Algoritmus ABCDE

10. 12. 2010 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Kardiopulmonální zástava není náhlá příhoda, neboť ji lze do velké míry předvídat. Z 80 % předchází kardiopulmonální zástavě několikahodinové zhoršení stavu pacienta – varovné signály jako hypoxie či hypotenze mohou být přehlédnuty a nedostatečně léčeny.

SOUHRN: Příspěvek popisuje jednoduchý postup základního vyšetření pacienta, který by měl mít vžitý každý zdravotník, ať již intenzivista, záchranář nebo sestra na standardním oddělení. Zvládnutí algoritmu ABCDE umožňuje zdravotníkům včasné rozpoznání život ohrožujícího stavu a rychlé poskytnutí adekvátní pomoci.
Klíčová slova: algoritmus ABCDE, zástava dechu, srdeční zástava, hypoxie, hypotenze, celkové vyšetření

SUMMARY: The article describes a simple algorithm of initial patient examination that should be known to all healthcare workers be it an intensive care staff, paramedic, or a nurse at a standard unit. Knowing algorithm ABCDE will allow for early detection of lifethreatening conditions and rapid response.
Key words: algorithm ABCDE, pulmonary arrest, cardiac arrest, hypoxia, hypotension, complete assessment


Vše souvisí se vším – třepotání křídel českého motýla souvisí se zemětřesením v Číně – systémy: respirační, kardiovaskulární a nervový jsou vzájemně provázány a náš algoritmus se zabývá právě jimi. Nemusíte se obávat složitého teoretického pojednání – jedná se pouze o základní, ale důležité vyšetření, které může pacientovi zachránit život. Sestra, která se stará o svého pacienta a je s ním v kontaktu po celou svou 12hodinovou službu, je také většinou první, která rozpozná zhoršení jeho zdravotního stavu. Lékař by měl být vždy nablízku, ale sestra, která je pacientovi nejblíže, musí být schopna jeho stav správně zhodnotit a je-li třeba, učinit i základní – život zachraňující – kroky.

Algoritmus

Znalost vyšetřovacího algoritmu ABCDE již pomohla zachránit život nejednoho pacienta, a to je důvod, proč je třeba připomínat jeho význam a užitečnost. Zkratka ABCDE představuje zde symbol „zdravotnické gramotnosti“, což znamená, že krok za krokem popisuje primární postup vyšetření postiženého, které je nezbytné pro záchranu lidského života. Jedná se o počáteční písmena anglických slov: A (airway), B (breathing), C (circulation), D (disability), E (exposure).

Airway – dýchací cesty

Prvním krokem ke zjištění stavu nemocného je zhodnocení průchodnosti dýchacích cest (DC). Je to jednoduché – pokud je pacient schopen mluvit, tak jsou jeho DC nepochybně průchodné. Zanedlouho po zástavě dechu nastává i ztráta vědomí. V případě, že pacient nedýchá, voláme ihned pomoc. Příčinou zástavy dechové aktivity může být obstrukce DC cizím tělesem, otok, trauma, infekce, alergická reakce atd.

Vyšetření dutiny ústní: Zjišťujeme příčinu zástavy dechu – co obstruuje DC postiženého (zvratky, krev, cizí těleso, poranění) – a snažíme se o jejich opětovné zprůchodnění (odsátí, odstranění cizího tělesa apod.). Základním jednoduchým způsobem, který v mnoha případech vede ke zprůchodnění DC, je tzv. Esmarchův trojitý hmat, častěji známý pod označením trojitý manévr (předsunutí dolní čelisti, otevření úst a mírný záklon hlavy). Pokud se nám tímto způsobem nepodaří DC zprůchodnit, přistoupíme k použití orofaryngeálního či nosního vzduchovodu (airway) – velikost vzduchovodu určíme změřením vzdálenosti od dutiny ústní k uchu. Následuje podání kyslíku obličejovou maskou (15 l O2 za minutu), případně použití ambuvaku – opět zhodnotíme průchodnost dýchacích cest. Při přetrvávající nedostatečné průchodnosti dýchacích cest je nutný progresivní zásah (inhalace nebulizovaného adrenalinu pro snížení otoku sliznic, intubace, tracheotomie, invazivní plicní ventilace).

B – breathing – dýchání

Příčinou selhání dechu může být akutní astmatický paroxysmus, plicní edém, tenzní pneumothorax, CHOPN (chronická obstrukční plicní nemoc), ARDS (angl. acute respiratory distress syndrome – syndrom dechové tísně), infekcesepse, vyčerpání pacienta.
Při sledování dechové aktivity monitorujeme počet a hloubku dechů (eupnoe: u dospělých 12–20/min.), pohyby hrudníku, pulzní oxymetrie (norm. 97–100 %), auskultace dýchání. Při ztíženém dýchání pacienta posadíme, čímž zabráníme případné aspiraci a zlepšíme mechaniku dýchání. Pro podporu dýchání přikládáme vždy kyslíkovou masku nebo použijeme ambuvak.

C – circulation – krevní oběh

K poruchám cirkulace v urgentní medicíně dochází nejčastěji v důsledku hypovolemie (hemoragie, kardiogenní příčina). Hlavním indikátorem je prohlubující se hypotenze.
Pohledem zhodnotíme barvu kůže, kapilární návrat (měl by být rychlejší než 2 vteřiny), teplotu pokožky (orientačně – pohmatem), změříme krevní tlak (systola by měla být nad 100 mmHg) a v případě zavedeného permanentního močového katétru (PMK) posoudíme hodinovou diurézu (norm. 0,5 ml/kg/hod.).

Zajistíme periferní žilní katétr, přičemž odebereme vzorky na vyšetření krevního obrazu, koagulace, biochemie (především ionty, urea, kreatinin, ALT, AST, CK, CK-MB, troponin atd.), vzorek pro tranzfuzní stanici na objednávku krve a případně i vzorek na mikrobiologické vyšetření. Podáváme infuzní přípravky (koloidy, krystaloidy) k vylepšení objemu krve – po dobu 5 až 10 minut 500–1000 ml roztoku. Jestliže je pacient v kardiálním selhání, snížíme objem roztoku na 250 ml. Pokud máme k dispozici arteriální přístup, odebereme i vzorek na vyšetření krevních plynů (ASTRUP).
Monitoring srdeční frekvence a krevního tlaku provádíme každých 5 minut (sledujeme známky nastupujícího hypovolemického šoku). Pokud se krevní tlak nezlepšuje a systolický tlak nedosahuje 100 mmHg, opakujeme podání infuzního roztoku. Pokud hypotenze přetrvává, lze zvážit nasazení inotropik (léky podporující kontraktilitu srdečního svalu) nebo vazopresorů (látky způsobující vazokonstrikci a tím zvýšení krevního tlaku), např. adrenalin, noradrenalin, dobutamin.
Vyskytují-li se u pacienta současně i bolesti na hrudi, natočíme EKG záznam a zvážíme další postup – podání kyslíku, nitroglycerinu, opiátů atd.

D – disability – vědomí

Příčinou poruchy vědomí může být hypoxie, tedy nedostatečné množství nebo distribuce kyslíku ve tkáních, cerebrální hypoperfuze, vliv sedativ nebo analgetik a různé intoxikace.
V tomto případě provádíme monitoring stavu vědomí pacienta pomocí stupnice GCS (Glasgow Coma Scale) nebo metodou AVPU – Alert (při vědomí – odpovídá adekvátně), Voice (reaguje na hlas – otázku), Pain (reaguje na bolestivé podněty), Unresponsive (nereaguje na žádné podněty). Dále si všímáme stavu zornic (velikost, symetrie a reakce na osvit), zjišťujeme hladinu krevního cukru – pokud je glykemie nižší než 3 mmol/l, podáváme intravenózně 50 ml 10% glukózy. Pokud je pacient v bezvědomí, ukládáme jej do stabilizované polohy.

E – exposure – celkové vyšetření

Posledním bodem algoritmu ABCDE je celkové vyšetření pacienta „top to toe“, tedy od „hlavy k patě“. Soustředíme se na případná poranění, pooperační rány, drény, tetování. Dále změříme tělesnou teplotu a prostudujeme chorobopis pacienta. Mezi následující kroky zahrneme rtg vyšetření srdce a plic (+ další podle stavu a potřeby), ultrazvukové vyšetření, případně přemístění pacienta na jednotku intenzivní péče či přípravu k operaci.
Po celou dobu musíme pečlivě vést pacientovu dokumentaci, která v dalších fázích léčení usnadní péči o pacienta a případně i jeho předání do jiného zdravotnického zařízení.

Závěr

Vyšetření pomocí algoritmu ABCDE by nemělo trvat déle než 2 minuty a po jeho dokončení by měl mít pacient bezpečně zajištěné dýchací cesty a krevní oběh. V tomto postupu vyšetření a zajištění pacienta jsou školeny všechny sestry ve Velké Británii a na základě něho jednají i lékaři. ABCDE algoritmus je klíčem ke správnému zhodnocení stavu nejen u pacienta ve zhoršeném zdravotním stavu, ale i stabilizovaného.


O autorovi: Sylvie Matlochová, Zdeněk Matloch Critical Care Unit, Torbay Hospital, Torquay, Velká Británie (spikova@seznam.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?