Proč bipolární porucha ničí sociální vztahy a jaké jsou její příznaky?
Bipolární afektivní porucha, zastarale maniodepresivní psychóza, je vážné duševní onemocnění projevující se prudkými změnami nálad, kdy pacient střídavě prožívá období nespoutaného nadšení a hluboké deprese. Během těchto stavů nemocný ztrácí sociální zábrany, což narušuje jeho pracovní život i osobní vztahy. Léčba bipolární poruchy neexistuje. Pacienti jsou proto celoživotně odkázaní na léky tlumící příznaky.
Bipolární afektivní porucha, zkráceně bipolární porucha, patří mezi závažné duševní nemoci postihující zejména lidi v rané dospělosti, nejčastěji ve věku 25 až 30 let. Nemoc se ale může objevit i po 50 letech života nebo během dospívání. Bipolární poruchou momentálně trpí kolem jednoho procenta světové populace.
Příznaky bipolární poruchy
Jak už označení napovídá, mezi hlavní projevy nemoci patří prudké až nepřirozené výkyvy nálad, které trvají i několik týdnů. Pacient typicky prožívá dvě etapy: mánii a depresi.
Bipolární mánie
Během této fáze prožívá nemocný pocit absolutního štěstí. Je nepřirozeně energický a ztrácí potřebu spánku. Pocity euforie postupně gradují do megalomanských bludů, kdy má pacient pocit, že zvládne cokoli na světě. Člověk v této fází se uchyluje k bizarním činům, v jejichž důsledku čelí vyloučení ze společnosti. Během bipolární mánie hrozí vyčerpání organismu a následná smrt. Dalšími projevy mánie jsou:
- Nával energie
- Ztráta potřeby spát (nemocný spí hodinu denně nebo nespí vůbec)
- Ztráta sociálních zábran
- Nepřiměřeně vysoké sebevědomí
- Riskantní jednání (rychlá jízda autem… apod.)
- Nadměrné utrácení peněz
- Sexuální promiskuita
- Podrážděnost, výbušnost
- Zrychlené myšlenkové pochody – nemocný realizuje další nápad, aniž by nejdřív dokončil ten předchozí
- Pacient mluví rychle a nesrozumitelně
Bipolární deprese
Často začíná nenápadně a rozvíjí se velmi pozvolně. Nemocný zpočátku bojuje se špatnou náladou a únavou, během následujících dnů až týdnů se ale dostává do těžké deprese. Pro tuto etapu jsou typické také myšlenky na sebevraždu či dokonce pokusy o ni. Obvyklými příznaky bipolární deprese jsou:
- Nechuť do života
- Pocit méněcennosti
- Ztráta zájmu o koníčky
- Sebeobviňování
- Pláč bez příčiny
- Výbuchy vzteku, podrážděnost
- Neschopnost říct, co nemocný potřebuje
- Sebepoškozování
- Myšlenky či pokusy o sebevraždu
Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité, objevuje se mezi nimi období bez příznaků – takzvaná remise. Obě extrémní fáze mohou trvat několik dnů či týdnů, známé jsou ale také případy, kdy pacienti prožívali i 365 cyklů za rok – tedy dva nebo více epizod za den. V takovýchto případech se období remise obvykle nedostaví a nemocný padá z mánie rovnou do deprese.
Bipolární porucha a sociální vztahy
Jedinci trpící bipolární poruchou se vlivem své nemoci často dostávají do střetů se svým okolím. Pod vlivem mánie se často schylují k činům, které by za normálních okolností nevykonali – spořiví lidé například rozhazují rodinné úspory a podobně. Pacienti často nejsou schopni pravidelně docházet do zaměstnání.
Kromě toho, že bipolární porucha patří mezi deset chorob, které nejvíce postihují kvalitu života, je také spojena s pácháním sebevražd. Těch je oproti běžné populaci patnáctkrát víc.
Dědičnost nemoci
Přesné důvody vzniku nemoci nejsou známy. Údajně má ale vliv dědičnost i extrémní stres, kterému se lidé vystavují. Existuje také názor, že s predispozicemi k této nemoci se člověk již narodí, nebo že se nemoc vyvine v důsledku traumatického zážitku. Tím může být například zneužívání či šikana.
Mezi rizikové skupiny obecně patří:
- Ti, kteří žijí či pracují v extrémním stresu
- Příbuzní nemocných
- Osoby, které užívají návykové látky
Co se týče dědičnosti, mezi nejvíce ohrožené patří děti obou nemocných rodičů, v takovém případě je riziko rozvoje poruchy až 75 %. Podobně velké dispozice má k nemoci jednovaječné dvojče nemocného jedince. Tady je pravděpodobnost zhruba 70 %. Pokud bipolární poruchou trpí jen jeden z rodičů, existuje 50% až 70% šance, že onemocní i dítě. Jestli poruchou netrpí nikdo z příbuzenstva, je riziko onemocnění minimální – zhruba 1%.
Léčba bipolární poruchy
Jelikož se bipolární porucha nedá vyléčit, spočívá léčba v celoživotním podávání psychofarmak, jež udržují náladu v rovině, a antipsychotik, která potlačují manické stavy. Někdy se během těžkých depresí nasazují také antidepresiva. Jejich užívání však mnoho lékařů nedoporučuje, protože hrozí překlenutí do manické fáze. Léky se obvykle podávají v kombinaci s psychoterapií, konkrétně například kognitivní behaviorální terapií. V některých případech se přistupuje k léčbě elektrošoky.
Osobnosti trpící bipolární poruchou
Bipolární afektivní poruchou v minulosti trpěla i řada známých osobností. Nemocná byla například zpěvačka Dolores O’Riordanová a hudebník a zakladatel skupiny Nirvana Kurt Cobain. Ze současně žijících je to zpěvačka Shanel O’Connorová či herečka Catherine Zeta-Jonesová. Z Čechů trpěli bipolární poruchou třeba herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk a momentálně například novinářka Barbora Tachecí.
