„Dle názorů hodnotitelů (59 odborníků - ekonomové, analytici, manažeři, sociologové, podnikatelé, zástupci stavovských organizací, pacientských organizací, akademické půdy a odborní žurnalisté) nejpřínosnějšími opatřeními ovlivňující zdravotnictví v období srpen – říjen 2011 byly návrhy na přezkoumání funkčnosti projektu IZIP a návrh na zveřejnění čekacích dob na operace. Nejhůře hodnoceno bylo vyčerpání finanční rezervy VZP, říká Michael Vích, vedoucí projektu HEZR.
Nejpřínosnějším opatřením pro rozvoj zdravotnictví předloženým za poslední tři měsíce je návrh na přezkoumání funkčnosti projektu IZIP
České zdravotnictví musí začít velmi brzy využívat koncept eHealth, který může být vybudován buďto na „zelené louce“, nebo využít to, co existuje, a to je dnes koncept IZIP. Je nutné zajistit funkčnost a transparentnost systému a porovnávat budoucí náklady. Bude skvělé, podaří-li se objektivně posoudit kvalitu systému elektronických záznamů pacienta IZIP.
Zatím však Správní Rada VZP ani kritici fungování IZIPu nenabízí odpověď na klíčovou otázku, jak to chtějí udělat. Budou hodnotit kvalitu systémů z pohledu informatiky, medicíny, ekonomiky, sociologie, psychologie, práva či politiky nebo je budou vzájemně kombinovat?
Experti se shodují, že elektronizace je cestou v před, ale náklady na IZIP jsou neadekvátní jeho funkčnosti, dodává Michael Vích, vedoucí projektu HEZR.
Druhým nejpřínosnějším opatřením je návrh na zveřejňování čekacích dob na operace
Transparentnost systému je pozitivní hodnotou sama o sobě, mimo to umožňuje pacientům rozhodovat se s nižší mírou nejistoty a může mít též protikorupční potenciál. Otázka do diskuse je, zda naopak nemocnice, kde jsou čekací doby nejdelší, neposkytují nejkvalitnější zdravotní péči a tudíž není o výkon tam prováděný tak velký zájem, že nestačí poptávku uspokojit.
Je také nutné zdůraznit, že čekací doby na chronické operace jsou v západní Evropě či Skandinávii běžné, vysvětluje Michael Vích
Nejškodlivějším opatřením je vyčerpání finančních rezerv ve VZP
Vyčerpání rezerv VZP souvisí s ekonomickou krizí a výpadky pojistného, stejně jako s tlaky na výdajové straně systému. Ukazuje se, že manažerská role zdravotních pojišťoven je omezená, něco mohou ovlivnit, a něco ne.
Řešením může být navýšení zdrojů v systému, protože český systém zdravotního pojištění je podfinancovaný a jeho hlavním přítokem jsou odvody z mezd zaměstnanců. Někteří experti považují za nevyhnutelné navýšení plateb státu za „své“ pojištěnce, dodává Michael Vích.