Na dotaz odpovídá JUDr. Pavel Zajíc
Novou právní úpravou zákoníku práce, účinnou od 1. ledna 2012, klade zákonodárce zvýšený důraz na povinnost zaměstnanců, kteří jsou shledáni dočasně práce neschopnými, dodržovat stanovený režim. Zákoník práce zároveň poskytuje zaměstnavateli právo kontrolovat, zda zaměstnanec, který je dočasně práce neschopen, tento režim dodržuje. Pokud zaměstnavatel zjistí nedodržování léčebného režimu zaměstnancem, může to být v určitých případech důvodem pro ukončení pracovního poměru.
Je-li zaměstnanec lékařem shledán dočasně práce neschopným, přísluší mu v prvních 21 dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy, platu či odměny od zaměstnavatele. Počínaje 22. dnem dočasné pracovní neschopnosti pak zaměstnanci vznikne nárok na tzv. nemocenskou, kterou vyplácí okresní správa sociálního zabezpečení.
Lhůty pro výpověď
Režim dočasně práce neschopného pojištěnce zahrnuje povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění. Jiné aspekty dodržování léčebného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zaměstnavatel kontrolovat nemůže.
Když zaměstnavatel zjistí, že zaměstnanec v době prvních 21 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti porušil své povinnosti dočasně práce neschopného pojištěnce, může se zřetelem na závažnost porušení těchto povinností přiměřeně snížit nebo zcela neposkytnout náhradu mzdy, platu nebo odměny.
Jestliže zaměstnavatel dojde k závěru, že porušení povinností mělo charakter zvlášť hrubého porušení, může na základě nově stanoveného výpovědního důvodu – uvedeného v § 52 písm. h) zákoníku práce – rozvázat se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí. Musí tak učinit nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dozvěděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi vznikl.
Uplynutím těchto lhůt právo rozvázat pracovní poměr výpovědí zaniká. Zákoník práce zároveň výslovně stanovuje, že náhrada mzdy, platu nebo odměny nesmí být snížena nebo neposkytnuta, jestliže byla pro totéž porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dána zaměstnanci výpověď dle výše uvedeného ustanovení zákoníku.
Zatím chybí judikatura
Zákoník práce žádným způsobem blíže nespecifikuje, co je považováno za „zvlášť hrubé porušení“ povinnosti zaměstnance dodržovat léčebný režim. Lze tedy předpokládat, že tento pojem postupem času teprve vymezí soudy ve svých soudních rozhodnutích.
V tuto chvíli, kdy ustálená judikatura soudů k této problematice ještě neexistuje, lze konstatovat následující: Při posuzování intenzity porušení povinnosti dočasně práce neschopného zaměstnance dodržovat léčebný režim musí zaměstnavatel posuzovat jednotlivé případy samostatně a zohlednit všechny důležité okolnosti dané situace.
Za porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce zvlášť hrubým způsobem lze velmi pravděpodobně považovat případ, kdy zaměstnanec zneužije „volna“ k tomu, aby vykonával jinou výdělečnou činnost nebo aby třeba odjel na dovolenou. Je nutné si uvědomit, že okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu je vyloučeno, neboť se nejedná o porušení povinnosti vyplývající zaměstnanci z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci.
Pokud by se porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce dopustil zaměstnanec až v době, kdy je mu poskytována nemocenská a právo kontroly má už jen orgán sociálního zabezpečení, nejde o porušení, na němž by mohl zaměstnavatel postavit svoji výpověď z pracovního poměru.
Pro účely rozvázání pracovního poměru výpovědí není rozhodné, zda porušení povinností zaměstnance bylo zjištěno vlastní kontrolou zaměstnavatele, pracovníky příslušné okresní správy sociálního zabezpečení nebo například soukromým detektivem.
Z dotazu není zřejmé, kdy byl léčebný režim porušen zvlášť hrubým způsobem. Pro úplnost proto dodávám, že výpověď z důvodu porušení této povinnosti lze použít pouze v případech, kdy k porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce došlo až po nabytí účinnosti novely zákoníku práce, tedy až po 1. lednu 2012.