Ruptura hráze, krvácení či embolie plodovou vodou. Jaké komplikace hrozí při porodu?


Stejně jako si každá nastávající maminka přeje bezproblémové těhotenství, touží také po hladkém a co možná nejméně bolestivém porodu. Ne každé z nich se ale toto přání splní. Komplikace navíc běžně přicházejí i v případech, kdy je nejméně čekáme. Připravte se na ně předem a přečtěte si, co vás během tohoto intimního zážitku může potkat.

I přes technologický posun a moderní metody v oblasti gynekologie, díky kterým lze spoustu problémů předem odhalit, mohou během porodu nastat nečekané komplikace. A to i přesto, že celé těhotenství probíhalo zcela bez problému. Ačkoli se obtíže mohou vyskytnout zcela náhodně, některé ženy k nim mohou mít větší dispozice. Konkrétně se jedná o rodičky, které:

  • jsou mladší 17 a starší 35 let
  • jsou menší než 150 centimetrů
  • mají za sebou více než 4 porody
  • trpí cukrovkou
  • potýkají se s chronickým onemocněním, jakým je astma, vysoký krevní tlak, onemocnění ledvin či srdce
  • jsou silné kuřačky, alkoholičky či drogově závislé

Porod císařským řezem

Někdy se k porodu císařským řezem přistupuje už preventivně, jindy tuto cestu lékaři volí až za rozběhlého porodu, a to například z toho důvodu, že je dítě nesprávně natočené, jedná se vícečetné těhotenství anebo hrozí hypoxie plodu. Císařský porod je operace jako každá jiná. Nastávající maminka si přitom může vybrat, zda chce být během zákroku pod celkovou anestezií, anebo jestli chce zůstat při vědomí s anestezií lokální. Nevýhodou neplánovaného císařského řezu však je, že ve většině případů hraje velkou roli rychlost, a tak na rozhodování matky není čas. Žena je proto zpravidla uvedena do celkové narkózy.

Ruptura hráze či děložního hrdla

Jednou z nejčastějších komplikací je také ruptura hráze, která odděluje poševní vchod od oblasti konečníku. Přestože je toto zranění nepříjemné, obvykle pro rodičku nepředstavuje žádné nebezpečí. Vždy ale samozřejmě závisí na rozsahu zranění a jeho následném ošetření. Obecně je ale známo, že se tato oblast velmi dobře hojí.

Někdy mohou lékaři jako prevenci provést takzvaný nástřih hráze, která se provádí v době aktivního tlačení rodičky. Ta díky tlaku vyvinutého na hráz proces nastřižení vůbec necítí. Jakkoli nepříjemně toto opatření zní, bývá účinnou prevencí před nekontrolovatelným roztržením hráze. Nastřihnutá oblast je po porodu opětně sešita.

Co se týče ruptury děložního čípku, tak ta nejčastěji vzniká v důsledku předčasné snahy rodičky o tlačení. Častěji se vyskytuje také u žen, které před porodem podstoupily operaci čípku. Typicky se jedná o konizaci, při které se odstraní část děložního hrdla. Tato malá gynekologická operace se zpravidla provádí u žen, u kterých byly potvrzeny přednádorové změny na děložním čípku nebo tyto změny naznačil cytologický a kolposkopický nález.

Porod kleštěmi a vakuumextraktorem

Pokud je přirozený porod v takové fázi, kdy už nejde přistoupit k císařskému řezu a zároveň hrozí komplikace, které si žádají co nejrychlejší ukončení porodu, má porodník možnost sáhnout po kleštích a vakuumextraktoru. Nemusíte mít strach. Název těchto pomůcek je totiž mnohem dramatičtější než samotný zákrok. Ten je pro matku i dítě mnohdy mnohem šetrnější než zbytečné prodlužování porodu nebo tlačení na břicho.

Kleště si každá žena pravděpodobně dokáže velmi dobře představit. S vakuumextraktorem je to už složitější. Jedná se o umělohmotný zvon, který se umístí na hlavičku dítěte a tahem jej porodí. Použití přístroje se však nedoporučuje při výraznější poruše zásobování okysličenou krví. To je paradox, protože právě nedostatek kyslíku bývá nejčastějším důvodem operačního ukončení porodu v druhé době porodní.

Porod koncem pánve

Blíží se váš termín porodu, ale miminko se stále ne a ne otočit hlavičkou dolů? Pak vás možná čeká porod koncem pánevním. Ačkoli pro mnoho žen i některé lékaře je automatickým signálem k císařskému řezu, lze tímto způsobem porodit i přirozenou cestou. Podle části odborníku se navíc jedná o zcela přirozenou polohu pro porod, jen o poznání méně běžnou. Záleží ale na mnoha faktorech, důležitou roli hraje například velikost a váha plodu. Ta by neměla překročit tři kilogramy, zároveň by neměla být nižší než 2,5 kilogramu. U porodu navíc nesmí být odhalena vývojová vada a zdravá musí být i samotná rodička. Ta by ideálně neměla být ani po operaci dělohy.

Císařský porod v tomto případě volí valná většina žen. Porod pánevním dnem je podle statistik totiž zhruba čtyřikrát rizikovější než hlavou dolů. V případě, že se žena pro méně obvyklý přirozený porod rozhodne (za předpokladu, že splňuje veškeré podmínky), musí se plod neustále kontrolovat.

Embolie plodovou vodou

Embolie plodovou vodou patří k méně častým ale o to závažnějším komplikacím, které se mohou vyskytnout při porodu, před ním i během něj. Jde o přestup plodové vody do matčina krevního řečiště, kdy i nepatrné množství může mít fatální následky. Příznaky, které připomínají anafylaktický šok, nastupují velmi rychle a v 50 procentech případů bohužel končí smrtí rodičky. V případě, že k embolii dojde před porodem, je nutné ženu stabilizovat a ihned přejít k císařskému řezu.

Hemoragický a septický šok

Během porodu může rovněž dojít k hemoragickému šoku, což je stav, který souvisí s velkou ztrátou krve. Postupně dochází ke zhoršení její cirkulace, což vede k hypoxickému postižení tkání. Mnohem méně běžný je pak šok septický, který nastává jako následek toxinů a mikrobů v krvi.

Krvácení ve třetí době porodní

I dnes je poporodní krvácení nejčastější příčinou úmrtí při porodu. Nastat může z několika důvodů, a to například kvůli:

  • Rozsáhlému porodnímu poranění
  • Zadrženému lůžku (neodloučení placenty od děložní stěny)
  • Nedostatečnému stahování dělohy

Kontrakce dělohy lze podpořit farmakologicky anebo nitroděložním výkonem v celkové narkóze. Co se týče samovolného odloučení placenty, pokud k němu nedojde do 30 minut po porodu, vyčkávají lékaři jen v případě, že nedochází ke krvácení. V opačné situaci je nutno placentu velmi rychle odstranit, a to pod celkovou narkózou. Pokud se krvácení nedaří zastavit, přistupují odborníci k revizi dělohy břišní cestou.

Další komplikace

Kromě již zmíněných komplikací může dále docházet například k omotání dítěte pupeční šňůrou. V takovém případě musí být plod po celou dobu monitorován, aby nedošlo k jeho zadušení či jinému poranění. Porodníci se mohou setkat také s rameny uvíznutými v kostěné pánvi, kdy žena není schopná plod porodit a u dítěte může dojít ke zlomení klíční kosti. Lékaři v této situaci přistupují k porodu za pomoci vakuumextraktoru nebo kleští. Riziko pak představuje také zelená plodová voda. Nemusí sice znamenat, že je miminko v ohrožení života, je nutné jej ale opět pečlivě sledovat a pokud si to situace žádá, ukončit těhotenství císařským řezem.


Ruptura hráze, krvácení či embolie plodovou vodou. Jaké komplikace hrozí při porodu?
Ohodnoťte tento článek!