Zhruba 80 procent všech vrácených doplatků směřovalo k lidem starším 70 let, téměř 17 procent získali mladší senioři od 65 do 69 let. "Pro jednotlivce může jít o vrácené částky od pár desítek korun po několik tisíc. Finance správně putují věkové kategorii, která je nucena být velmi finančně disciplinovaná," uvedl Malý.
Podle něj jsou výdaje za léky nezanedbatelnou položkou, a je proto vhodné komunikovat s lékařem či lékárníkem o různých variantách léků. Na vratku zaplacených doplatků loni mělo nárok sedmkrát více lidí než v předchozím roce.
Loňská změna zákona o veřejném zdravotním pojištění měla za cíl snížit spoluúčast sociálně citlivějších skupin obyvatel. Limit na doplatky se počítá z nejlevnější varianty léku se stejnou účinnou látkou, může tak být reálně nižší než částka, kterou pacient skutečně zaplatil, kvůli marži lékárny nebo pokud si vybral dražší variantu.
Česká lékárnická komora přišla nedávno s návrhem, aby se peníze nevracely zpětně, ale aby lidé, kteří ochranného limitu dosáhli, nemuseli doplatky rovnou v lékárnách platit. Ministerstvo zdravotnictví návrh vítá. Lékárny, které by částky doplatku musely vyúčtovávat zdravotní pojišťovně, mají pochybnosti. Mohlo by to vést ke zvýšení administrativy. Na návrh upozornil server iRozhlas.cz
Systém veřejného zdravotního pojištění letos hospodaří přibližně s 320 miliardami korun. Zdravotním pojišťovnám přicházejí z pojištění, které odvádějí zaměstnavatelé za své zaměstnance nebo živnostníci, jde asi o 222 miliard. Za seniory, děti a ostatní státní pojištěnce, kterých je asi polovina, se platí ze státního rozpočtu 1018 korun měsíčně, celkem kolem 65 miliard korun. Zdravotní péče ale státní pojištěnci čerpají většinu.