Proč bipolární porucha ničí sociální vztahy a jaké jsou její příznaky?
Bipolární afektivní porucha, zastarale maniodepresivní psychóza, je vážné duševní onemocnění projevující se prudkými změnami nálad, kdy pacient střídavě prožívá období nespoutaného nadšení a hluboké deprese. Během těchto stavů nemocný ztrácí sociální zábrany, což narušuje jeho pracovní život i osobní vztahy. Léčba bipolární poruchy neexistuje. Pacienti jsou proto celoživotně odkázaní na léky tlumící příznaky.
Co je bipolární porucha?
Bipolární afektivní porucha, zkráceně bipolární porucha (dříve také maniodepresivní psychóza či maniodepresivní porucha), patří mezi závažné duševní nemoci. Postihuje zejména lidi v rané dospělosti, nejčastěji ve věku 25 až 30 let. Toto onemocnění se ale může objevit i po 50 letech života nebo během dospívání. Bipolární poruchou momentálně trpí kolem jednoho procenta světové populace.
Příznaky bipolární poruchy
Pacienty i jejich blízké obvykle nejvíce zajímá, jaké má bipolární porucha příznaky. Jak už označení této nemoci napovídá, mezi hlavní projevy bipolární poruchy patří prudké až nepřirozené výkyvy nálad, které trvají i několik týdnů. Pacient typicky prožívá dvě etapy: bipolární mánii a depresi.
Bipolární mánie
Pokud jde o to, jak poznat bipolární poruchu, je nutné nejprve soustředit pozornost na pacientovo chování. Během fáze označované jako bipolární mánie prožívá nemocný pocit absolutního štěstí. Je nepřirozeně energický a ztrácí potřebu spánku. Pocity euforie postupně gradují do megalomanských bludů, kdy má pacient pocit, že zvládne cokoli na světě.
Člověk v této fází se uchyluje k bizarním činům, v jejichž důsledku čelí vyloučení ze společnosti. Během bipolární mánie navíc hrozí vyčerpání organismu a následná smrt. Pokud jde o to, jaké má mánie příznaky, mezi projevy této etapy patří především:
- Nával energie a pocit štěstí či euforie
- Ztráta potřeby spát (nemocný spí hodinu denně nebo nespí vůbec)
- Riskantní jednání (například rychlá jízda autem)
- Ztráta sociálních zábran
- Nepřiměřeně vysoké sebevědomí
- Nadměrné utrácení peněz
- Sexuální promiskuita
- Podrážděnost, výbušnost
- Pacient mluví rychle a nesrozumitelně
- Zrychlené myšlenkové pochody – nemocný realizuje další nápad, aniž by nejdřív dokončil ten předchozí
Bipolární deprese
Často začíná nenápadně a rozvíjí se velmi pozvolně. Nemocný zpočátku bojuje se špatnou náladou a únavou, během následujících dnů až týdnů se ale dostává do těžké deprese. Pro tuto etapu jsou typické také myšlenky na sebevraždu či dokonce pokusy o ni. Obvyklými příznaky bipolární deprese jsou:
- Nechuť do života
- Pocity méněcennosti
- Ztráta zájmu o koníčky
- Sebeobviňování
- Pláč bez příčiny
- Výbuchy vzteku, podrážděnost
- Neschopnost říct, co nemocný potřebuje
- Sebepoškozování
- Myšlenky na sebevraždu
- Pokusy o sebevraždu
Epizody mánie a deprese nejsou nepřetržité, ale většinou se mezi nimi objevuje období bez příznaků – takzvaná remise. Obě extrémní fáze mohou trvat několik dnů či týdnů, známé jsou ale také případy, kdy pacienti prožívali i 365 cyklů za rok – tedy dvě nebo více epizod za den. V takovýchto případech se období remise obvykle nedostaví a nemocný padá z mánie rovnou do deprese.
Bipolární porucha a vztahy
Jedinci trpící bipolární poruchou se vlivem své nemoci často dostávají do střetů se svým okolím. Pod vlivem mánie se totiž mnohdy uchylují k činům, které by za normálních okolností nevykonali – spořiví lidé například rozhazují rodinné úspory a podobně. Pacienti často nejsou schopni pravidelně docházet do zaměstnání.
Chování lidí s bipolární poruchou však není to jediné, co hraje ve vztahu k okolí důležitou roli. Kromě toho, že bipolární porucha patří mezi deset chorob, které nejvíce postihují kvalitu života, je také spojena se sebepoškozováním, s myšlenkami na smrt a s pácháním sebevražd. Těch je oproti běžné populaci patnáctkrát víc.
Dědičnost nemoci
Pokud jde o příčiny vzniku bipolární poruchy, přesné důvody vzniku nemoci nejsou známy. Údajně má ale vliv dědičnost i extrémní stres, kterému se lidé vystavují. Existuje tedy názor, že s predispozicemi k této nemoci se člověk již narodí, ale mnozí lidé jsou také přesvědčení, že se nemoc může vyvinout v důsledku traumatického zážitku. Tím bývá například zneužívání či šikana.
Mezi rizikové skupiny obecně patří:
- Lidé, kteří žijí či pracují v extrémním stresu
- Příbuzní nemocných
- Osoby, které užívají návykové látky
Co se týče dědičnosti, mezi nejvíce ohrožené patří děti obou nemocných rodičů, v takovém případě je riziko rozvoje poruchy až 75 %. Podobně velké dispozice má k nemoci jednovaječné dvojče nemocného jedince. Tady je pravděpodobnost zhruba 70 %. Pokud bipolární poruchou trpí jen jeden z rodičů, existuje 50 % až 70 % šance, že onemocní i dítě. Jestliže poruchou netrpí nikdo z příbuzenstva, je riziko onemocnění minimální – zhruba 1 %.
Léčba bipolární poruchy
Jelikož se bipolární porucha nedá vyléčit, spočívá léčba v celoživotním podávání psychofarmak, která udržují náladu v rovině, a antipsychotik, která potlačují manické stavy. Někdy se během těžkých depresí nasazují také antidepresiva. Jejich užívání však mnoho lékařů nedoporučuje, protože hrozí překlenutí do manické fáze.
Léky se obvykle podávají v kombinaci s psychoterapií, konkrétně například kognitivní behaviorální terapií. Důležité je, aby se zapojili také pacientovi blízcí a naučili se, jak mluvit s člověkem, který trpí bipolární poruchou, a jak mu nejlépe pomoci.
Kromě výše zmíněných metod existuje pro bipolární poruchu léčba prostřednictvím elektrokonvulzivní terapie neboli ECT (laicky označovaná také jako léčba elektrošoky). Jedná se o minimálně invazivní stimulační biologický způsob terapie neuropsychiatrických onemocnění, který se používá k léčbě rezistentní depresivní fáze, ale i v případě rezistentní manické fáze.
Osobnosti trpící bipolární poruchou
Bipolární afektivní poruchou v minulosti trpěla i řada známých osobností. Nemocná byla například zpěvačka Dolores O’Riordanová a hudebník a zakladatel skupiny Nirvana Kurt Cobain. Ze současně žijících je to zpěvačka Shanel O’Connorová či herečka Catherine Zeta-Jonesová. Z Čechů trpěli bipolární poruchou třeba herec Miloš Kopecký, zpěvák Petr Muk a momentálně například novinářka Barbora Tachecí.
