Jeden z otců mikrobiologie Robert Koch zemřel před 100 lety

Robert Koch

Jeho nejslavnějším objevem je bakterie způsobující tuberkulózu, pojmenovaná po něm Kochův bacil. Německý bakteriolog Robert Koch, od jehož úmrtí uplyne 27. května 100 let, ale odhalil také původce cholery a sněti slezinné (antraxu).

Kromě toho je Koch, považovaný spolu s Louisem Pasteurem za otce mikrobiologie, autorem obecných pravidel, která určují vztah mezi nemocí a mikroorganismem a která dodnes slouží jako „bakteriologické evangelium“, nazývané Kochovy postuláty.

V době, kdy absolvent medicíny Koch zakotvil po několika štacích jako obvodní lékař ve Wollsteinu (dnes polská Wolsztyn), již bylo známo, že bacily nějak souvisejí s chorobami. Koch ale jako první na světě jednoznačně přiřadil konkrétní bacil ke konkrétní nemoci; šlo o antrax. Při studiu této choroby dobytka přenosné na člověka začal také užívat barvení mikroorganismů a vynalezl způsob pěstování bakterií v živných kulturách.

Ke svým pokusů tehdy nepříliš majetný Koch používal obyčejné polní myši, na nichž prokázal, že kapka krve z uhynulého dobytka obsahující „divné tyčinky“ zabíjí. Dále chtěl získat také důkaz, že tyto „tyčinky“ jsou živé.

Pěstoval je proto v živném roztoku, původně prý používal sklivec volského oka. Svůj objev přednesl roku 1876 na nejbližší univerzitě, ve Vratislavi, kde se mu dostalo uznání od kolegů, nikoli však od německých úřadů. A tak se Koch vrátil k praxi obvodního lékaře a dál bádal.

Teprve v roce 1880 byl Koch povolán do Berlína na císařský zdravotní ústav a začal se, konečně s profesionálním vybavením, věnovat hledání příčiny jedné z největších metel lidstva – tuberkulózy (TBC). Za její příčinu se tehdy považovala špatná výživa, až Koch odhalil původce této smrtelné choroby – bakterii Mycobacterium tuberculosi a dokázal, že se nejčastěji šíří kapénkovou infekcí.

Tímto objevem, který zveřejnil 24. března 1882, výrazně přispěl ke snížení počtu nemocných tuberkulózou.

Koch se pokusil najít i lék na tuberkulózu. V roce 1896 oznámil objev tuberkulinu, který se ale ukázal být neúčinný, a navíc jeho vedlejší účinky vedly k úmrtím pacientů. Nicméně později se tuberkulin osvědčil jako diagnostický prostředek. Účinné antibiotikum na TBC (streptomycin) bylo objeveno až v roce 1943, ale vzhledem k nárůstu rezistence bakterií na antibiotika zůstává i dnes tuberkulóza závažným, někdy neléčitelným, onemocněním.

V roce 1883 byl Koch vyslán jako vedoucí vědecké expedice do Egypta a Indie, kde se mu podařilo odhalit původce další obávané nemoci – cholery. V roce 1885 se Koch stal profesorem a byl jmenován ředitelem Institutu hygieny v Berlíně. Šest let nato byl pro něj vytvořen Institut infekčních nemocí, v jehož čele stál Koch do roku 1904 a z jehož experimentálního oddělení později vznikl dnes známý Institut Roberta Kocha.

Od poloviny 90. let podnikl Koch několik cest do Afriky a do Indie za účelem zkoumání některých nemocí, které pomohl objasnit (například malárie, spavá nemoc, mor či tyfus). Na cestách ho často doprovázela jeho druhá manželka Hedwiga. Sňatkem s ní v roce 1893 vyvolal doslova skandál, neboť Kochovi bylo 50 a nevěstě 20 let. Krátce předtím se rozvedl se svou první ženou, kterou si vzal v roce 1866 a s níž měl dceru Getrudu.

Robert Koch (narozený 11. prosince 1843 v Clausthalu) byl držitelem řady cen, řádů a čestných doktorátů a v roce 1905 mu byla udělena Nobelova cena za lékařství a fyziologii. Pět let nato 27. května zemřel v Baden-Badenu na následky infarktu.

Ohodnoťte tento článek!