Poruchy spánku - příčiny, diagnostika a léčba

9. 3. 2007 0:00
přidejte názor
Autor: Redakce
Epidemiologické studie ukazují, že až 40 % dospělých a 25-30 % dětí má spánkové obtíže. Přibližně 25 % dospělých udává příležitostné poruchy spánku - převážně charakteru insomnie, dalšími častými poruchami jsou syndrom spánkové apnoe (až 10 % mužů středního a vyššího věku) a syndrom neklidných nohou, který postihuje častěji ženy.


U malých dětí převažují výchovně podmíněné insomnie, přičemž některou z forem parasomnie trpí v předškolním či časně školním věku 15 % dětí, v adolescenci se setkáváme až se 7% výskytem zpožděného usínání.

Současná mezinárodní klasifikace dělí poruchy spánku do 6 základních kategorií:

* Insomnie (nespavost) je subjektivní pocit nekvalitního a neosvěžujícího spánku; zahrnuje obtížné usínání, přerušovaný noční spánek i předčasné ranní probuzení. Důsledkem je denní únava až ospalost, poruchy koncentrace a paměti, častější úrazovost. Nejčastějšími psychickými projevy jsou zvýšená tenze, podrážděnost, změny nálad a snížená motivace, bolesti hlavy, gastrointestinální příznaky.

* Poruchy dýchání vázané na spánek jsou závažné především pro interní komplikace (hypertenze, ischemická choroba srdeční, riziko infarktů a CMP. Nejčastější poruchou je spánkový apnoický syndrom (SAS), vznikající v důsledku opakovaného přerušení pravidelného dýchání během spánku při překážce v horních cestách dýchacích (obstrukční SAS). Predispozicí je nadváha, kouření, zvětšené tonzily; obtíže zvýrazňuje alkohol, sedativa. Vzácnější jsou poruchy noční ventilace při dysfunkci mozkového kmene (centrální SAS).

* Hypersomnie (nadměrná denní spavost) může být spojena s krátkodobými imperativními stavy spánku (narkolepsie) spojovanými i se záchvatovou ztrátou svalového tonu, mnohdy bývá zvýšená spavost spojena i s prodlouženým nočním spánkem (idiopatická hypersomnie). Pokud zvýšená potřeba spánku není trvalá hovoříme o rekurentní hypersomnii.

* Poruchy cirkadiánního rytmu vznikají odlišným „načasováním“ dotyčného s rytmem střídání dne a noci. Nejznámější poruchou cirkadiánní rytmicity je syndrom změny časových pásem - jet lag syndrom. Setkáváme i s poruchou spánkového rytmu navozenou směnným režimem. Dalšími variantami je vystupňování posunu biologických hodin ve smyslu zpoždění nebo časového předcházení.

* Parasomnie se objevují během usínání, spánku, nejčastěji jako disociovaná probouzecí reakce. Charakteristické je abnormální chování či pohybové automatismy, spojené často s intenzivní vegetativní reakcí. Dělíme je na 2 základní skupiny - parasomnie vázané na NREM spánek (náměsíčnost, noční děsy, probuzení se zmateností) a parasomnie vázané na REM spánek (noční můry, spánková obrna, porucha chování vázaná na REM spánek). Některé parasomnie se objevují bez rozdílu na fázi spánku (noční pomočování).

* Abnormální pohyby vázané na spánek narušují spánek, zhoršují jeho kvalitu, někdy omezují jeho délku. Nejčastější je syndrom neklidných nohou - nepříjemné, často až bolestivé pocity v dolních končetinách, které se objevují před usnutím i během noci, a nutí pacienty ke stálým pohybům, které se rytmicky opakují, a vyvolávají probuzení. Do této skupiny patří také rytmické pohyby ve spánku a bruxismus.

Spánek a kvalita života

Rozhodující vliv na naše zdraví má kromě kvality nočního spánku i jeho délka. Ukazuje se, že nejnižší nemocnost a úmrtnost je u jedinců s délkou nočního spánku 6-7, maximálně 8 hodin. Rizika týkající se kardiovaskulárních onemocnění, cévních mozkových příhod, cukrovky, nadváhy i maligních novotvarů se výrazně zvyšují při jeho délce pod 5 a nad 9 hodin.

Příčina těchto závislostí není objasněna a je předmětem celosvětového výzkumu. Existují důkazy, že výskyt nádorových onemocnění souvisí i s nedokonale vyjádřeným denním biologickým rytmem (cirkadiánní rytmicitou).

Délku života ovlivňuje kromě jiného i naše duševní rozpoložení, nálada a s ní související vrozené dispozice. Epidemiologické studie ukazují, že optimisté se dožívají výrazně vyššího věku než pesimisté.

Spánková medicína v ČR

Rozvoj spánkové medicíny v České republice odpovídá celosvětovému trendu. Spánková laboratoř založená na přelomu 50.-60. let 20. století na Neurologické klinice. LF UK a VFN v Praze byla v roce 2000 přebudována v moderní Centrum pro poruchy spánku a bdění s centrálním snímáním dvou videopolysomnografických lůžek, s možnostmi aktigrafické registrace i ambulatorních technik (polyMESAM) užívaných zejména k diagnostice SAS.

Diagnostika a léčba poruch spánku se rozšířila na celé spektrum spánkových poruch. Prohloubila se spolupráce s klinickými interními i chirurgickými obory i s obory základního výzkumu.

Za posledních šest let bylo ve spánkové laboratoři vyšetřeno přes 3000 pacientů.

Letos byla rozšířena možnost videopolysomnografické monitorace o třetí lůžko umístěné na dětském oddělení kliniky.

Speciř kem této monitorovací jednotky je záchyt a léčba poruch noční ventilace u nervosvalově postižených či jinak handicapovaných dětských pacientů.

Poruchy dýchání ve spánku v dětském věku jsou převážně důsledkem obstrukce horních cest dýchacích.

U dětí se na OSA výrazně podílí hypertroř e patrových tonzil a adenoidní vegetace. Riziko pro výskyt OSA představují všechna onemocnění spojená s hypotonií a změnou struktury horních cest dýchacích, zejména kraniofaciální deformace, genetické syndromy, gastroesofageální refl ux, alergická a chronická rýma, nervosvalová onemocnění. Základním vyšetřením nezbytným ke stanovení diagnózy je celonoční polysomnografie. Adenotomie a tonzilektomie jsou nejčastějším způsobem léčby OSA u dětí. V příůadě, že není indikován zákrok následuje léčba CPAP či BIPAP.

Priority centra

* výzkum genetiky spánkových poruch (syndrom neklidných nohou, narkolepsie), * sledování rizik a komorbidit syndromu spánkové apnoe, * detekce poruch chování vázaných na REM spánek v časných fázích neurodegenerativních onemocnění, * korelace makroi mikrostruktury spánku u epilepsie, narkolepsie a dalších klinických jednotek, * diagnostika a léčba poruch noční ventilace u nervosvalových onemocnění dětského věku, adolescentů i dospělých pacientů, * diferenciální diagnostika záchvatových stavů ve spánku u dětí, * záchyt poruch spánku u vývojových poruch (ADHD syndrom, vývojová afázie).

Spánková problematika, řešená Centrem pro poruchy spánku a bdění Nerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze se stala v posledních letech i výraznou součástí mezinárodní spolupráce (WHO projekt s problematikou vlivu nočního hluku na lidské zdraví, úzká spolupráce v rámci evropského výzkumu genetiky syndromu neklidných nohou, multicentrické klinické studie). Obor spánkové medicíny se na 1. LF UK stává součástí pregraduální výuky a nezastupitelná je i jeho úloha v postgraduálním vzdělávání. V přípravě je také jeho akreditační řízení v rámci Ministerstva zdravotnictví ČR.


SOUHRN

Fyziologický spánek je nezbytný pro regeneraci duševních a fyzických sil, vytváření paměťových stop, a tedy pro kognitivní funkce a také pro řadu metabolických pochodů a imunitních reakcí. Nekvalitní spánek, chronická nespavost či úmyslné zkracování spánku je rizikovým faktorem pro vznik kardiovaskulárních komplikací, nadváhy, diabetu, duševních poruch včetně deprese a kognitivních dysfunkcí i dalších změn. Včasná diagnostika a léčba mají proto mimořádný význam.

SUMMARY

Physiologic sleep is necessary for regeneration of mental and physical abilities, forming of new memory traces, and therefore for cognitive functions, and for many metabolic processes and immune reactions. Poor sleep, chronic insomnia or purposeful shortening of the sleep time is a risk factor for cardiovascular diseases, obesity, diabetes, mental disorders including depression and cognitive as well as other impairments. Early diagnosis and treatment of sleep disorder is therefore of a great importance.


O autorovi: prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc. Neurologická klinika 1. LF a VFN Praha (sona.nevsimalova@lf1.cuni.cz)

  • Žádné názory
  • Našli jste v článku chybu?

Byl pro vás článek přínosný?