Co je dětská obezita a koho se tento problém týká
Dětská obezita je zdravotní stav, který se vyznačuje nadměrným hromaděním tělesného tuku. Toto hromadění přitom není jen estetickou záležitostí, ale naopak představuje závažný zdravotní problém. Jeho důsledky jsou dlouhodobé a komplexní.
Ovlivňují fyzické, emocionální a sociální zdraví. Obezita postihuje děti z různých socioekonomických, etnických nebo geografických skupin, ale je pravdou, že se nejvíce týká dětí, které mají problémy s přístupem ke zdravým potravinám a s nedostatkem pravidelného pohybu. To narušuje ideální hmotnost vzhledem k výšce a věku.
Samotná obezita pak závisí na hodnotě indexu tělesné hmotnosti, známého také pod zkratkou BMI. Tento index se vypočítává na základě hmotnosti a výšky.
Do vzorce v období růstu vstupuje také věk dítěte, ale je třeba mít na paměti, že tento stav není neměnný a permanentní, jako je tomu u dospělých. Děti totiž rostou a vyvíjejí se a jejich BMI se dynamicky mění.
V praxi se však dnes na BMI dívá jen málokterý z rodičů, naopak je nadměrná tělesná hmotnost ve společnosti vnímána jako známka prosperity nebo zdraví. To může vést k menšímu důrazu na prevenci obezity a samozřejmě i ke zhoršení životního stylu. Jde tedy o globální problém, který zasahuje do všech aspektů společnosti.
K tomu se navíc přidává skutečnost, že vysoká tělesná hmotnost je závislá také na nedostatku přirozeného pohybu, který je typický pro městské prostředí.
Jaké jsou nejčastější příčiny a rizikové faktory vzniku
Dětská obezita je komplexní problém, který má také složité příčiny a rizikové faktory. Jedním z těch nejdůležitějších je nezdravá strava.
V dnešní době jsou děti stále častěji vystaveny potravinám s vysokým obsahem cukrů a tuků, tedy živin, které mají nadměrné množství kalorií. Jedná se rychlé občerstvení, sladké nápoje, polotovary a zpracované potraviny. Všechny tyto kategorie jsou mezi dětmi oblíbené a je zcela běžné, že se v rámci kolektivu označují za nejlepší.
Dalším významným faktorem je nedostatek fyzické aktivity. S nástupem digitálního věku tráví děti více času pasivně, ať už u televize, počítače, nebo stále častěji u mobilních telefonů. Věnují tak méně času pohybovým aktivitám.
Tento sedavý životní styl je jedním z hlavních přispěvatelů k problému dětské obezity, ale lze jej ovlivnit. To, co se již tolik ovlivnit nedá, je dědičnost.
Ano, i genetika hraje při vzniku obezity svou roli. V některých případech existuje genetická predispozice k obezitě. To znamená, že dítě má větší pravděpodobnost, že se stane obézním, ve srovnání s dětmi, které tuto predispozici nemají. Jde zejména o vliv na metabolismus, jehož zpomalení způsobí nedostatečné spalování kalorií a jejich ukládání v těle.
Zapomínat bychom neměli ani na psychologické faktory, jako je stres nebo emoční přejídání v důsledku deprese, tlaku nebo nervozity. Problémem je také rodinné a sociální prostředí, kdy děti poměrně často přebírají stravovací návyky, které vidí u svých rodičů.
Jak ji poznáte? Ne vždy je to tak na první pohled
Dětská obezita může mít řadu příznaků a projevů, které se dítě od dítěte liší. Nejviditelnějším a nejzákladnějším příznakem je nadměrný nárůst hmotnosti ve srovnání s typickými normami pro věk a výšku dítěte.
Tento nárůst hmotnosti často vede k výraznému přibývání tělesného tuku, zejména v oblasti břicha. Vzhledem k tomu, že děti rostou různou rychlostí, je důležité porovnávat jejich hmotnost a výšku s percentilovými grafy, které zohledňují věk a pohlaví v širších souvislostech. Viditelné ukládání tělesného tuku ale není jediným typickým příznakem.
Mezi další viditelné projevy patří i dušnost při zvýšené fyzické námaze. Děti trpící obezitou se rychle unaví a mají potíže s dýcháním při sportu.
Mezi závažnější příznaky, které jsou spojeny s dětskou obezitou, patří kožní problémy. Nadbytek tuku může způsobovat tření a pocení v kožních záhybech, což vede k podráždění, vyrážkám nebo infekcím. Tyto problémy jsou častější v oblastech, kde se hromadí tuk, jako je podpaží, krk a třísla, a jsou doprovázeny zarudnutím kůže.
U některých dětí může obezita vést k problémům se spánkem, včetně chrápání a spánkové apnoe, která je způsobena přerušovaným dýcháním během spánku. To může mít za následek nedostatek kvalitního spánku a větší únavu během dne.
Kromě fyzických příznaků může mít obezita u dětí také psychické důsledky. Nejčastěji jde o snížení sebevědomí a později o depresivní stavy.
Prevence? Pohyb, zdravý životní styl a pozitivní vzory
To nejlepší, co lze v prevenci dětské obezity udělat, je zlepšit životní styl. V první řadě musí jít o zlepšení jídelníčku, ze kterého je potřeba vyloučit rizikové potraviny a nápoje a naopak zařadit více ovoce, zeleniny, luštěnin, ryb a ořechů. Sladkosti v něm mohou být, ale jen v omezené míře.
Dalším zásadním faktorem v prevenci dětské obezity je fyzická aktivita. Je důležité, aby děti byly denně fyzicky aktivní, ať už prostřednictvím sportu, her venku, nebo obecné fyzické aktivity, včetně přirozené chůze.
Rodiče by je měli povzbuzovat a zapojit se do fyzických aktivit společně s nimi, aby byli dobrým vzorem a zároveň měli přehled o každodenních aktivitách svých dětí.
Je také nezbytné omezit dobu, kterou děti tráví sezením, zejména u televize nebo počítače. Omezit by se mělo i používání mobilních telefonů, které na první pohled s obezitou nemusí souviset, ale v zásadě souvisí. Jedná se totiž o pasivní trávení času bez přímé interakce, což může mít z hlediska fyzické aktivity také špatný vliv na psychiku dětí.
Co lze dělat dlouhodobě, je vzdělávání. Pokud se tak neděje ve škole, měly byste děti upozornit na důsledky nezdravého životního stylu přímo doma.
V neposlední řadě je důležitým aspektem prevence včasná intervence. Pokud se u dítěte objeví příznaky nebo známky nadměrného nárůstu hmotnosti, je důležité co nejdříve vyhledat odbornou pomoc a nenechat stav dojít až do stavu nadváhy nebo obezity.
Důsledky jsou mnohem širší a závažnější, než si myslíte
Dětská obezita má hluboké a často dlouhodobé důsledky pro fyzické, psychické a sociální zdraví dítěte. Fyzické komplikace jsou pravděpodobně nejvýznamnější.
Děti, které trpí obezitou, mají vyšší riziko vzniku různých zdravotních problémů, zejména cukrovky 2. typu, vysokého krevního tlaku, srdečních onemocnění a některých typů rakoviny. Tato onemocnění jsou přitom tradičně spojována se stárnoucí populací.
Obezita může mít také vliv na zdraví kostí a kloubů. Nadměrná tělesná hmotnost zvyšuje zatížení kloubů, což vede k jejich bolesti, zvýšené únavě a ve vyšším věku k vyššímu riziku ortopedických problémů, a to jak v oblasti nohou, tak i páteře. Obezita také přispívá k dýchacím potížím, zejména co se týká rizika astmatu nebo alergií.
Neměli bychom zapomínat ani na potíže se spánkem a jeho kvalitou, včetně spánkové apnoe, což může mít za následek chronickou únavu a zhoršenou schopnost soustředit se.
Rizikem jsou také psychické a emocionální důsledky dětské obezity. Dítě, které má nadváhu nebo je obézní, čelí sociálnímu vyloučení, šikaně a diskriminaci. To potom může vést k nízkému sebevědomí, depresím a poruchám příjmu potravy.
Jaká by měla být ideální hmotnost? Zde je několik příkladů
Ideální hmotnost dítěte podle věku a výšky závisí na mnoha faktorech, zejména na pohlaví dítěte a jeho individuálním růstovém vzorci. K určení, zda je hmotnost dítěte ve zdravém rozmezí, zdravotníci obvykle používají růstové nebo percentilové grafy.
Tyto grafy porovnávají hmotnost, výšku a obvod hlavy dítěte s typickými hodnotami pro děti stejného věku a pohlaví. Na druhou stranu existují určité statistické normy, které mohou alespoň orientačně napovědět něco o tom, zda je dítě pro svůj věk, pohlaví a výšku ve zdravém rozmezí hmotnosti, nebo zda je naopak již ohroženo obezitou.
Pokud máte doma holčičku, které je 5 let a měří 110 cm, její ideální váha by se mohla pohybovat mezi 15 kg a 18 kg, ale opět v závislosti na typu postavy.
Ideální váha chlapce ve věku 8 let a 128 cm by mohla být například mezi 20 kg a 26 kg, ale i zde záleží například na metabolismu nebo úrovni fyzické aktivity. O 2 roky starší chlapec s výškou 140 cm by měl mít mezi 28 kg a 35 kg.
Pro dívku ve věku 12 let a výšce 150 cm statistiky uvádějí jako optimální hmotnost někde mezi 35 kg a 45 kilogramy. V tomto věku však nastupuje puberta, pro kterou jsou charakteristické růstové fáze, které rovněž závisí na genetických predispozicích. V každém případě platí, že tyto údaje jsou pouze orientační a nejlepší je vždy navštívit dětského lékaře.
