Jak pomoci lidem ohroženým sebevraždou?

Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovila 10. říjen jako Světový den duševního zdraví a letošním tématem je prevence sebevražd. Počet zemí, které zavedly národní strategie na prevenci sebevražd, sice za posledních pět let vzrostl, ale čísla WHO ukazují, že na každých 40 vteřin stále připadá jedna sebevražda.

Každá z těchto smrtí představuje obrovskou tragédii pro všechny blízké osoby. Podle WHO je ale možné sebevraždám předejít a národní zdravotnické a vzdělávací programy po celém světě by měly udržitelným způsobem přijímat osvědčené preventivní strategie.

Čím se riziko sebevražd zvyšuje?

Jedním z klíčových faktorů zvyšujících riziko sebevražd jsou údajně duševní poruchy, například deprese, bipolární porucha, schizofrenie, úzkostné poruchy a poruchy osobnosti. Dále se na riziku sebevražd podílejí problémy ve vztazích, psychické zdraví, zneužívání různých látek a behaviorální závislosti, jako je problémové hráčství. Jsou tu ale i další věci, mezi které patří právní problémy, peníze, pracovní problémy, bydlení a vězení.

Příčiny sebevražd nicméně bývají komplexní a obvykle se na nich podílí více faktorů (komorbidita). Začarovaný kruh vytváří například kombinace problémů souvisejících s duševním zdravím (deprese či úzkost) a dalších faktorů, ze kterých můžeme jmenovat například zneužívání různých látek,.

Jak pomoci člověku ohroženému sebevraždou?

Pomoc lidem ohroženým sebevraždou závisí na příčině sebevražedných myšlenek a chování dotyčné osoby. Psychoterapie, léčba a změny životního stylu představují jen část strategií na prevenci sebevražd.

Psychoterapie, která se označuje i jako kognitivně-behaviorální terapie (KBT), je jedním z možných přístupů, které můžou snížit riziko sebevražd a cílí na lidi, kteří mají sebevražedné myšlenky. Běžně se používá při řadě zdravotních problémů a závislostí, včetně zneužívání látek a problémového hráčství. Cílem KBT je změna myšlenkových vzorců, aby se změnila nálada a chování, a to na základě identifikace konkrétních negativních myšlenkových vzorců a behaviorálních reakcí na náročné a stresující situace. Lidé ve spolupráci s terapeutem pracují na rozvoji vyváženějších a konstruktivnějších reakcí na stresové faktory a emoce, které můžou přispívat k sebevražedným myšlenkám a chování.

Psychoterapie nemusí být v některých případech ke snížení tohoto rizika dostačující. Pak je nutné předepsat léčbu, která uleví například od symptomů deprese či úzkosti. Léčba těchto symptomů antidepresivy, antipsychotiky, léky proti úzkosti a dalšími údajně pomáhá sebevražedné myšlenky potlačit nebo zcela eliminovat. Vyskytuje-li se zároveň komorbidita, například deprese a problémové hráčství, pro prevenci sebevraždy někdy stačí ulevit od jednoho ze suicidálních rizikových faktorů.

Kromě léčby, psychoterapie a případů, kdy tyto metody nejsou dostupné, může riziko sebevraždy snížit změna životního stylu. Prospěšné můžou být i zdravé návyky, například pravidelné cvičení, dostatek spánku a nepití alkoholu či neužívání drog.

Fyzická aktivita stimuluje v mozku produkci hormonů dobré nálady, jako jsou endorfiny, dopamin, norepinefrin a serotonin, které můžou hrát zásadní roli v regulaci nálad a ulevit od symptomů deprese. Jakmile se podaří nastavit správnou rutinu, pravidelné cvičení se do života zařadí velmi snadno a může i zlepšit spánek. Dostatek spánku hraje naprosto zásadní roli, protože spánková deprivace může sebevražedné myšlenky prohlubovat. A v neposlední řadě je důležité se vyhýbat alkoholu, drogám a jiným. Ty riziko sebevraždy totiž u citlivých jedinců zvyšují.

Závěrečné shrnutí

Pro lidi ohrožené sebevraždou je k dispozici řada preventivních strategií, ale kromě absence podpory či léčby zvyšuje riziko i neznalost nebo absence přístupu k odpovídajícím metodám pomoci. Tento nedostatečný přístup může být i otázkou volby. Lidé se někdy rozhodnou nevyhledat pomoc a existují i případy, kdy lidé nemají možnost či povědomí o včasném vyhledání odborníka. To je ostatně důvod, proč by vlády, zdravotnický sektor, vzdělávací instituce, média a komunitní organizace měly spolupracovat na zavedení osvědčených preventivních strategií a pracovat s lidmi, kteří pomoc vyhledávají aktivně, i těmi, kteří v tichosti trpí.

Jak pomoci lidem ohroženým sebevraždou?
Ohodnoťte tento článek!
5 (100%) 1 hlas/ů