Nemoci horních cest dýchacích u dětí

Akutní rýma s kýcháním a kašlem patří k nejčastějším akutním infekčním onemocněním nejen u dětí, protože se náš organismus neustále setkává s bakteriemi a viry.

PL4/2010

Vzhledem k všudypřítomnosti virů a bakterií se běžná nachlazení vyskytují po celý rok. Především však na podzim a v zimě dochází ke zvýšenému počtu akutních virových onemocnění dýchacích cest, tj. nachlazením a chřipkám, zejména v dětském kolektivu školek a škol.

Co jsou horní cesty dýchací?

Právě také při nachlazení a chřipce dochází k onemocnění horních cest dýchacích, to znamená, že dojde k zánětlivému postižení, tj. i otoku sliznic horních cest dýchacích, tedy cesty od nosu a hrtanu až na úroveň rozdělení průdušnice na levou a pravou hlavní průdušku. Dále již pokračují dolní cesty dýchací – k nim patří jednotlivé průdušky, průdušinky a plicní sklípky. Z pohledu nemocného spočívá hlavní rozdíl mezi infekcemi způsobenými viry a bakteriemi ve způsobu jejich léčby. Bakterie jako buněčné organismy reagují i na léčbu antibiotiky, u virů – nitrobuněčných parazitů – je léčba zaměřena především na odstranění příznaků nemoci.

Antibiotika prostě proti virům nepůsobí. Protože virů vyvolávajících onemocnění horních cest dýchacích je mnoho druhů, mohou se bohužel různé virové infekce během jedné sezony opakovat. Při výčtu onemocnění horních cest dýchacích můžeme začít akutní infekční rýmou, která patří – v začátku onemocnění jako virový infekt s projevy pocitů svědění, ucpání nosu, bolestí v krku a hlavy – k běžnému nachlazení.

Akutní infekční rýmy patří k nejčastějším onemocněním v dětském věku, a protože sliznice dutiny nosní a vedlejších dutin nosních tvoří jeden funkční celek, může se běžná rýma komplikovat zánětem vedlejších dutin nosních. Proto doporučujeme u rýmy trvající déle než pět až sedm dnů a spojené s bolestí hlavy, hustým sekretem z nosu anebo ucpaným nosem, případně otokem kolem očí či zarudnutím a zdvojeným viděním, ihned kontaktovat lékaře.

U malých kojenců či batolat bývá rýma spojena s celkovými příznaky, jako je teplota, nevůle, dráždivý kašel a v důsledku nosní obstrukce i potížemi s výživou dítěte. Často také může dojít k zánětu středního ucha spojenému většinou s bolestivostí zejména v noci a ráno a s teplotou. Proto je důležité odsávat hleny alespoň dvakrát denně ráno a před spaním, aby mohly děti klidněji spát a lépe dýchat. Kapky do nosu je možno podávat po odsátí současně s lehkými antihistaminiky, která by měla snížit otok sliznice dýchacích cest. Při bolestech uší podáváme analgetika pro děti. Je však třeba zdůraznit, že dítě s podezřením na zánět středouší vyžaduje vždy kontrolu u lékaře. Příčin rýmy u dětí je řada, uvádí se však, že až padesát procent je také způsobeno alergií. Proto při déletrvající rýmě, případně se sezonními obtížemi nebo s dalšími alergickými symptomy (ekzém, záněty spojivek), je vhodné diagnózu potvrdit specifickým alergologickým vyšetřením. Při opakovaných rýmách spojených s chrápáním a dýcháním s otevřenými ústy je třeba navštívit specialistu ORL, který by měl zkontrolovat velikost tzv. nosní mandle. zánět hltanu a angína

Akutní zánět hltanu se projevuje bolestmi v krku, teplotami, později i rýmou s kašlem a může být někdy spojen i s akutním zánětem krčních mandlí (tzv. tonzilitidou). Původcem vzniku angíny (tj. zánětu lymfoepiteliální tkáně hltanu) jsou viry i bakterie nebo vzácně mykotické infekce, a tedy ne vždy je nutno ji léčit antibiotiky. Pokud zánět postihuje celou oblast hltanu, jedná se o tonzilofaryngitidy. Forma počínajícího zánětu se projevuje zarudnutím a otokem tkáně v hltanu i mandlích, většinou při bolestivosti a vyšších teplotách.

V této fázi je třeba klidový režim, dostatek tekutin, léky na teplotu i bolest (antipyretika, analgetika), případně kloktadla – lokální dezinficiencia.
Klasická lakunární angína – nejčastější forma angíny – je hlubší zánět patrových mandlí (vznikají tzv. povlaky a čepy na mandlích) a je způsobena velmi často tzv. beta-hemolytickým streptokokem. V tomto případě je namístě cílená antibiotická terapie. Je však třeba upozornit na to, že každý zánět se postupně rozvíjí a není možno ihned při začátku potíží jasně rozpoznat, že se jedná o klasickou lakunární angínu, způsobenou streptokokem a vyžadující tedy antibiotika. Takže by rodiče měli mít trpělivost a přijít případně na kontrolní vyšetření nejlépe do tří dnů, aby byla diagnóza onemocnění jasná.

Laryngitida

Náhle vzniklý kašel má většinou na svědomí laryngitida neboli zánět sliznice mezi hlasivkami v hrtanu. Tento kašel přepadne dítě většinou v noci. Dítě začne chraptět a v noci se rozkašle, někdy se nemůže ani řádně nadechnout pro otok sliznice. Nemusí mít ani rýmu, ani teplotu, které se většinou přidají až později. Pokud není rodič poučen, nezná průběh nemoci, je namístě navštívit ihned dětského lékaře či pohotovost. Předtím je důležité, aby dítě dýchalo chladný a vlhký vzduch, který působí na otok hrtanu příznivě. To znamená otevřít okna, anebo dýchat vzduch z mrazicího boxu v ledničce. Dalšími opatřeními jsou léky proti kašli a někdy antihistaminika. Nejúčinněji působí kortikoidy, léky proti zánětlivému otoku, které však indikuje pouze ošetřující lékař.

Laryngitidou trpí většinou děti přibližně do pěti let věku, jedním z důvodů je poměrně úzká hlasivková štěrbina. Jedná se převážně o virové onemocnění, které nevyžaduje antibiotika, avšak může se často opakovat. Drsný dávivý kašel se postupně mění ve vlhký a je pouze třeba usnadnit vykašlávání pomocí tzv. mukolytik a dostatkem tekutin.

Podobně akutní tracheitida (neboli zánět průdušnice), která je způsobena viry a suchým kašlem, trápí zejména v noci, neboť v horizontální poloze se stupňuje prokrvení sliznice a tím i kašel, a nemocný si proto sedá. Současně mohou kašel provázet i teploty. Při nezlepšení stavu nemocného do tří dnů kontaktujte raději lékaře, neboť i původně virové onemocnění se může komplikovat bakteriální infekcí.


O autorovi: Připravila: MUDr. Irena Bumbová

Ohodnoťte tento článek!