Epilepsie a epileptické záchvaty

Epilepsie je chronické postižení mozkové tkáně, které se projevuje opakovanými záchvaty různého charakteru. Dochází ke změnám v oblasti prožívání, uvažovaní a chování, motorických projevů, často i k poruchám vědomí. Klíčová slova: epilepsie, záchvat, psychické změny, mozková tkáň

SUMMARY Epilepsy is a chronic disease of brain tissue which is associated with seizures of various types. There are changes emotional, behavioral and cognitive changes. Movement and level of consciousness is also changing. Key words: epilepsy, seizure, psychological changes, brain tissue

Epileptický záchvat vzniká jako následek abnormálních, nadměrných výbojů mozkových buněk, které se šíří i do ostatních částí CNS a mohou způsobit až generalizovanou poruchu jeho funkce (křeče, poruchu vědomí). Příčiny vzniku epilepsie jsou různé, často může jít o genetickou dispozici nebo následky poškození mozku. U dětí se epileptické záchvaty vyskytují častěji, protože v dětském věku je vyšší pohotovost reagovat epileptickým záchvatem. Větší četnost záchvatů je dána nezralostí CNS. Epilepsií trpí přibližně 2 % dětí. V dospělé populaci je epileptiků pouze 0,5 %.

Dělení z hlediska etiologie

Idiopatické, geneticky podmíněné záchvaty: Nemají přesnou příčinu, může jít o velmi malé ložisko. Podstatou může být dědičně podmíněná neuronální abnormalita, narušená funkce neuronální membrány. Tato forma epilepsie začíná mezi 2. až 14. rokem.
Symptomatické záchvaty: Jejich příčina je známá a jejich ložisko, které tvoří určitý počet poškozených neuronů, je lokalizováno. Tyto záchvaty jsou často způsobeny v důsledku traumatu, infekce, nádorového onemocnění. Vnější vlivy mohou působit jako tzv. spouštěče, např. nadměrná únava, spánkový deficit nebo fotostimulace, emočně náročná stresová situace.

Typy epileptických záchvatů

Epilepsie je souhrnné označení pro různorodou skupinu onemocnění, jejichž společným znakem je výskyt záchvatů. Pro charakteristiku epilepsie bývá rozhodující typ záchvatu. Ten závisí na způsobu postižení mozkové tkáně. Může být ovlivněn i věkem, tzn. aktuální zralostí CNS.
1. Parciální záchvaty: Vznikají v ohraničené oblasti mozku, v tzv. ložisku. Ložiska mají různý charakter, mohou se projevovat specifickými motorickými, senzorickými, senzitivními, vegetativními nebo psychickými příznaky. Parciální záchvaty dále dělíme na jednoduché parciální záchvaty bez narušení vědomí a paměti, které se projevují izolovanými, specifickými projevy, např. jacksonské záchvaty, které jsou charakteristické motorickými příznaky, a komplexní záchvaty s částečnou poruchou vědomí, při kterých je postižený jedinec schopný stát, ale není schopen odpovídat na otázky. Tento typ je označován jako psychomotorický záchvat. Začíná ložiskovými projevy a postupně se rozšíří. Tyto záchvaty jsou typické pro období dětství a jejich projevy mohou být pestré – zkreslené vnímání, narušení orientace, pocity nereálnosti.

2. Generalizované záchvaty: Vznikají na základě komplexního, bilaterálního narušení korových funkcí. Postihují vědomí i motoriku. Absence záchvatu – typický je krátký výpadek vědomí, trvající pouze 10 až 20 vteřin, který okolí může vnímat jako pouhý výkyv pozornosti. Tento typ záchvatu může být doprovázen motorickými projevy (záškuby svalů). Frekvence tohoto typu záchvatu je značná, může se opakovat vícekrát za den.
Tonicko-klonické záchvaty (dříve označované jako grand-mal) – jsou spojeny s bezvědomím, pádem v důsledku ztráty svalového tonu (tonická křeč), kontrakcemi svalů končetin, trupu, hlavy (klonická křeč), často i inkontinencí, někdy dochází k pokousání jazyka. Může jim předcházet aura, po záchvatu bývá pacient dezorientovaný, unavený, spavý.
Akinetické záchvaty – mohou se projevovat v dětství, jsou spojeny s krátkou úplnou ztrátou vědomí a svalového tonu, dítě náhle padá.

Průběh onemocnění a prognóza

Krátkodobé, dočasné změny psychiky: Epilepsii mohou doprovázet psychické změny v období před záchvatem – dráždivost, labilita nálad, horší soustředěnost. Bezprostředně před záchvatem se může objevit „aura“, kdy se mění krátkodobě prožívání a vnímání. Epileptický záchvat je náhlé, prudké zatížení nervové soustavy nemocného, doprovázené pocity dezorientace, je narušeno vnímání, mohou se objevovat halucinace a iluze. Mezi psychické nápadnosti v období po záchvatu patří mírná dezorientace, obtíže v soustředění, pozornosti, zpomalenost nebo nepřiměřené reakce.

Trvalejší změny v psychice: Sem patří změny primární, které jsou vyvolané onemocněním samotným, a sekundární důsledky, což jsou vedlejší účinky medikamentózní léčby (únava, ospalost, snížení celkové aktivity, apatie, omezení pozornosti a paměti). Psychické změny podmíněné epilepsií: Mezi tyto změny patří dráždivost, impulzivita, emoční labilita, změny poznávacích procesů, menší pružnost myšlení. Epilepsie má nepříznivý vliv na funkce paměti a pozornosti. Mohou se také objevovat poruchy řeči – receptivní dysfázie (potíže s porozuměním řeči), expresivní dysfázie (narušení schopnosti se tímto způsobem vyjadřovat); a také změny chování – hyperaktivita, celkový útlum, bradypsychismus (celkové zpomalení).
Prognóza onemocnění závisí na závažnosti stavu a dodržování léčby. Ve většině případů lze vhodně zvolenou léčbou záchvaty alespoň zmírnit, eventuálně je zcela odstranit.


O autorovi: Lenka Juříková, DiS. Krajská nemocnice T. Bati, Zlín (Lenka. Blaha@seznam.cz)

Ohodnoťte tento článek!