Proč bipolární porucha ničí sociální vztahy a jaké jsou její příznaky?

Bipolární porucha je duševní onemocnění projevující se prudkými změnami nálad, kdy pacient střídavě prožívá období nespoutaného nadšení a silné deprese. Během těchto stavů ztrácí sociální zábrany, což výrazně narušuje jeho život. Léčba nemoci, neexistuje, spočívá v celoživotním tlumení příznaků.    

Co je bipolární porucha?

Bipolární afektivní porucha, zkráceně bipolární porucha (dříve také maniodepresivní psychóza či maniodepresivní porucha), patří mezi závažné duševní nemoci. Postihuje zejména lidi v rané dospělosti, nejčastěji ve věku 25 až 30 let. Toto onemocnění se ale může objevit i po 50 letech života nebo během dospívání. Bipolární poruchou momentálně trpí kolem jednoho procenta světové populace.

Příznaky bipolární poruchy

Pacienty i jejich blízké obvykle nejvíce zajímá, jaké má bipolární porucha příznaky. Jak už označení této nemoci napovídá, mezi hlavní projevy bipolární poruchy patří prudké až nepřirozené výkyvy nálad, které trvají i několik týdnů. Pacient typicky prožívá dvě etapy: bipolární mánii a depresi.

Bipolární mánie

Pokud jde o to, jak poznat bipolární poruchu, je nutné nejprve soustředit pozornost na pacientovo chování. Během fáze označované jako bipolární mánie prožívá nemocný pocit absolutního štěstí. Je nepřirozeně energický a ztrácí potřebu spánku. Pocity euforie postupně gradují do megalomanských bludů, kdy má pacient pocit, že zvládne cokoli na světě.

Člověk v této fází se uchyluje k bizarním činům, v jejichž důsledku čelí vyloučení ze společnosti. Během bipolární mánie navíc hrozí vyčerpání organismu a následná smrt. Pokud jde o to, jaké má mánie příznaky, mezi projevy této etapy patří především:

• Nával energie a pocit štěstí či euforie
• Ztráta potřeby spát (nemocný spí hodinu denně nebo nespí vůbec)
• Riskantní jednání (například rychlá jízda autem)
• Ztráta sociálních zábran
• Nepřiměřeně vysoké sebevědomí
• Nadměrné utrácení peněz
• Sexuální promiskuita
• Podrážděnost, výbušnost
• Pacient mluví rychle a nesrozumitelně
• Zrychlené myšlenkové pochody – nemocný realizuje další nápad, aniž by nejdřív dokončil ten předchozí

Bipolární deprese

Často začíná nenápadně a rozvíjí se velmi pozvolně. Nemocný zpočátku bojuje se špatnou náladou a únavou, během následujících dnů až týdnů se ale dostává do těžké deprese. Pro tuto etapu jsou typické také myšlenky na sebevraždu či dokonce pokusy o ni. Obvyklými příznaky bipolární deprese jsou:

• Nechuť do života
• Pocity méněcennosti
• Ztráta zájmu o koníčky
• Sebeobviňování
• Pláč bez příčiny
• Výbuchy vzteku, podrážděnost
• Neschopnost říct, co nemocný potřebuje
• Sebepoškozování
• Myšlenky na sebevraždu
• Pokusy o sebevraždu

Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité, ale většinou se mezi nimi objevuje období bez příznaků – takzvaná remise. Obě extrémní fáze mohou trvat několik dnů či týdnů, známé jsou ale také případy, kdy pacienti prožívali i 365 cyklů za rok – tedy dvě nebo více epizod za den. V takovýchto případech se období remise obvykle nedostaví a nemocný padá z mánie rovnou do deprese.

Bipolární porucha a vztahy

Jedinci trpící bipolární poruchou se vlivem své nemoci často dostávají do střetů se svým okolím. Pod vlivem mánie se totiž mnohdy uchylují k činům, které by za normálních okolností nevykonali – spořiví lidé například rozhazují rodinné úspory a podobně. Pacienti často nejsou schopni pravidelně docházet do zaměstnání.

Chování lidí s bipolární poruchou však není to jediné, co hraje ve vztahu k okolí důležitou roli. Kromě toho, že bipolární porucha patří mezi deset chorob, které nejvíce postihují kvalitu života, je také spojena se sebepoškozováním, s myšlenkami na smrt a s pácháním sebevražd. Těch je oproti běžné populaci patnáctkrát víc.

Dědičnost nemoci

Pokud jde o příčiny vzniku bipolární poruchy, přesné důvody vzniku nemoci nejsou známy. Údajně má ale vliv dědičnost i extrémní stres, kterému se lidé vystavují. Existuje tedy názor, že s predispozicemi k této nemoci se člověk již narodí, ale mnozí lidé jsou také přesvědčení, že se nemoc může vyvinout v důsledku traumatického zážitku. Tím bývá například zneužívání či šikana.

Mezi rizikové skupiny obecně patří:

• Lidé, kteří žijí či pracují v extrémním stresu
• Příbuzní nemocných
• Osoby, které užívají návykové látky

Co se týče dědičnosti, mezi nejvíce ohrožené patří děti obou nemocných rodičů, v takovém případě je riziko rozvoje poruchy až 75 %. Podobně velké dispozice má k nemoci jednovaječné dvojče nemocného jedince. Tady je pravděpodobnost zhruba 70 %. Pokud bipolární poruchou trpí jen jeden z rodičů, existuje 50 % až 70 % šance, že onemocní i dítě. Jestliže poruchou netrpí nikdo z příbuzenstva, je riziko onemocnění minimální – zhruba 1 %.

Přečtěte si také:

Kvíz: Co víte o bipolární poruše?

Léčba bipolární poruchy

Jelikož se bipolární porucha nedá vyléčit, spočívá léčba v celoživotním podávání psychofarmak, která udržují náladu v rovině, a antipsychotik, která potlačují manické stavy. Někdy se během těžkých depresí nasazují také antidepresiva. Jejich užívání však mnoho lékařů nedoporučuje, protože hrozí překlenutí do manické fáze.

Léky se obvykle podávají v kombinaci s psychoterapií, konkrétně například kognitivní behaviorální terapií. Důležité je, aby se zapojili také pacientovi blízcí a naučili se, jak mluvit s člověkem, který trpí bipolární poruchou, a jak mu nejlépe pomoci.

Kromě výše zmíněných metod existuje pro bipolární poruchu léčba prostřednictvím elektrokonvulzivní terapie neboli ECT (laicky označovaná také jako léčba elektrošoky). Jedná se o minimálně invazivní stimulační biologický způsob terapie neuropsychiatrických onemocnění, který se používá k léčbě rezistentní depresivní fáze, ale i v případě rezistentní manické fáze.

Osobnosti trpící bipolární poruchou

Bipolární afektivní poruchou v minulosti trpěla i řada známých osobností. Nemocná byla například zpěvačka Dolores O’Riordanová a hudebník a zakladatel skupiny Nirvana Kurt Cobain. Ze současně žijících je to zpěvačka Shanel O’Connorová či herečka Catherine Zeta-Jonesová. Z Čechů trpěli bipolární poruchou třeba herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk a momentálně například novinářka Barbora Tachecí.