jednoho zahraničního studenta samoplátce v angličtině stojí například u nás více než 10 tisíc dolarů ročně.
Mívali jsme jich v ročníku kolem 50, dnes jich je stovka. Tito platící studenti významně pomáhají ekonomice lékařských fakult. U nás máme studenty z celého světa včetně Američanů.
U těch nám pomohla akreditace naší fakulty v USA, která umožňuje tamějším mladým lidem vzít si na studium u nás výhodnou půjčku. Řadu studentů sem táhne i to, že je v některých zemích velmi limitován počet studentů medicíny.
* Kandidujete na pozici rektora Univerzity Karlovy. Co chcete změnit?
Univerzita Karlova měla štěstí na vynikající rektory v minulých letech. Vždy lze však něco vylepšovat. V mezinárodním postavení by do budoucna univerzita mohla díky již dnes vytvořeným podmínkám dosáhnout ještě lepších výsledků a vědeckých spoluprací. Důležitou roli zde hrají výměny studentů, kde je rovněž na co navazovat.
Petr Kotek, Právo