Od září lékaři dostanou přidáno v průměru 2500 korun a zdravotní sestry 1500 korun měsíčně. Ve středu o tom rozhodla vláda. Management nemocnic ale neví, kde vezme na navýšení platů finanční prostředky.
REAKCE ČTENÁŘŮ Zdraví.Euro.cz
MUDr. František Jurek, ředitel Městské nemocncice Ostrava
Může mi nebo poradit, jak jako ředitel velké nemocnice dosáhnu z uvedených částek na 10 mililionů korun do konce letošního roku a na dalších nejméně 40 milionů v roku příštím? Tisk píše (viz Zdravotníci dostanou od září přidáno):
„Zvýšení platů si vyžádá navýšení prostředků z rozpočtu zdravotních pojišťoven o 164 miliónů korun měsíčně. Do konce roku 2005 tedy bude navíc potřeba 656 miliónů korun a pro rok 2006 bude tato částka činit 2,1 miliardy“.
Obávám se, že naše smluvní vztahy se zdravotními pojišťovnami to nedovolují. Zvýšení výnosů je extrémně obtížné a neustálé poukazování na úspory již leze krkem snad každému, nejen řediteli nemocnice. Pokud si někdo myslí, že soudobá operační, intervenční, intenzívní a resuscitační péče se v nemocnicích provádí holýma rukama, mýlí se.
Ing.Milan Burša, MBA
Souhlasím s panem ředitelem Jurkem a celé rozhodnutí považuji za neuvážené, kdy nemocnice zřizované krajem a nikoliv státem budou opět hnány do ztráty a neúměrného vnitřního zadlužování. Z pojišťoven nikdy ty peníze nedostaneme. Daleko efktivnější by bylo nejdříve narovnat eny za naši prci a poté zvyšovat platy. My jdeme přesně obráceně. všichni ředitelé by uvítali obdobný postup, jako u rozpočtových organizací tj. kdyby prostředky na navýšení tarifů dostali přímo na konto nemocnice.
MUDr.Martin Hrubý, náměstek LPP MN Turnov
Připojuji se k příspěvku ředitele Jurka. Není pravda,že pojišťovny vydají nějaké prostředky navíc na pokrytí nárůstu platů! Bohužel, takový vztah zapomněla vláda zařídit. Skutečnost je taková, že vedení nemocnic musí zvýšit platy, a přitom vystačit se stávajícími příjmy od pojišťoven. Velmi se přimlouvám za to, aby redaktoři,kteří chtějí psát o zdravotním systému absolvovali alespoň základní školení, jinak pletou holé nesmysly.
MUDr. Robert Janda, ARO K. Vary
Pracuji v bývalé okresní nemocnici, která se stala jednou z krajem zřízených nemocnic. Tarifní plat je zde určován dle bývalé 12-ti třídní tabulky. Při úvazku 1,0 jde o zruba 12 000 -23 000 hrubého.
Vláda navrhla a parlament schválil navýšení tarifů dle 16-ti třídní tabulky. Mnoho lékařů naší nemocnice došlo k závěru, že pokud nebudou mzdy u nás upraveny dle nového návrhu, resp. nebudou-li hodnoceni v upravené 16-ti třídní tabulce, pak přestanou od měsíce září vykonávat přesčasovou práci. Kraj (stát?) u nás v posledním roce investoval desítky a desítky milionů do rekonstrukcí a technologií.
Diskuse o cenách péče jsou pěkné. Ve vyspělých demokraciích, kde stát a nikoliv gubernie garantuje svým občanům základní a kvalitní péči, bývá pravidlem, že adekvátně vytrénovaný a dobře placený personál poskytuje nemocným takovou péči,na kterou má daná země peníze. V ekonomickém slova smyslu je tam dobře patrná soustava personál-nemocný-technologie, nebo personál-technologie-nemocný. U nás zjevně technologie - nemocnýpersonál.
MUDr.Tomáš Rozsíval, Opava
Co se týče rčení pana doktora Ratha, že zvýšení platů se týká pouze státních
nemocnic, čili těch, které nebyly zv. „privatizovány“ na akciovky, není tak
zcela pravdivá. Vláda vydá nové tarify zákonem, který platí pro každého. I
když soukromník platí především dle zák. č. 1/1991 Sb. (pokud se nemýlím v
ročníku vydání zákona), čili tzv. smluvní platy, v praxi by každý měl
dodržovat zákon a alespoň rámcově se litery nového zákona držet. Já také
pracuji jako lékař OSVČ, zaměstnávám jednu zdravotní sestru a při konstrukci
jejího platu se musím držet zákona. Jinak si zaměstnanec může stěžovat na
úřadu práce, resp. dnes jakési nové instituci bezpečnosti práce, příp.
odborům apod. (Samozřejmě i se všemi riziky ztráty zaměstnání - bohužel.)
prim. MUDr. Vratislav Kraus
Kolega MUDr Janda z ARO K.Vary vystihl a na vlastní kůži cítí,jak uvažují naši „manažeři“ ve zprivatisovaných nemocnicích. Získání a udržení kvalitního a kvalifikovaného personálu je až na posledním místě, proto při řešení zadluženosti vždy „oholí“zdravotníky na platu. Zajímalo by mně v kolika soukromých nemocnicích jsou na tom zdravotníci z platy lépe než ve státním sektoru. Páni krajští hejtmani samosebou tento „humánní způsob“ podporují divokou privatizací - zdravotníci takle skrytě zaplatí dluhy nemocnic,které krajům hodil na krk stát v podobě zadlužených zdravotnických zařízení.
Manažerům je fuk, že jim odejdou naši lékaři a sestry - naberou levnější personál ze Slovenska, Ukrajiny atd.- ti nepyskují, že jim nedali nyní platné tabulkové mzdy!Vlastně tedy - přes všechny proklamace v tisku - je vedení nemocnic fuk,jestli budou pacienti ošetřeni kvalitně. Proč taky!? Pojišťovny skutečnou úroveň nesledují,jde jim taky jen o finance. Ale pochlubit se v tisku např.novou kardiolinkou či jinou technickou novinkou - to je jiná!“ Podívejte se jak jsme dobří, a co děláme pro lidi!“ Kdo na té nové technice bude pracovat a jak, to se řeší až potom.
MUDr. Martin Sedláček
Peníze. Je to slovo, které jsme se naučili všichni skloňovat ve všech pádech. I malé děti učíme znát hodnotu peněz. Každý z nás si koupí to na co má peníze, každý rozumný člověk si objedná služby na které má peníze, které je schopen zaplatit. Již poměrně hodně let nás předáci různých politických sdružení učí, co je to vlastně to tržní hospodářství, co je to prosperita a systém řízení. A lidské zdroje? To je přeci to nejdůležitěší. Pak někdo vyřkne slovo „zdravotnictví“ a vše se sesype jako domeček z karet. Tu pláče ředitel nemocnice, že nemá peníze, ale dál nakupuje ty nejdražší prostředky, aby mohl jeho ústav poskytovat špičkovou péči. Jinde pláče hejtman kraje nebo zdravotní rada, že nejsou peníze, ale vůbec jim nevadí, že zdravotnická zařízení v jejich majetku dostávají naprosto směšné platby za provedené výkony, které v mnoha případech ani nepokryjí naklady. A pojišťovny? Ty pláčí taky-nemají peníze, ale dál objednávají pro své klienty péči naprosto neomezenou. Jak z toho ven? Čas od času se objeví ten správný ekonom a specialista na zdravotnictní, podívá se na výdaje resortu a zjistí, že příliš hodně se vydává za ty lidské zdroje. Tady je ta rezerva. Když jim nepřidáme a lépe jiště uberem, bude vše zase jako dřív. Všichni najednou přestaneme plakat a budeme si klidně moci dál dělat svou praci. Že zde zůstal někdo plakat? Ale to jsou jenom zdravotníci, ti pláčou pořád, na to my jsme zvyklí, jednak „přísahali“ a když na to příjde - my je nepotřebujem. Máme přeci špičkovou zdravotní péči. Nebo na ni nemáme?