Zvyšování průměrných teplot má vliv nejen na zemědělství či třeba rekreaci, ale také na šíření nemocí. Před nebezpečím, že se tropické a subtropické choroby začnou v budoucnu přesouvat do dnešního mírného podnebného pásma, varovali vědci už v minulých letech. V červnu přinesl renomovaný vědecký časopis Science neradostnou zprávu - už se tak děje.
Tvrzení je založeno na dvouleté studii z amerického Národního střediska pro ekologické analýzy. V jejím rámci vědci sledovali výskyt epidemií mezi rostlinami i živočichy, na souši i na moři. Snažili se zjistit, jaká souvislost je mezi nimi a okolní teplotou.
Mnoha virům, baktériím, houbovitým onemocněním i parazitům se v teplejším podnebí daří lépe. Snáze se uchycují ve svých nedobrovolných hostitelích, ať už jsou to rostliny, ptáci, zvířata a lidé, nebo v moři korálové útesy či ústřice, konstatovali badatelé.
„Nechceme dělat paniku, ale jsme sami vystrašeni,“ uvedl v tiskové zprávě jeden z autorů americké studie Richard Ostfeld z ústavu pro výzkum ekosystémů v Millbrooku.
„Stoupající počet důkazů dosvědčuje, že změny klimatu narušují přírodní ekosystémy způsobem, který činí život snazším pro infekční choroby,“ konstatoval epidemiolog Andrew Dobson z Princetonské univerzity. „Riziko pro lidi stoupá.“
Choroboplodné mikroby, cizopasníci a také přenašeči nemocí, jako komáři, klíšťata a hlodavci, jsou citliví na teplotu a vlhkost. Se zvyšující se teplotou se budou dále šířit do nových oblastí. Tamní živočichové však na nové choroby nejsou připraveni, protože se s nimi jejich imunitní systém dosud nesetkal.
Hmyz přenášející zárodky nemocí se při vyšší teplotě více množí, rychleji roste, a dokáže tedy poštípat více jiných živočichů. Teplejší a delší léto prodlužuje dobu přenášení chorob. Úleva při obdobných epidemiích zpravidla přichází v zimě. Chlad dokáže množství patogenů i jejich přenašečů radikálně snížit. Podle předpokladů však budou zimy mírnější, takže mikroby a paraziti snáze přežijí.
Mezi příklady, které vědci uvedli v časopise Science, je osud havajských ptáků šatovníků (Drepanididae). Drobné, výrazně zbarvené opeřence ohrožují komáři, kteří přenášejí cizopasníky vyvolávající ptačí variantu malárie.
Ještě v šedesátých letech tito komáři žili na Havajských ostrovech v nadmořských výškách pod 800 metrů; nad touto hranicí jim už vadil chlad. S rostoucí teplotou může bodavý hmyz přežívat a šířit malárii i ve vyšších nadmořských výškách, až do 1400 metrů. „Pod touto hranicí už dnes žádné původní šatovníky nenajdete,“ konstatoval Andrew Dobson.
Příklad ústřic
Parazitu, který je napadá, se nelíbí v chladné vodě. Horká léta a mírné zimy od poloviny devadesátých let způsobily, že se cizopasník už dostal i do ústřic u pobřeží státu Maine na severovýchodě USA, kde se dříve kvůli chladnému moři nevyskytoval. Zcela stejně se mohou směrem k pólům šířit i lidské nemoci vyskytující se zatím v tropech a subtropech, například malárie.
Pochopitelně, jedno horké léto, jako bylo to letošní, ještě na rozmach nemocí naštěstí nestačí. Vědci však v důsledku změny klimatu předpovídají pro toto století celkově teplejší léta a mírnější zimy. „Proměnu podnebí musíme brát vážně,“ shrnuje Dobson. „Svět nejen že bude teplejší, ale bude i více nemocný.“
Hospodářské noviny, 4.9.2003