Hostem OVM hlavní hygienik Vladimír Valenta

Vladimír Valenta.

Přpis části pořadu České televize Otázky Václava Moravce, jehož hostem byl hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chřipková epidemie postupuje Českem, a to od západu směrem na východ, i když na Karlovarsku lékaři registrují pokles počtu případů, podle hlavního hygienika České republiky Vladimíra Valenty není z toho možné usuzovat, že by epidemie na západu Čech definitivně ustoupila. V očích mnoha pacientů je chřipka banální nemocí. Přesto se chřipkové epidemie výrazně prodražují. Sami už vidíte, kolik stojí, když zaměstnanec dostane chřipku. Podle hlavního hygienika odhadem 55% nákladů leží na bedrech státu. V průměru více než 32 tisíc korun. Zaměstnavatele stojí nemocní za dobu léčby skoro 20 tisíc, to je 34 % nákladů. Sám pacient průměrně zaplatí přes 4 tisíce korun, tedy 7 %. Zdravotní pojišťovna, ta v průměru za jednoho pacienta s chřipkou vydá 2400 korun, tedy jen 4 %.

pacientka:
Dvakrát jsem to přechodila zřejmě tím, že jsem ležela maximálně den v posteli. Koupila jsem si v lékárně všechno, co existuje, ale zřejmě nic nezabralo. Takže jsem asi už teď potřetí opravdu musela navštívit lékaře.

Marie MATOUŠKOVÁ, praktická lékařka, /14. 1. 2013/:
Máme větší nárůst respiračních onemocnění, tento týden už je to skoro o 50 %.

Václav MORAVEC, moderátor:
Skokový nárůst počtu onemocnění chřipkou hygienici čekali.situace je podobná v celé Evropě. Chřipková epidemie by měla trvat 6 až 8 týdnů.

Jan JELÍNEK, praktický lékař /14. 1. 2013/:
Začaly se objevovat i typické průběhy chřipky, to znamená, vysoké horečky, malátnost, bolesti svalů.

Václav MORAVEC, moderátor:
Chřipková epidemie nejvíc zasáhla děti do pěti let. Některé mateřské školky proto zůstaly v tomto týdnu zavřené. Jako například ta v Kralicích nad Oslavou.

Alena DVOŘÁKOVÁ, Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina /14. 1. 2013/:
Ze 42 zapsaných dětí v mateřské škole zůstalo tam pět.

Václav MORAVEC, moderátor:
Nejvyšší nárůst počtu případů nemocných chřipkou je ve věkových skupinách od 15 do 24 let a u lidí starších 60 let. V obou skupinách představuje nárůst onemocnění víc než 50 %. Kvůli nárůstu počtu těžkých případů už ministerstvo zdravotnictví uvolnilo pro nemocnic speciální antivirotika.

Viktorie PLÍVOVÁ, mluvčí ministerstva zdravotnictví /14. 1. 2013/:
Pokud by se nemocniční anebo ji jiná lůžková zařízení potýkala s nedostatkem antivirotik, tak mohou zažádat.

Václav MORAVEC, moderátor:
Každý rok podlehne chřipce v České republice až 2500 lidí. Nakazí se 5 % dospělých a každé páté dítě. V epidemii pak onemocní zhruba 1 milion lidí.
Problém České republiky je nízká proočkovanost lidí na chřipku. Právě očkování rizikových skupin, tedy dětí a seniorů je možné označit za jeden z preventivních kroků. Závěrečným hostem Otázek, hlavní hygienik České republiky, Vladimír Valenta, vítejte v Otázkách, hezký dobrý den. V prostějovské nemocnici zemřel v pátek další člověk na chřipku na ten vir, který bývá označován jako prasečí chřipka, ale kterou vy jako hygienici označujete souslovím sezonní chřipka. Kolik takových dalších případů ještě během víkendu registrujete?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ta konečná čísla budeme mít po tom víkendu. A další dramatický nárůst tam není, takže předpokládáme nyní těch 25, ale uvidím v pondělí ráno, jaká ta čísla budou vypadat. Nicméně pořád hovoříme o těch úmrtích, která jsou navázaná na ty těžké průběhy chřipky, tak jak tady zaznělo opravdový nárůst vlastně úmrtí v důsledku chřipky se pohybuje v řádu 1500, 2500 úmrtí kvůli chřipce.

Václav MORAVEC, moderátor:
Sezóna akutních respiračních infekcí, jak jsem zmiňoval, to bývá pravidelně přelom roku, když si srovnáme minulá léta s rokem letošním tak za první tři týdny roku se ryska zastavila u čísla 1500, ale je patrné, že pravděpodobně ještě poroste. Není tedy možné říci, že v Karlovarském kraji, kde jste zaregistrovali úbytek, že Karlovarský kraj a západ Čech má vyhráno a že teď nejhorší situace je na Moravě, kam přešla chřipková epidemie?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Je těžké předvídat to chování toho viru. To je pro chřipkové viry typické, že těžko lze předvídat jejich chování. Nicméně tak jak se epidemie šíří i v Evropě, že postupuje od západu na východ, tak můžeme říci, že ten pokles v Karlovarském kraji může být určitým signálem, že by mohlo dojít, řekněme, ke zmírnění té epidemie. Nicméně predikovat to úplně přesně nelze a uvidíme v dalších týdnech.

Václav MORAVEC, moderátor:
Jak dlouho to, pane doktore, potrvá, než právě budete moci říci: Ano, je to jisté, chřipková epidemie je na ústupu, protože západní Čechy už definitivně přešly ze stádia chřipkové epidemie do běžného.

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Tak řekněme, že s jistotou to nelze říct nikdy, nicméně vycházíme z řady dat, nejsou to jen tato čísla, řekněme, celkové nemocnosti na respirační onemocnění, ale je to i výskyt chřipkových onemocnění, je to také záchyt viru, který vlastně zkoumá, jaké typy viru cirkulují v té populaci, protože ony to nejsou jen chřipkové viry, jsou to i viry další podle toho, který chřipkový virus se vyskytuje, evidujeme mezi týdenní nárůsty a vlastně kombinací těchto parametrů vlastně dokážeme nebo předvídáme ten vývoj té epidemie. Zatím vypadá ta epidemie, že docela stínuje nebo s určitým předstihem kopíruje tu epidemii v roce 2010, 2011, kdy vlastně tady byl obdobný vývoj a my jsme zhruba řekněme v polovině vrcholu té epidemie v tom předminulém roce. Vzhledem k tomu, jak to probíhá, myslím si, že může mít podobný průběh, to znamená,vrchol chřipky a chřipkové epidemie je stále ještě před námi.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kolik dnů tedy, podíváme-li se ještě jednou na ten graf oné infekce a zastavení se rysky na 1500 případech. Vy tedy očekáváte, že ten vrchol bude ještě jak dlouho, modelujete-li tu současnou epidemii v tom grafu s těmi roky předchozími?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Očekáváme, že ten vrchol by mohl být na přelomu ledna, února, pokud to bude skutečně kopírovat ten vývoj z toho předminulého roku.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste potvrdil, že je tedy už 25. člověk, který v té letošní sezóně chřipkové epidemie zemřel na chřipku, tedy muž, který zemřel v pátek v prostějovské nemocnici, trpěl nejzávažnějším typem tohoto onemocnění, virovým zápalem plic. Se stejnou chorobou byla přijata do nemocnice také 31-letá žena ve vysokém stupni těhotenství. Podíváme-li se na akutní respirační onemocnění v některých letech, kterých prudce přibývá a na úmrtnost. Podíváme se na statistiku, od roku 1994 v přepočtu na tisíc obyvatel, pane doktore, nemůžu se ubránit dojmu, že tam je určitá pravidelnost, s jakou chřipka útočí nebo je to jen optický klam i v souvislosti s těmi úmrtími?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:

Není to optický klam, ty chřipkové epidemie se vyskytují s určitou pravidelností, řekněme v řádech desítek let se vyskytují ty podobné velké pandemie chřipkové a potom v kratších intervalech v řádu tedy roků, pěti let, deseti let, se vyskytují epidemie menší. My jsme tady třeba neměli loňský rok prakticky žádnou epidemii, ale v tom roce 2010 až 2011 tady byla větší epidemie. Měli jsme tady v letech 1985 nebo v letech 1995, to jen pro představu, aby si udělali diváci, v tom roce 1995 tady byla epidemie sezónní chřipky, kde jsme zaznamenali exces, tedy nárůst úmrtí celkový o téměř 6 tisíc případů, čili to byla, myslím si velká epidemie zapříčiněná tehdy virem H3N2, tedy ne tím současným, tak to uvádím jen z toho důvodu, že někdy slýcháme nebo často je pokládaná otázka, jestli ten virus AH1N1 je nebezpečnější než ten H3N2. Tak toto to nelze brát, ty viry se proměňují v čase.

Václav MORAVEC, moderátor:
Proto ustupujete i od toho označení prasečí chřipka u toho viru, který je stále zmiňován nejčastěji a používají ho vlastně i šéfové krajských odborů, krajských úřadů, byť vy někdy opravujete novináře a říkáte, že už se nepoužívá sousloví prasečí chřipka, používejte sousloví sezónní chřipka.

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Já bych rád vysvětlil, v čem je ten problém. Nejde jen o názvosloví. Tady jde o to, že prasečí chřipka takzvaná, je skutečně chřipka prasat, která se šíří mezi prasaty, která je vlastně zvířecím onemocněním. My i kolegové veterináři monitorujeme samozřejmě výskyty zvířecích virů chřipkových a teď tady v současné době zaplať pánbůh prasečí chřipka mezi prasaty není. Kdyby tady byla, znamená to, že je tady riziko přenosu této prasečí chřipky na člověka v některých případech a tady jde o to, že tento přenos je vlastně jednorázový. Pak už se ten virus nešíří z člověka na člověka, pokud nedojde k rekombinaci s lidským virem chřipkovým, to se stalo v roce 2009 a byla z toho velká tedy pandemie. Čili ta prasečí chřipka je toto.

Václav MORAVEC, moderátor:
Vy jste jako ministerstvo zdravotnictví se snažili také říci, kolik, vlastně stojí chřipkové epidemie národní hospodářství a pokladnu aŤ už rodinnou, zaměstnaneckou a stát. Podle odhadů 55 % nákladů leží na bedrech státu v průměru víc než 32 tisíc korun, když vezmeme pracovní sílu a ty pacienty, kteří onemocní chřipkou v případě epidemie zaměstnavatele pak stojí nemocní za dobu léčby skoro 20 tisíc korun. To jsou 34 % celkových nákladů do národního hospodářství v souvislosti s chřipkovou epidemií, sám pacient průměrně zaplatí, když má chřipku asi 4 tisíce korun, tedy za tu léčbu, tedy 7 % a zdravotní pojišťovna v průměru za jednoho klienta s chřipkou vydá 2400 korun, tedy zhruba 4 %. Máme ta čísla opravdu brát jako klíčová nebo je spíš to orientační součet, na kterém vy se jako hygienici snažíte dokázat, že chřipka není zas tak banální chorobou a že bychom ji neměli podceňovat?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Určitě to nelze považovat za jakási orientační čísla. Je to provedená farmakoekonomická studie, která byla prováděna, podíleli se na ní pracovníci Státního zdravotního ústavu i 3. Lékařské fakulty, čili byla to studie provedená le gratis a jako takovou tuto studii a její výstupy musíme brát naprosto vážně. Ukazuje to, jaké náklady vlastně přináší chřipka v případě, že je spojena s pracovní neschopností. Čili monitoruje to pouze vlastně tento sektor onemocnění, nejsou to žádná průměrná chřipka a průměrné náklady na chřipku jako takovou. Ale jsou to naprosto reálná čísla a myslím si, že právě třeba i tato čísla ekonomická bychom měli jako zdravotníci daleko víc používat v argumentaci proočkování, protože lidé si velmi málo uvědomují, ať už zaměstnavatelé nebo zaměstnanci nebo kterýkoliv občan, že ty náklady v případě, že člověk opravdu vážně onemocní tou chřipkou, jsou až v těchto úrovních kolem 4 tisíc na vlastně toho občana.

Václav MORAVEC, moderátor:
A možná námitky, že sami jako lékaři nám veřejnosti, laikům, pacientům v tom děláte zmatek v souvislosti s očkováním, protože máte rozdílné názory, kdy je vlastně poslední doba pro účinnost očkování, jestli na začátku epidemie, ještě když člověk se nechá proočkovat, tak je to účinné nebo nikolivě, protože na to jsem četl několik různých pohledů. Tudíž správně chápu, jestli vy jako zdravotnická obec nejste s to se domluvit na tom, kdy je neúčinné očkování proti chřipce na začátku chřipkové epidemie?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Očkování jako takové je samozřejmě ideální před tou chřipkovou epidemií, to znamená, říjen, listopad. Jestli už běží epidemie, tak očkování je samozřejmě i nadále možné a doporučuje to třeba i Americké centrum pro kontrolu nemocných, čili tento názor je skutečně takový. Ale samozřejmě, jestliže už ta chřipková epidemie běží a vezmeme-li v úvahu, že inkubační doba chřipky je dva až tři dny, zatímco po očkování se protilátky vytváří během 10 až 14 dnů, tak je velmi pravděpodobné nebo je pravděpodobné to, že ten člověk může, když to očkování dostane, tak prostoře ty protilátky se ještě nestačí vytvořit, tak může vzhledem k tomu, že ta inkubační doba je krátká, tou chřipkou onemocnět. Na druhou stranu některé studie říkají, že i vlastně to očkování, které proběhne za těchto podmínek, může snížit výskyt komplikací, takže ten názor v současné době je opravdu takový, ano je možné v odůvodněných případech i v průběhu té chřipkové epidemie očkovat, ale samozřejmě s tou podmínkou, o které jsem tady hovořil nebo s tím rizikem, že to nevyloučí to, že ten člověk tou chřipkou může onemocnět vzhledem k délce té inkubační doby. Ale já bych možná, pane redaktore, rád rozvinul ještě jednu věc. Vy jste řekl, že zdravotníci nejsme někdy jednotní v tom názoru. Ono těch problémů s námi jako zdravotníky je tady víc a hlavně ten problém, který já vidím, není tak ani možná v nejednotnosti na tento názor zda očkovat nebo ne, i když z mého pohledu a z pohledu epidemiologů je celkem zřetelný, ten hlavní problém je v tom, jaká je vůbec proočkovanost, třeba u zdravotníků, která je velmi nízká u nás.

Václav MORAVEC, moderátor:
Když se podíváme na data, tak diváci už viděli srovnání proočkovanosti populace, nikoliv zdravotníků v tuzemsku a ve Spojených státech. V Česko jen 5 % lidí se nechalo proti chřipce očkovat, Spojené státy 46 %, tedy skoro polovina lidí. Proočkovanost u zdravotnického personálu, to je zajímavé, kolik máme v České republice?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Já bych možná řekl ještě jednu věc k těm 5 % a porovnání s tou Amerikou. To se ještě ten kolega americký, ten hlavní hygienik nebo hlavní lékař si zoufá, že tam je nízká proočkovanost, že je jen poloviční. My jsme na úrovni 5 %. Je situace taková, jaká je, že při propagaci očkování jsme tedy osočování, že jsem ve spojení s farmaceutickými firmami a tak dále, ale to nechci rozvíjet. Já jsem se chtěl vrátit k těm zdravotníkům a říci jednu podstatnou věc. Jejich přístup je bohužel typický pro celou oblasti prevence. To není jen očkování. Vezmeme-li v úvahu to, že ten potenciál, který ten zdravotník má proto, aby ovlivnil očkování, je ohromný studie, kterou jsme dělali, ukázala, že zhruba 60 % pacientů, by se nechalo očkovat, pokud by jim to poradil a doporučil jejich lékař, ale to se nedělá. To oni, řekněme, zatím k tomu mají ten přístup takový.

Václav MORAVEC, moderátor:
A jaká je proočkovanost zdravotnického personálu, kolik procent v České republice?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Ty studie nejsou provedeny, probíhají, zjišťuje se, ale zdaleka není taková, jaká by měla být. Je o něco vyšší, než je tedy ta průměrná.

Václav MORAVEC, moderátor:
Ale odhadem jsme na nějakých, řekněme, každý desátý zdravotník je v České republice proočkován například?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
Já bych to řekl v porovnání. Vezměte si, že v některých zemích západní Evropy nebo ve Spojených státech je očkování zdravotníků v některých lůžkových zařízeních, zejména intenzivní péče povinné. V některých zdravotnických zařízeních nebo v některých státech dokonce součástí i akreditačního procesu třeba té nemocnice nebo toho zdravotnického zařízení. Čili je to přístup, který je totálně jiný a ten hlavní problém, který vidím, je čím je vlastně ten přístup zdravotníků motivován nebo kde jsou kořeny, které musíme změnit v tom přístupu k prevenci. Ten vidím už daleko dříve. Studie, která byla prováděna v pátých a šestých ročnících lékařských fakult, ukázala, že 60 % studentů prakticky před dokončením lékařské fakulty se domnívá, že lékaři by se neměli vůbec věnovat primární prevenci, protože to je věc každého občana a pacienta individuální a to je ten hlavní problém.

Václav MORAVEC, moderátor:
Kdybych vám ale namítl, že to je problém ve vašem domě, tedy na ministerstvu zdravotnictví a proč třeba ministerstvo zdravotnictví, aby přesvědčilo nás, pacienty, že to je dobré se nechat očkovat proti chřipce, tak proč ministerstvo zdravotnictví nepřijde s tím, že personál ve fakultních nemocnicích by měl mít povinnost, jestli to jsou státem zřizované nemocnice, se nechat naočkovat?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
V roce 2011 vláda přijala vlastně národní akční plán ke zvýšení proočkovanosti. Vlastně tam už jsou nadefinovány jednotlivé kroky, které by měly být podniknuty včetně zaměření na ty skupiny populační včetně těch zdravotníků, kde by podobné aktivity, nemluvím o tom, že bychom nařídili povinné očkování ve všech zdravotnických zařízeních, takhle to prostě zase není. Tam musíme najít vhodnou formu vytipovat ty oblasti, kde by to očkování mělo být jakou formou ho prosadit a tak dále. Udělat analýzu, proč ta proočkovanost je ta nízká, nejen tedy u těch zdravotníků, ty první analýzy byly už byly dělány, ukázalo se, že důvodem odmítání je i to, že lidé si často myslí, že i po tom očkování stejně nakonec dostanou tu chřipku nebo to chřipkové onemocnění, a neví o tom, že tady kromě těch chřipkových virů se v průběhu té sezóny vyskytují další adenoviry, RS viry, viry parainfluenzy. Prostě spousta dalších virů, na které to očkování samozřejmě neplatí. Ony se pak spojují jakoby to onemocnění svoje, které bylo způsobeno třeba jinými virem s tím, že to očkování není účinné.

Václav MORAVEC, moderátor:
Co tedy můžete udělat pro to v rámci zdravotnických zařízení, neuvažujete o tom, že by fakultní nemocnice respektive vybraná oddělení měla povinnost, aby jejich personál byl proočkovaný?

Vladimír VALENTA, hlavní hygienik ČR:
V rámci toho národního akčního plánu zvýšení proočkovanosti budeme hledat způsoby a cesty, jak mezi zdravotníky to očkování nebo proočkovanost zvýšit, ale jak jsem říkal nebo naznačil, ono to není jen tím, že se něco může nebo by mohlo nařídit, až tolik nefunguje, to je od toho změně přístupu už od začátku, v průběhu výuky, v průběhu vlastně toho celého období.

Václav MORAVEC, moderátor:
Konstatuje hlavní hygienik České republiky Vladimír Valenta, který byl závěrečným hostem Otázek, děkuji za váš rozhovor a těším se na další, na shledanou.

Ohodnoťte tento článek!