Aktivní život seniorů

Jak senioři tráví svůj volný čas? Dělají ve svém volnu i něco pro své zdraví? Zajímají se o dění kolem sebe, ve světě, nebo je to nezajímá? Mají zájem o další vzdělávání? Využívají možnosti nabízených aktivit v klubech důchodců a centrech seniorů? Co jim dává chuť do života? Nejen tyto, ale i jiné otázky byly součástí dotazníku, kterým autorka oslovila 200 seniorů.

… Mnoho mladých lidí si myslí, že když se člověk překlene přes pomyslnou věkovou hranici, která ho posune do seniorského období, stáhne se do ústraní, „sedí doma a vzpomíná na staré časy“.

SUMMARY How do seniors spend their free time? Do they do something for their health? Are they interested in what is happening in their neighborhood and in the world? Are they interested in education? Do they take advantage o activities that are offered to them through various pensioner clubs or centers? What gives them the motivation and energy to live? These and many others were the questions that the author of this article included in her questionnaire and gave to 200 seniors to fill in. Many young people think that when a person reaches certain age he/she will authomatically withdraw himself from the society, will “stay at home and think about the old times”.

Jak senioři tráví svůj volný čas? Dělají ve svém volnu i něco pro své zdraví, ať už psychické či fyzické? Zajímají se o dění kolem sebe a ve světě, nebo je to nezajímá? Mají zájem o další vzdělávání? Využívají možností nabízených aktivit v klubech důchodců a centrech seniorů? Co jim dává chuť do života?

Nejen tyto, ale i jiné otázky jsme zapracovaly do dotazníku, na který odpovědělo 188 osob seniorského věku, žijících jak ve velkém městě, tak na malém městě či vesnici. Soubor respondentů tvořilo 69 % žen a 31 % mužů; 49 % seniorů bydlelo ve vlastním domě a 51 % jich bydlelo v některém ze sociálních zařízení, ať již se jednalo o dům s pečovatelskou službou, domov seniorů či jiné zařízení.

Mnoho mladých lidí si myslí, že když se člověk překlene přes pomyslnou věkovou hranici, kdy se z dospělého jedince stává senior, stáhne se do ústraní, sedí doma a vzpomíná na „staré časy“, dění kolem něj a kultura ho nezajímají, a když má dobrou náladu, věnuje se vnoučatům.
Za cíl výzkumu jsme si stanovily zjistit, zda se touhy a potřeby seniorů skutečně omezují pouze na tyto činnosti, jak si mladší generace většinou myslí.

Soubor a metodika

Našeho výzkumu se zúčastnilo 188 respondentů, z nichž 19 % bylo ve věku 60 let a méně, 28 % bylo ve věkové kategorii 61-70 let, 32 % v kategorii 72-80 let a 21 % bylo ve věku 80 let a více. Čímž můžeme říci, že jsme plně pokryly všechny věkové kategorie stáří.
V tabulkách uvádíme některé ze sledovaných ukazatelů. Získané údaje byly statisticky vyhodnoceny pomocí testu dobré shody (chí-kvadrátu), testu o parametru binomického rozdělení, data byla převedena do procent a dané soubory jsme vzájemně porovnávaly.

Výsledky

V mnoha publikacích se dočítáme, že senioři by měli aktivně cvičit pravidelně alespoň jednou denně – pro zlepšení své fyzické kondice i často chronických onemocnění.
Jaká je ale skutečnost? Jak často senioři cvičí a jaký to má vliv na jejich zdraví? Naším výzkumem jsme zjistily, že 43 % seniorů skutečně pravidelně 1krát denně cvičí, 18 % seniorů cvičí pravidelně několikrát do týdne, pravidelně jednou za týden cvičí 8 % seniorů a 31 % seniorů sice cvičí, ale nepravidelně. (tab. 1)

Tabulka1: Aktivní cvičení (v %)

Zajímavé však je, že tělesná aktivita nepřináší seniorům pouze klady ve vztahu k jejich fyzické kondici či stavu chronických onemocnění; 53 % seniorů uvádí, že jim pohyb zlepšuje i náladu a u 31 % zlepšuje i paměť a myšlení. Je také zajímavé, že 7,9 % seniorů žijících v sociálním zařízení říká, že je pohybová aktivita nijak neovlivňuje, oproti 2,1 % seniorů žijících ve vlastním bytě. (tab. 2) Když jsme se respondentů zeptaly na to, kterou pohybovou aktivitu provozují, více než polovina, tedy 77,1 %, respondentů odpověděla, že provozují procházky, pak následovala jízda na kole či rotopedu s 23,9 % a plavání s 18,6 %. Pohybové aktivity jako jóga, aerobik, práce na zahradě či kalanetika se mezi seniory moc neuchytily. Nejspíše v tom, jakou pohybovou aktivitu si senioři zvolí, hraje také velkou roli finanční dostupnost. Zatímco tolik preferované procházky jsou zadarmo, a navíc na dosah ruky, kalanetika, jóga či aerobik se musí platit a často jsou mimo dosah.

Tabulka 2: Jak vás ovlivňuje pohybová aktivita? (v %)

Stejně jako pohybová aktivita je i další vzdělávání seniorů důležitou součástí jejich aktivního života. Vzdělávat se, či ne, to je otázka. Vždyť i jedno moudré přísloví říká: „Nevědomost není hanba, ale hanba je, když znalost odmítneš.“ A i když to některým seniorům nemyslí tak rychle jako mladým lidem, proč by se i oni nemohli dále vzdělávat? Když jsme se seniorů zeptaly, jestli si myslí, zda je důležité, aby se dále vzdělávali, 64 % jednoznačně odpovědělo, že ano, 28 % seniorů nevědělo či ještě nebylo rozhodnuto a pouze 8 % seniorů odpovědělo záporně.

Když jsme se ale dotazovaly, zda se v současné době nějak vzdělávají, 72 % seniorů odpovědělo ne a pouze 28 % jich volilo odpověď „ano“. Stálo by za úvahu, proč tomu tak je. Proč, i když si 64 % seniorů myslí, že další vzdělávání je pro ně důležité, se jich opravdu aktivně vzdělává jen 28 %? V čem je chyba? Je snad málo možností kde se vzdělávat, nebo se nevyučují oblasti, o které by měli senioři zájem, nebo se snad jen seniorům nechce nikam chodit? (tab. 3) Na otázku „Co dává seniorům chuť do života?“ dotazovaní senioři odpověděli celkem jednoznačně. Pro 81 % seniorů je to rodina, následují přátelé a víra.

Tabulka 3

Závěr

Z uvedených výsledků vzešlých z ankety provedené mezi širokou a různorodou skupinou seniorů jasně vyplývá, že dosažením seniorského věku není vždy nutné rezignovat na společenský život, jaký jsme do té doby vedli. Pochopitelně výjimku tvoří lidé, které omezují zdravotní potíže, ale většina našich seniorských spoluobčanů již umí svůj čas aktivně využít.

V tomto směru jsme již ušli velký kus cesty, a to se možnosti, jak svůj čas aktivně využít i ve vyšším věku, stále zlepšují. Lidé si stále častěji a intenzivněji uvědomují, že k tomu, aby kvalitně a plnohodnotně prožili i svoji seniorskou etapu života, se musí nejen aktivně věnovat svému pohybovému aparátu, ale že je nutné rozvíjet i své duševno. Nasvědčuje tomu i stále vzrůstající zájem o studium, ať už individuální nebo na univerzitách třetího věku, které se těší stále větší oblibě.
A tak, i když u 81 % dotázaných seniorů je stále na prvním místě rodina (což by ale dozajista byla nejčastější odpověď na tuto otázkou i u mladší cílové skupiny), je z provedeného výzkumu jasné, že život seniorů je rozmanitý a nabízí velkou škálu možností, jak jej aktivně prožít. A naši senioři toho umí stále lépe a lépe využít.


O autorovi: Markéta Horňáková, Mgr. Vlasta Martínková, Interní klinika IPVZ, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín (matulka.hornakova@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!