SAO PAULO - Půl druhého metru dlouhý chřestýš známý jen jako číslo 0148 nemá nijak zvláštní radost, když mu laboratorní technik Eladio Soares de Almeida otvírá tlamku, strká dlouhé zuby do celofánem zakryté sklenice a mačká z váčků pod nimi smrtící jed, píše agentura AP.
Chřestýšův jed, stejně jako jed více než 5000 jedovatých plazů v brazilském ústavu Butantan, se používá k výrobě séra, které zachraňuje životy lidí uštknutých chřestýšem, korálovcem či jihoamerickými zmijemi známými jako jararaca, surucucu a urutu. Vyrábějí se tu také séra proti kousnutí jinými hady a proti bodnutí škorpionem.
Produkce sér byla hlavním cílem ústavu od roku 1901, kdy ho založil vědec Vital Brazil Mineiro da Campanha, a časem přibyla také produkce očkovacích látek. Letos v červenci místní vědci oznámili možnou novou linii v činnosti ústavu: vyrábět jednoho dne léky proti bolesti, založené na hadím jedu.
Jed chřestýšů by mohl časem vést ke vzniku anestetika účinnějšího než morfium - a možná bez rizika vzniku závislosti. Ovšem to ještě vyžaduje roky vývoje a testování, říká ředitel ústavu Otavio Azevedo Mercadante.
„Po více než pěti letech práce naši vědci izolovali a chemicky vyrobili analgetickou součást chřestýšího jedu, což by nám mohlo umožnit vyrobit jedno z nejsilnějších analgetik,“ říká Mercadante. Podstata tohoto výzkumu se datuje zpátky o téměř sto let, kdy zakladatel ústavu pozoroval analgetické účinky ředěného chřestýšího jedu na lidi.
Nové analgetikum by mohlo jednoho dne nahradit morfium, které se všeobecně používá ke zmírňování bolestí pacientů s rakovinou a dalších, kteří trpí chronickou bolestí. Podle Mercanteho je potenciální lék šestsetkrát silnější než morfium a testy na krysách prokázaly, že není návykový.
Látka ovšem zatím nebyla testována na opicích, což je klíčový krok před testováním na lidech. A i když všechny testy půjdou dobře, nedostane se lék na trh nejméně dalších deset let.
Během tohoto procesu je nutné najít odpovědi na celou řadu otázek. Kromě toho, zda lék skutečně není návykový, také jeho možné vedlejší účinky, jak dlouho působí a jak drahá bude jeho výroba.
Ostatní druhy hadího jedu, které se v ústavu odebírají, neobsahují složku, která v chřestýším jedu působí jako analgetikum. Ovšem vědci ústavu našli složky schopné působit proti srážení krve, proti zánětům či na snížení krevního tlaku.
„Výzkum v těchto směrech pokračuje,“ říká Mercadante. „Máme potřebná zařízení, personál i know-how,“ dodává. „Jistě, bude pro nás těžké prosadit se v konkurenci velkých evropských a amerických společností, ale jsem si jist, že si pro sebe dokážeme najít místo na světovém trhu.“
ČTK/AP