Česko je v celkové proočkovanosti své dospělé populace na chvostu Evropské unie. Dlouhodobě nízká proočkovanost oproti ostatním unijním státům je u dospělých starších 18 let zejména u chřipky či klíšťové encefalitidy. Naopak rostoucí trend je patrný u mladé generace, která se nechává očkovat proti infekci lidského papilomaviru (HPV). Na důležitost očkování upozorňuje Světový vakcinační týden, který se letos koná mezi 24. až 30. dubnem.
Z dostupných dat vyplývá, že proočkovanost v ČR v posledních letech postupně klesá u všech povinných očkování, obdobný trend můžeme sledovat i u vakcín doporučených. To může mít do budoucna vážné dopady v tom, že se některá infekční onemocnění mohou vrátit.
„Pandemie covidu-19 potvrdila, že očkování má smysl. Zapomínat by na sebe neměli zejména dospělí, kteří často věnují větší pozornost svým dětem než sami sobě. Vakcinace pomáhá zmírnit dopady potenciální krize na veřejné zdraví a má i významný socioekonomický rozměr. Díky tomu, že je očkovaný člověk dobře chráněn před nemocí, může stále aktivně žít a pracovat,“ říká výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Mgr. David Kolář.
Jak vakcíny účinkují, je vidět na onemocněních, která téměř nebo zcela vymizela a proti nimž se očkuje. Jde například o virové infekční polio (dětskou obrnu), nižší výskyt záškrtu, tetanu, zarděnek nebo hemofilové nákazy typu b (Hib). Vysoká proočkovanost přispívá ke kolektivní imunitě a nepřímo chrání rizikovou populaci. Díky očkování také dochází k prevenci závažných, například onkologických onemocnění, i úspoře nákladů na léčbu ze státního zdravotního rozpočtu.
Řada nemocí, proti nimž existuje očkování, ale ještě zcela nevymizela. Jedná se například o černý kašel, závažné pneumokokové infekce, spalničky, příušnice nebo sezonní chřipku, na níž se očkuje pouze kolem 5 až 8 procent Čechů. Světová zdravotnická organizace (WHO) přitom doporučuje až 75procentní proočkovanost rizikové populace.
Pozitivní čísla naopak aktuálně ukazuje očkování proti HPV viru, který je nejčastěji pohlavně přenosnou infekcí způsobující genitální bradavice nebo zhoubné nádory. „Některá očkování se i po propadu během epidemie covid-19 vrátila k růstu, například očkování proti HPV u dívek i chlapců, jiná zůstala na stejné úrovni, například očkování proti chřipce. Pozitivní zprávou je, že epidemie (covidu-19) nezpůsobila žádný význam propad v proočkovanosti populace dětí i dospělých,“ říká ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) prof. RNDr. Ladislav Dušek, PhD.
Právě proočkovanost proti HPV viru se mezi třináctiletými dívkami drží několik let na podobné úrovni. Zatímco v roce 2012 byla na 75,6 procentech, v roce 2016 poklesla na 63,1 procento a poté začala opět pozvolna růst. V roce 2021 činila 69,2 procenta. Proočkovanost třináctiletých chlapců dynamicky stoupá od roku 2017, kdy jich bylo 15,8 procent, až k roku 2021 s 42,5 procenty. Za rovněž uspokojivou lze označit u dětí proočkovanost hexavakcínou (95,2 % – r. 2022) a mírně se zvyšuje proočkovanost proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím (MMR vakcína, 94,4 %).
V Česku je hlášen stále nejvyšší počet onemocnění klíšťovou encefalitidou ze všech zemí Evropské unie, proočkovanost je ze všech endemických států nejnižší. V roce 2020 byla proočkovanost proti klíšťové encefalitidě pouze 33procentní, zatímco v sousedním Rakousku se díky devadesátiprocentní proočkovanosti podařilo snížit počty onemocnění na desítky případů. Stejně tak klesá proočkovanost proti pneumokokům v rizikové skupině seniorů starších 65 let (24 %).
„Státní zdravotní ústav (SZÚ) bude i nadále věnovat velkou pozornost významným infekčním onemocněním. K těmto jsou zpracovávána hodnocení trendů a na základě hodnocení epidemiologické situace může SZÚ doporučit změny v očkovacím kalendáři dětí a dospělých. Z hlediska nemocí preventabilních očkováním se jedná o přeočkování u záškrtu, tetanu, pertuse a přenosné dětské obrny a zvýšení proočkovanosti zejména proti chřipce a klíšťové encefalitidě," doplňuje ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.
Aktuální Dětský očkovací kalendář hrazeného očkování v ČR je dostupný na stránkách České vakcinologické společnosti – vakcinace.eu. Aktuální očkovací kalendář pro dospělé najde veřejnost na tomto webovém odkaze ČLS JEP.
Jaká jsou doporučená očkování při cestách do ciziny
Lidé by se měli v dospělosti očkovat, protože jejich imunitní systém slábne a vakcinace může zabránit vzniku závažného průběhu onemocnění a dalších komplikací. Kromě nemocí, které se vyskytují v evropském prostoru, je důležité také očkování proti infekčním nemocem při cestování do zahraničí. Toto očkování poskytují střediska očkování a cestovní medicíny po celé republice. Očkují každého jedince podle individuálního plánu a odhadu rizika získání přenosného onemocnění. Vakcinace se přitom musí zahájit v předstihu a dodržet odstupy mezi jednotlivými aplikacemi.
Nejčastěji doporučovaná očkování při cestách do zahraničí:
- žloutenka typu A a B
- cholera
- vzteklina
- přenosná dětská obrna
- klíšťová encefalitida
- japonská encefalitida
- meningitida
- břišní tyfus, záškrt
- chřipka
Vakcíny jsou účinné a bezpečné
Vakcíny, obdobně jako všechny moderní léčivé přípravky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením a podle mezinárodně platných pravidel Správné klinické praxe pod kontrolou odborníků a lékařů. Registraci vakcíny před příchodem na trh posuzují nezávislé regulační autority, v Česku je to Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje tři fáze testování. Bezpečnost, kvalita i dávkování jsou u nich důkladně prověřeny.
