Konkretizace obsahu edukačního procesu u pacienta s astma bronchiale

Edukace pacientů s astma bronchiale je specifickou a nedělitelnou součástí ošetřovatelského procesu. Představuje cílevědomý a plánovaný proces zaměřený na zlepšení kvality života pacienta prostřednictvím získávání a rozšiřování vědomostí, osvojování zručností, získání samostatnosti a odpovědnosti v péči o své zdraví. V příspěvku předkládáme konkretizaci edukačního programu u pacienta s astma bronchiale.

SUMMARY The education of patients with bronchial asthma is a specific integral part of the nursing process. It is a planned process that is aimed at improving the patient’s quality of life through gaining and expanding knowledge, learning skills, developing independence and responsibility for one’s own healthcare. In the article we present concrete example of a program of education of a patient with bronchial asthma.

Ošetřovatelské diagnózy v rámci edukace formulované podle klasifikačního systému NANDA International u pacientů s asthma bronchiale vychází z diagnostické domény „podpora zdraví“.V rámci této domény nabízí třída „management zdraví“: ošetřovatelské diagnózy z oblasti udržování zdravého života a pohody. Patří k nim problémy s identifikací, monitorací a udržováním zdravého života; ošetřovatelské diagnózy ke zlepšení zdraví.

Indikací k plánování a realizaci ošetřovatelské intervence se zaměřením na edukaci pacienta jsou nejčastěji se vyskytující ošetřovatelské diagnózy, v souvislosti s deficitem ve znalostech (související faktor ošetřovatelských diagnóz):

neefektivní léčebný režim – 00078 Určujícím znakem této ošetřovatelské diagnózy je: * nesprávná strategie pacienta při dodržování léčebného režimu u asthma bronchiale,*nedodržuje prevenci rizikových faktorů progrese onemocnění a jeho následků,*neumí sladit preventivní opatření s léčbou a s projevy astmatu.

ochota ke zlepšení léčebného režimu – 00162 Určujícím znakem této ošetřovatelské diagnózy je:*nemocný chce lépe zvládat léčebný režim onemocnění,*realizuje činnosti na podporu léčby a prevenci progrese onemocnění.

U astmatiků identifikujeme nejčastěji deficit ve znalostech o: *příznacích onemocnění, komplikacích a farmakoterapii nemoci, *způsobu aplikace inhalační terapie,*monitoringu a prevenci spouštěcích faktorů,*monitoringu onemocnění.

Edukace pacienta s asthma bronchiale je součástí ošetřovatelského procesu a poskytuje: *komplexní přístup k řešení pacientova problému,* individuální přístup k pacientovi v edukačním procesu, *ovlivnění kognitivních, psychomotorických a afektivních zručností, *samostatnost a odpovědnost v monitoraci onemocnění,* minimalizaci rizika vzniku komplikací, *adaptace na změněnou životní situaci, *zlepšení kvality života pacienta, *zpětnou vazbu pro zdravotnický tým, případnou reedukaci.

Cílem edukace je, aby pacient akceptoval a dodržoval efektivní terapeutický program a realizoval efektivní selfmonitoring.

Edukační program u pacienta s asthma bronchiale

Edukační jednotka 1Téma: Průduškové astma Cíl: Pacient prokazuje vědomosti o nemoci asthma bronchiale

Očekávané výsledky:

Afektivní: projevuje zájem v získání vědomostí o charakteru nemoci, jeho příznacích a způsobu léčby; projevuje pozitivní změny v názorech a postojích, získává pocit sebedůvěry při zvládání léčebného režimu; vyjadřuje svoje názory, pocity a očekávání v souvislosti s modifikovaným životným stylem astmatika. Kognitivní: charakterizuje nemoc a její hlavní příznaky, zásady aplikace inhalační léčby; popisuje alarmující příznaky astmatického záchvatu; verbalizuje intervence (chování) pacienta v průběhu astmatického záchvatu. Psychomotorické: demonstruje správný postup a zásady aplikace inhalační farmakoterapie.

Plánování a realizace edukace: *V motivační fázi proveďte s pacientem motivační rozhovor o významu znalostí o onemocnění, léčebném režimu a možnostech ovlivnění nemoci pacientem.* Zjistěte připravenost pacienta pro edukaci, jeho názory, pocity a očekávání. Podpořte pocit sebedůvěry a samostatnosti při zvládání léčebného režimu.* V expoziční fázi vysvětlete pacientovi základní informace o onemocnění, které jsou v souladu s kompetencemi sestry.* Popište anatomii a fyziologii dýchacích cest.

Poskytněte informace týkající se: Onemocnění asthma bronchiale Onemocnění se vyskytuje ve všech věkových kategoriích, vyšší výskyt je u pacientů s pozitivní rodinnou či alergologickou anamnézou. Onemocnění charakterizuje chronický zánět průdušek, zúžení jejich průsvitu a tvorba hlenu. Projevuje se náhle vzniklým záchvatem dušnosti, často v nočních hodinách, nad ránem, nebo v průběhu dne po kontaktu se spouštěcím faktorem, po výrazné tělesné námaze či psychickém stresu.

Alarmujícími příznaky jsou: opakované záněty průdušek, snížení tělesné výkonnosti při chůzi do schodů, při běhu nebo opakování záchvatu kašle v určitém prostředí (prašnost, pachy, pobyt v mrazu atd.). Příznaky astmatu se objevují nejčastěji v pylové sezoně, při kontaktu se zvířaty, při domácím úklidu, v průběhu nebo po prodělaní virové infekce (chřipka). Hlavní příznaky onemocnění jsou: dušnost (někdy v podobě záchvatu), pocit tísně na hrudi, pískoty při výdechu a záchvaty suchého (dráždivého) kašle. V léčbě astmatu se používají 2 druhy léků: preventivní -chrání před zhoršením stavu astmatika, pacient je užívá pravidelně – a úlevové („záchranné“), které musí mít astmatik vždy po ruce a včas je použít v průběhu astmatického záchvatu.

Mezi vyvolávající faktory astmatického záchvatu patří pyly, roztoči, dráždivé vůně a pachy, kouř, léky, srst, peří, chladný vzduch, zvýšená tělesná námaha, emocionální vypětí, přechlazení, infekce, potraviny, látky z pracovního prostředí. Pro rozpoznání příznaků záchvatu: tíseň na hrudi, dušnost, pocení, kašel, nevolnost, pocit nedostatku vzduchu, změny barvy kůže, bušení srdce…). V průběhu záchvatu uplatňuje pacient následující opatření: aplikovat si neprodleně léky úlevové podle pokynů lékaře, zabezpečit fyzický a emocionální klid během záchvatu, v případě příznaků těžkého záchvatu, nebo jeho přetrvávaní i po podaní léků vyhledat lékařskou pomoc.

Ve fixační fázi proveďte s pacientem motorický trénink správné techniky inhalace, poskytněte instruktáž o postupu při inhalaci, ve spolupráci s pacientem demonstrujte techniku aplikace inhalačního aerosolu, demonstrujte správné použití inhalačního nástavce.

Edukační jednotka 2 Téma: Deficit znalostí o životním stylu astmatikaCíl: Pacient prokazuje vědomosti týkající se životního stylu astmatika

Očekávané výsledky:

Afektivní: projevuje zájem v získání vědomostí o životním stylu, akceptuje a realizuje zásady správného životního stylu. Kognitivní: vyjmenuje zásady dodržování životosprávy u astmatika, identifikuje preventivná opatření k eliminaci rizikových faktorů prostředí. Psychomotorické: demonstruje dechovou rehabilitaci.

Plánování a realizace edukace: V motivační fázi proveďte s pacientem motivační rozhovor o významu dodržování specifik životosprávy a režimových opatření pro pacienta. V expoziční fázi předveďte pacientovi dechová cvičení vhodná pro astmatiky.

Vysvětlete pacientovi informace týkající se zásad dodržování správné životosprávy + vhodného životního stylu (udržení přiměřené tělesné hmotnosti, zákaz kouření a pobytu v prostředí s cigaretovým dýmem, dodržování antialergické diety v případě potravinové alergie, eliminace alergenů z prostředí, resp. snížená expozice v tomto prostředí, úprava domácího prostředí – používaní antialergických povlaků s klinickým atestem, odstranění těžkých závěsů, koberců, ozdobných polštářů a čalouněného nábytku – eliminace kontaktu se zvířaty, udržení přiměřené teploty a vlhkosti bytu, nepoužívat pronikavé vůně k udržení svěžesti vzduchu, parfémy, v případě profesionálního astma změna zaměstnání nebo alespoň prostředí či funkce v zaměstnání, doporučení přiměřené sportovní aktivity podle individuální tolerance – chůze, plavání, jízda na kole, turistika, posilování, golf, dechová gymnastika, relaxační cviky…).

Velmi důležité je dodržování farmakoterapie, pravidelných návštěv lékaře a selfmonitoringu onemocnění. Sdělte pacientovi důležitá telefonní čísla (lékař, sestra agentury domácí péče, lékárna). Informujte jej o možnostech klimatické a lázeňské léčby a poskytněte edukační materiál (brožury apod.). Ve fixační fázi proveďte s pacientem nácvik dechové gymnastiky a relaxačních cvičení.

Edukační jednotka 3 Téma: Deficit znalostí v selfmonitoringu onemocněníCíl: Pacient realizuje efektivní selfmonitoring

Očekávané výsledky:

Afektivní: projevuje zájem v získání vědomostí a zručností při měření PEF a vedení deníku astmatika. Kognitivní: identifikuje význam měření PEF u astmatika, charakterizuje obsah informací zaznamenávaných v deníku astmatika. Psychomotorické: procvičte s pacientem monitorování PEF výdechometrem, ve spolupráci s pacientem vytvořte deník astmatika.

Plánovaní a realizace edukace: V motivační fázi proveďte s pacientem rozhovor o významu selfmonitoringu u asthma bronchiale. V expoziční fázi opište monitoring hodnoty PEF: Osobním výdechometrem se měří nejvyšší rychlost proudu vzduchu při výdechu – hodnota PEF. Měření PEF realizovat 2krát denně (12 hod.) a při výskytu zhoršení stavu dechu, či výskytu alarmujících příznaků. Jedno měření PEF opakovat 3krát a do deníku astmatika zaznamenat nejvyšší hodnotu PEF daného měření.

Aktuální hodnota PEF se srovnává s „osobní normou“ – nejvyšší hodnotou PEF u pacienta (cílem je dosáhnout, aby hodnota PEF byla trvale nejméně 80 procent z osobní normy pacienta). Naučit pacienta hodnoty PEF interpretovat s použitím tabulky „zón bezpečnosti“, kde hodnoty 100-80 procent představují zelenou zónu, 70-60 procent žlutou zónu a 50-30 procent červenou zónu. Upozornit pacienta na výrazné snížení a kolísání hodnoty PEF jako příznaku potenciálního rozvoje astmatického stav u – nutnost monitoringu 20 min. Ve fixační fázi proveďte s pacientem instruktáž a názornou ukázku monitorování hodnoty PEF.

Vedení deníku astmatika: objasněte pacientovi význam vedení záznamu kontroly léčby, jejím průběhu a využití výsledků selfmonitoringu. Deník astmatika obsahuje následující informace: hodnoty PEF, dávku léků podle ordinace lékaře, datum návštěvy lékaře, nejbližší plánované lékařské kontroly, záznamy o výskytu astmatického záchvatu, jiné zdravotní těžkosti a užívané léky.


Mgr. Eva Zuzáková Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, Ústav zdravotnických studií Katedra ošetřovatelství (ezuzakova@yahoo.com)

Literatura k dispozici u autorky.

Ohodnoťte tento článek!