Informovanost a postoje budoucích zdravotnických pracovníků k soláriím a solárním studiím

Na vzorku 220 studentů – budoucích zdravotnických pracovníků – autoři zjišťovali úroveň vědomostí a postoje k problematice solárií a solárních studií jako umělého zdroje ultrafialového záření (UV záření), charakteru ultrafialového záření, jeho fyzikální povahu a účinky na lidský organismus.

Dále zkoumali znalost způsobů používání ochranných prostředků při expozici umělému zdroji UV záření.

SUMMARY The authors were studying 220 students of healthcare professions and their level of knowledge and attitude towards solariums and solar studios with artificial UV radiation, the character of the radiation, its physical features and effects on the human body. They also studied whether the students know ho to use the protective equipment during exposition to UV radiation.

Problematika škodlivosti slunečního záření a UV radiace se v posledních letech stala velmi aktuálním tématem. Uvědomění si hrozícího nebezpečí a nezbytnosti dostatečné ochrany před UV zářením z přirozených i umělých zdrojů může zabránit pozdějším zdravotním problémům. Lidé však nadále neberou toto varování vážně. Velká část se domnívá, že opálené tělo je známkou zdraví, krásy a výrazem tělesné zdatnosti. Opálená kůže je stále chápána jako elegantní a krásná.

Vše začalo na přelomu 19. a 20. století v době Coco Chanel, jejíž tělo inspirovalo ostatní ženy, aby se také odhalily a vystavily pokožku slunci. Nadměrná expozice UV záření, ať už slunečnímu nebo v soláriu, však může mít vážné zdravotní následky. Dlouho se spekulovalo o tom, že opalování UV zářením ze solárií je bezpečnější než opalování na slunci, ale práce uveřejněná v prestižním medicínském časopise Lancet Oncology v srpnu 2009 jednoznačně potvrzuje, že UV záření z umělých zdrojů se řadí do kategorie kancerogenů pro člověka. Situaci ztěžuje nedostatek informací o způsobu kontroly solárních zařízení, nejasnosti v předpisech, ale i nedostatek přístrojů vhodných na měření UV záření v soláriích. I přestože je v provozovně umístěn seznam zdravotních kontraindikací opalování, obslužný personál často nedokáže tyto informace odborně vysvětlit. Lze předpokládat, že v budoucnosti bude ve spolupráci s dermatology vydán aktualizovaný verifikovaný seznam kontraindikací opalování v soláriích a solárních studiích, který bude povinně zveřejněn v každé provozovně.

Solária a solární studia

Využívání solárií a solárních přístrojů se stává celosvětově významným problémem. V severní Evropě je pravidelně používá asi 10 % populace. (WHO, Solární přístroje, riziko a požadavky, 2003, s. 4) V posledním desetiletí se i v SR rozšířila síť solárií a solárních studií. Vědecké studie prokázaly, že dávka UV záření získaná v soláriu je ekvivalentní dávce slunečního záření při 10% úbytku ozonové vrstvy. Ačkoli na Slovensku není známa studie zaměřená na používání těchto zařízení, je možné předpokládat rostoucí trend jejich oblíbenosti, zejména ve věkové skupině 18–30 let.
Solárium (opalovací zařízení) je elektrický spotřebič vybavený UV zářiči na opalování pokožky. Solární přístroje jsou významným umělým zdrojem UV záření, přičemž se používají lampy, které vyzařují především UVA paprsky, způsobující rychlé zhnědnutí pokožky bez začervenání a z pohledu vlivu na zdraví jsou považovány za nejméně škodlivé. V posledních letech však výrobci zářičů zvyšují podíl UVB s cílem napodobit přirozené sluneční spektrum a dosáhnout rychlejšího opálení.
Solární studia nabízejí opalování ve vertikálním anebo horizontálním soláriu a zároveň opalování v normálním soláriu (pomalejší opálení, které vydrží déle) anebo turbo soláriu (rychlejší opálení, kdy barva vydrží kratší dobu a kde se výkon trubic pohybuje okolo 120, 160 anebo 180 W).

Solária, solární studia a jejich kontrola

Opalování v soláriích a solárních studiích v závislosti na pigmentaci pokožky:

Typ I. – keltský – velmi světlá pokožka, pihy, zrzavé vlasy, modré oči, světlé prsní bradavky. Na slunci rychle zčervená a spálí se – nikdy se neopálí. Neodporučuje se využívat solárium pro kosmetické účely.

Typ II. – evropský – světlá pokožka, ale trochu tmavší než u typu I. Blond až hnědé vlasy, modré, zelené, sivé oči a tmavší prsní bradavky. Na slunci se lehko spálí, pleť se pouze málo opálí, loupe se. Doba prvního opalování maximálně 20 min. Kontrolovat pokožku po každém použití solária. U solárií typu Clasic začínat 5 minutami, u solárií typu Turbo 3 minutami. Erytemální účinná prahová dávka záření 250 J/m2, což odpovídá 1 MED (nejmenší dávka záření, která způsobí erytém pokožky).

Typ III. – evropský s tmavou pletí – spálí se zřídka, dobře se opaluje. Doba prvního pobytu na slunci maximálně 30 minut. U solárií typu Clasic začínat 10 minutami, u solárií typu Turbo 5 minutami. Erytemální účinná prahová dávka záření 350 J/m2, což odpovídá 1,4 MED.

Typ IV. – středomořský, asijský – nikdy se nespálí, opálení je rychlé a hluboké, doba prvního opalování maximálně 40 minut. Hnědne velmi dobře. U solárií typu Clasic začínat 10 minutami, u solárií typu Turbo 5 minutami. Erytemální účinná prahová dávka záření 450 J/m2, což odpovídá 1,8 MED.
Pobyt v soláriu se doporučuje maximálně 1krát v průběhu jednoho dne, v průběhu roku maximálně 50krát. Mezi 1. a 2. návštěvou má být přestávka alespoň 48 hodin a mezi 2 kúrami (každá kúra sestává z maximálně 10 opalování jdoucích po sobě) alespoň 4 týdny.

Před opalováním – odstranit kosmetické přípravky z pleti a odložit šperky, nepoužívat deodoranty a tělová mléka. Několik hodin před opalováním nepoužívat make-up a parfémy. Odstranit je alespoň 1 hodinu před opalováním.

V průběhu opalování – nepoužívat ochranné prostředky určené pro opalování na slunci, při pravidelném užívání léků konzultovat opalování v soláriu s ošetřujícím lékařem, při opalování mít zavřené oči a používat speciální brýle určené do solárií.

Po opalování – použít solární kosmetiku, která podporuje účinnost a ochranu při opalování; posilňuje regenerační schopnost kůže a snižuje rizika UV záření; zabraňuje stárnutí pokožky; prodlužuje účinek opalování, ale neobsahuje UV filtry; udržuje pružnost a jemnost pokožky.

Dodržovat denní příjem beta-karotenu (120–250 mg u dospělých), který chrání pokožku před spálením a zabraňuje jejímu předčasnému stárnutí. Do 1 hodiny po expozici se nesprchovat!
Nekombinovat slunění v soláriu s opalováním na přímém slunci. Informovat se o stáří trubic v soláriích. Trubice se musí po 500–800 hodinách vyměňovat. Čím jsou trubice v soláriích starší, tím je opalování nebezpečnější! Sledovat všechny změny pigmentových név na kůži a při jakékoli komplikaci navštívit kožního lékaře.

Solária by neměli využívat lidé, kteří mají fototyp kůže I (velmi bledá pokožka); užívají antibiotika, antirevmatika, léky proti infekcím močových cest, léky proti stresu; trpí alergiemi na slunce, těhotné ženy a děti do 12 let; mají čerstvé jizvy, jsou po laserovém ošetření; pacienti s transplantovaným orgánem.

Všechna solária musí být profesionálně testována a certifikována v souladu s radiační, mechanickou a elektrickou bezpečností, aby odpovídala příslušným evropským standardům – EN 60335-2-27 (EN 2003). V současné době v Evropě neexistují obecně platné jednotné předpisy, doporučení nebo manuály pro používání umělých zdrojů záření určených pro opalování veřejnosti. Je třeba zdůraznit, že UV záření z umělých UV zdrojů poškozuje zdraví člověka, a proto Euroskin (Evropská společnost pro prevenci kožní rakoviny) varuje před jeho používáním ke kosmetickým účelům.

Informovanost a postoje budoucích
zdravotnických pracovníků k soláriím
a solárním studiím - Tabulka

Materiál a metody výzkumu

Výzkum byl realizován na celkovém souboru 220 respondentů – budoucích zdravotnických pracovníků ve věku od 15 do 30 let. Výzkumu se zúčastnili studenti Strednej zdravotníckej školy M. T. Schererovej v Ružomberku a studenti ošetrovateľstva Fakulty zdravotníctva KU v Ružomberku. Z celkového počtu 220 respondentů bylo 165 (75 %) studentů SZŠ – zdravotnický asistent 35 (16 %) studentů ošetřovatelství Bc. (dále jen OŠB) a 20 (9 %) studentů ošetřovatelství Mgr. (dále jen OŠM).

Výsledky výzkumu

Pro zjištění potřebné databáze údajů jsme zvolili anonymní a dobrovolný dotazník. Dotazník byl rozdělen na vědomostní a informativní část. Použili jsme přímý způsob administrace dotazníků – osobní, individuální kontakt s respondenty. Celkem bylo rozdáno 250 dotazníků. Návratnost dotazníků byla 88 %.
Vědomostní část dotazníku obsahovala 10 hodnocených uzavřených otázek zaměřených na solária a solární studia a jejich účinek na lidský organismus.
Informativní část dotazníku obsahovala 10 otázek, kterými jsme zjišťovali používání solárií a solárních studií (kolikrát ročně) a způsob ochrany při opalování v soláriích a solárních studiích.
Výsledky jsme vyhodnotili na úrovni jednorozměrné (informativní část dotazníku) a dvojrozměrné opisné statistiky (vědomostní část dotazníku).

Celkový přehled úspěšnosti odpovědí u 220 budoucích zdravotnických pracovníků studentů SZŠ a FZ KU na vědomostní část dotazníku (v procentech) a celkové pořadí úspěšnosti jednotlivých kategorií budoucích zdravotnických pracovníků nabízí tabulka.

Z celkového souboru 220 respondentů na informativní otázku, zda navštěvují solárium anebo solární studio, odpověděli budoucí zdravotničtí pracovníci:
Ano, pravidelně: 60 (28 %) respondentů, z toho 45 (75 %) asistentů, 10 (17 %) OŠB a 5 (8 %) OŠM.
Ano, nepravidelně: 85 (38 %) respondentů, z toho 60 (71 %) asistentů, 20 (24 %) OŠB a 5 (6 %) OŠM.
Ne: 10 (5 %) respondentů, z toho 10 (100 %) asistentů, 0 (0 %) OŠB a 0 (0 %) OŠM.
Jen v zimním období: 62 (29 %) z respondentů, z toho 50 (81 %) asistentů, 5 (8 %) OŠB a 7 (11 %) OŠM.

Z celkového souboru 220 respondentů na otázku, která se týkala periodicity návštěv solárií a solárních studií, odpověděli budoucí zdravotničtí pracovníci:
1–12krát ročně: 39 (18 %) respondentů, z toho 25 (64 %) asistentů, 13 (33 %) OŠB a 1 (3 %) OŠM.
12–50krát ročně: 51 (23 %) respondentů, z toho 40 (78 %) asistentů, 5 (10 %) OŠB a 6 (12 %) OŠM.
Častěji než 50krát za rok: 120 (53 %) respondentů, z toho 100 (83 %) asistentů, 15 (13 %) OŠB a 5 (4 %) OŠM.
Uveďte kolikrát: nikdy 10 (5 %) respondentů, z toho 10 (100 %) asistentů, 0 (0 %) OŠB a 0 (0 %) OŠM.

Z celkového souboru 220 respondentů na informativní otázku, jaké ochranné prostředky používají při ochraně před negativními účinky UV záření v soláriích a solárních studiích, odpověděli budoucí zdravotničtí pracovníci:

Solární kosmetika a brýle s UV filtrem: 66 (30 %) respondentů, z toho 40 (61 %) asistentů, 20 (30 %) OŠB, 6 (10 %) OŠM.
Ochranný krém s nízkým OF: 39 (18 %) respondentů, z toho 5 (13 %) asistentů, 3 (8 %) OŠB, 4 (10 %) OŠM.
Nechráním se: 115 (52 %) respondentů, z toho 93 (81 %) asistentů, 12 (10 %) OŠB, 10 (9 %) OŠM. Uveďte jaké: 0 (0 %) respondentů.

Závěry pro praxi

Jak vyplývá z výsledků výzkumu, je nevyhnutelná realizace následujících návrhů a doporučení pro praxi:

* V rámci zkvalitnění edukace budoucích zdravotníků je nutná kromě teoretické přípravy v problematice solárií a solárních studií také aktivní výchovná kampaň. Je nezbytné více zapojovat zdravotníky a budoucí zdravotnické pracovníky do šíření prevence, výchovy a vzdělávání zdravotníků tak, aby aktivně pokračovali v edukaci široké veřejnosti, zvýšit informovanost o dané problematice (prostřednictvím odborných seminářů, zdravotněvýchovných letáků, brožur, odborněvědeckých monografií) u zdravotnických pracovníků (zejména u těch s možným kontaktem s UV zářením), ale i u laické veřejnosti.

* Zařadit výuku biofyziky jako samostatného předmětu na středních zdravotnických školách, protože se studenti ve věku 15–30 let nejvíce (95 %) exponují UV zářením v soláriích a solárních studiích.

* Realizovat preventivní programy, které by odhalovaly možná rizika spojená s nadměrnou expozicí UV záření z přirozených a umělých zdrojů.

* Realizovat zdravotní výchovu odborné a laické veřejnosti zaměřenou na samovyšetření kůže a vyšetření kůže dermatoskopem v dermatovenerologické ambulanci.

* Realizovat kontrolu umělých zdrojů UV záření prostřednictvím orgánů státního dozoru a legislativy.

* Realizovat kontrolu dlouhodobých a momentálních dispozic zákazníků k UV záření v soláriích a solárních studiích (zdravotní stav, typ pokožky, stadium opalovaní, užívání léků) prostřednictvím působení obsluhujícího personálu solárií a solárních studii a také prostřednictvím odborné péče.

* Realizovat kontrolu pracovníků solárií a solárních studií z hlediska dávek záření, kterému jsou vystaveni, a z hlediska dodržování bezpečnostních opatření při provozu solárií a solárních studií.

Závěr

V souvislosti s UV zářením z přirozených a umělých zdrojů vyvstala potřeba adekvátní informovanosti odborné a laické veřejnosti, zejména mladé generace, která se nejvíce exponuje UV zářením, čímž je nejvíce ohrožena výskytem maligních melanomů. Soustavná osvětová činnost a varování před škodlivými účinky UV záření je jediným možným postupem vedoucím ke snížení nárůstu tohoto onemocnění kůže. Ochrana před UV zářením by se měla stát každodenním návykem lidí.

Naopak od využívání solárií a solárních studií by veřejnost měla co nejrychleji ustoupit. Důraz je třeba klást na edukaci o samovyšetření kůže a program Euromelanoma day, který slouží k včasné diagnostice kožního nádoru. Smyslem našeho výzkumu není odradit od úplného používání solárií a solárních studií, ale spíše upozornit na rizika spojená s jejich nadměrným navštěvováním.

Z pohledu plnění úloh ošetřovatelství si závažnost problematiky působení UV záření na zdraví člověka vyžaduje zlepšit informovanost budoucích zdravotnických pracovníků, zdravotníků i obyvatelstva, zejména personálu v soláriích a solárních studiích. Dosavadní průzkumy, které jsme realizovali u zdravotnických pracovníků, prokazují nedostatečnou úroveň vědomostí v problematice týkající se UV záření.

Zdravotničtí pracovníci v průzkumu z roku 2005, který byl realizován ve FNsP F. D. R. Banská Bystrica „odpovídali úspěšně na 56,2 % otázek zaměřených na vliv UV záření na lidský organismus“, což je o 19,1 % více, než jsme zaznamenali na základě výsledků průzkumu provedeného na vybraných odděleních v ÚVN Ružomberok v roce 2007, kdy celkovou průměrnou úspěšnost odpovědí zdravotnických pracovníků na vědomostní otázky v problematice UV záření, členění podle pracovišť a kategorií jsme zaznamenali 37,1%. (Tisoňová, 2007, s. 1)

Ačkoli není na Slovensku známa studie zaměřená na používání solárií a solárních studií, na základě výsledků našeho výzkumu je možné předpokládat rostoucí trend oblíbenosti solárií a solárních studií především ve věkové kategorii od 15 do 30 let.
Svět by měl přehodnotit současný trend opáleného těla jako ideálu krásy.


O autorovi: PhDr. Veronika Tisoňová1, ing. Karel Komárek, Ph. D.2 Neurochirurgická JIS, Ústredná vojenská nemocnica, Ružomberok1, Katedra verejného zdravotníctva, Fakulta zdravotníctva KU, Ružomberok2 (tisonovav@uvn.sk, veronikatisonova@zoznam.sk)

Ohodnoťte tento článek!