Rezervy ale příliš nenavyšují, zůstávají průměrně asi 1000 korun na pojištěnce. Informoval včera na tiskové konferenci Svaz zdravotních pojišťoven ČR, který sdružuje šest zdravotních pojišťoven vyjma největší VZP.
V květnu svaz varoval, že do deficitu se systém veřejného zdravotního pojištění může dostat už příští rok. Prezident svazu Ladislav Friedrich očekává, že pojišťovny díky ekonomickému růstu předloží zdravotně pojistné plány, které jsou jejich rozpočty a strategickými výhledy, jako vyrovnané. Další rok ale už ale jistý není. „Pro příští rok očekáváme růst o 7,6 procenta proti roku 2017. Ten se téměř jistě nemůže v roce 2019 opakovat,“ dodal Friedrich.
Naplňovat zdravotně pojistný plán se podle mluvčího Oldřicha Tichého daří také Všeobecné zdravotní pojišťovně. „Výsledek letošního hospodaření tak bude přinejmenším vyrovnaný,“ řekl. V zákonem stanovené výši pojišťovna podle něj letos naplnila i rezervní fond. Plán na příští rok bude správní rada schvalovat na konci listopadu. „Návrh předpokládá, že hospodaření VZP by mělo být opět přinejmenším vyrovnané,“ dodal.
Podle Svazu zdravotních pojišťoven je nevyhnutelná změna systému financování českého zdravotnictví. „Dlouhodobě je stávající systém neudržitelný a bez zásadní změny systému nebude stát do budoucna schopen garantovat kvalitní péči,“ uvedl Friedrich.
Jedním z důvodů neudržitelnosti systému financování je podle svazu překotný vývoj medicíny, se kterým legislativa většinou budovaná v 90. letech nepočítala. Nových léků a přístrojů přichází takové množství, že systém není schopen posuzovat jejich efektivitu. Navíc jsou většinou drahé.
Náklady na pacienty vyžadující mimořádně nákladnou léčbu stojí ročně několik miliard korun, někdy až miliony korun na jednoho pacienta. Pojišťovny se o náklady na ně dělí. „Díky tomu nehrozí, že by úhrada léčby byla jakkoliv ovlivněna výší finančních zdrojů jedné pojišťovny,“ vysvětlil výkonný ředitel svazu Martin Balada.
Řešením by podle svazu mohlo být umožnění spolufinancování některých léků či zákroků z prostředků pacienta nebo komerčního připojištění. „Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči v České republice patří mezi suverénně nejnižší v porovnání s ostatními státy Evropské unie,“ uvedl předseda zdravotní sekce svazu Pavel Frňka. Například ve srovnání se Slovinskem nebo Portugalskem jsou asi třetinové, Česko dává asi 1 až 1,2 procenta.
Svaz proto navrhuje, aby si lidé platili sami například léky na běžné nemoci, řádově několik desítek nebo stovek korun se současným zachováním ochrany pro sociálně slabé.
Mezi další doporučení pojišťoven ministerstvu zdravotnictví patří posílení jejich autonomie při vyjednávání s poskytovateli zdravotnické péče. Podle Friedricha by ministerstvo mělo deklarovat, že ti, kteří se s pojišťovnou nedohodnou a budou čekat na úhradovou vyhlášku, na tom nevydělají. Potřebné by bylo také zavést dvousložkové pojistné a různé programy, kterými by bylo možné motivovat pojištěnce, aby se sami lépe starali o své zdraví.
Zdravotní pojišťovny sdružené ve svazu mají společně asi 4,4 milionu pojištěnců, Všeobecná zdravotní pojišťovna přibližně 5,9 milionu. Celkové příjmy systému veřejného zdravotního pojištění jsou letos plánovány na 276,59 miliardy korun, výdaje by měly být o 23,5 milionu nižší. Pro příští rok se počítá s příjmy asi o 12,5 miliardy vyššími.
poznámka